Na počátku bylo rogalo - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Na počátku bylo rogalo

, ing. Marcela Alföldi Šperkerová,
Na počátku bylo rogalo
Zdroj: Euro.cz

Firma SEKO edm, která dodává Siemensu či Philipsu, zakládá v Brazílii dceřinou společnost

Někomu spadne na hlavu jablko, jiný přežije pád z rogala. A tak si chce raději pořídit letadlo, třeba ultralight. Aby si na něj vydělal, vrhl se Vlastimil Sedláček na podnikání. A když už by mu strojírenská firma SEKO edm mohla dávný sen splnit, touha vyprchala. Před létáním totiž dává Sedláček přednost vývoji nových výrobků.
Jeho sedmnáctileté úsilí ovšem ocenili i jiní, a tak se letos ocitl mezi finalisty soutěže Podnikatel roku, již pořádá agentura Ernst & Young. „Ukázalo se, že vsadit na eletroerozivní metodu obrábění byl dobrý tah,“ říká Sedláček, který je motorem i duší strojírenského podniku.
SEKO edm se specializuje na těžké strojírenství s mikroskopickou přesností. Dnes dodává díly do parních turbin, leteckých motorů a medicínské techniky. Hlavním mottem podnikatele je: „Proč zaměstnávat stovky obráběčů, jestliže jejich práci lépe zastanou inteligentní stroje.“ V podniku tedy pracuje okolo stovky lidí ve třech závodech, další pobočka vzniká v Brazílii. Loni lounská firma utržila 127 milionů korun a vydělala přitom ve strojírenství velmi pěkných třicet milionů.

Nahá technika.

Sedláček, původně mistr odborného výcviku, podal okamžitě po revoluci ve školství výpověď a rozhodl se živit na vlastní pěst. Asi rok hledal to správné a pak se rozhodl vsadit na vyspělé technologie. „Česko bylo v tomto ohledu hrozně zanedbané. Zmapoval jsem si trh a pak jsem se rozhodl, že trefou do černého bude výroba dílů na speciálních obráběcích strojích,“ vzpomíná Sedláček. Vzděláním strojař uvěřil svému citu pro techniku, cvičenému už od šesti let tatínkem. „Jako se někdo podívá na ženu a vidí ji nahou, já jsem od táty zdědil dar technického vidění,“ říká s nadsázkou.
Na stroj potřeboval budoucí továrník pět milionů korun. Založil proto veřejnou obchodní společnost SEKO Louny (zkratka slov Sedláček a kovovýroba) a rok vyběhával úvěr. Ačkoli se chystal zastavit majetek široké rodiny, půjčku získal až díky nově vzniklé Českomoravské záruční a rozvojové bance, která poskytla potřebnou garanci a navíc dotaci na úroky. „První čtyři roky to byla tvrdá dřina, v podstatě jsem nebyl doma. Začínali jsme ve třech lidech, dělali jsme díly pro nástrojárny. Dopoledne jsem sháněl zakázky a v noci je vyráběl, včetně sobot a nedělí. O víkendech jsem zacvičoval své dva syny, tehdy školáky,“ vypráví podnikatel. Do firmy zapojil i manželku, jíž kromě starosti o třetí miminko přibylo i účetnictví rodinné firmy.
První zlom se dostavil v letech 1993 a 1994. Sedláček tehdy navázal spolupráci s rakouským podnikatelem a od něj dostal tvrdou školu, jak se má firma chovat, jak má vypadat kvalitní spolupráce, že se má držet slovo, a co je pravý význam slova odpovědnost.

Cena pro dodavatele.

O pár let později nastal ještě zásadnější posun. Po dvouletém lobbování se Sedláčkovi podařilo přesvědčit k inovaci výrobce parních turbín – původní První brněnskou strojírnu, která v té době patřila do koncernu ABB a nakonec skončila v rukou Siemensu. „Mým hobby vždy bylo letectví a od letecké turbíny není daleko k parní. Po dvouletém vývoji jsme do ABB dodali první průtočnou část k turbíně,“ říká Sedláček.
Dnes je SEKO edm pro Siemens hlavní partnerem v dodávkách průtočných částí. Odebírá je nejen brněnský podnik, ale i továrny německého koncernu v Německu, Švédsku, Indii či Brazílii. „S firmou SEKO edm kooperujeme již více než osm let a spolupráce je velmi dobrá. Sami přicházejí s novými nápady. Nyní se například podílejí na vývoji nového způsobu obrábění průtočných částí,“ potvrzuje mluvčí společnosti Siemens Industrial Turbomachinery Lenka Kuchtová. Navíc – loni při stých narozeninách výroby parních turbín v německém Görlitzu tato divize označila SEKO edm za svého nejlepšího dodavatele.
K letectví se Sedláček vrátil díky zakázkám pro Moru Aerospace, nyní ve vlastnictví konglomorátu Honeywell. Spolupráce se slušně rozvíjela, a proto lounský podnik otevřel na podzim 2001 v Mariánském Údolí poblíž Mory svou pobočku. „Jenže zrovna přišlo 11. září a letecký byznys šel prudce dolů. Už jsem to chtěl vzdát a říkal jsem si, co jsem to proboha udělal?“ vzpomíná podnikatel. Nakonec to nevzdal a dobře udělal. Závod dnes Honeywellu dodává šedesát dílců do leteckých motorů, bude se stěhovat do většího a dokončuje letecké certifikáty AS 9100.
V roce 2002 také Sedláček transformoval původní veřejnou obchodní společnost na akciovku.

Risk je zisk.

V posledních letech se SEKO edm rozkročilo k dalšímu oboru – medicínské technice. Zákazník si je našel sám, SEKO si totiž v elektroerozivním obrábění získalo dobrý zvuk. Ještě než proběhla první dodávka, investoval Sedláček milion eur do technologie a vývoje wolframových dílů pro magnetickou rezonanci a počítačovou tomografii (CT). Koncovým zákazníkem je další světový koncern – Philips. „To je asi naše hlavní konkurenční výhoda, vybíráme si výrobky s velkou technologickou obtížností a technickou náročností, prostě s vysokou přidanou hodnotou,“ zdůrazňuje továrník. Vlastimil Sedláček totiž umí riskovat a věří své intuici. Když má dobrý nápad, neváhá do něj investovat značné částky.
A také má čas od času svrbění, a to se zase musí pustit do něčeho nového. Loni tak koupil v Rychnově nad Kněžnou nástrojařskou divizi společnosti FAB. Od počátku roku ji provozuje v nově založeném podniku SEKO Tool. Pětačtyřicet zaměstnanců bude vyrábět nástroje a přípravky především pro FAB.
Letos v létě spustí po ročních přípravách provoz také brazilská pobočka. Do města Jundiai SEKO následovalo svého hlavního odběratele Siemens. Brazilská firma vzniká jako joint venture, dvoupětinovým partnerem je firma Manuita v brazilsko-japonském vlastnictví. SEKO dodá technologie a know-how, společník finance. „Nejdříve jsem pochyboval, ale Brazílie mi připadá čím dále lepší. A rozhodně tam není nouze o kvalifikované zaměstnance,“ míní Sedláček.
Expanze se netýká jen poboček. Nedávno se lounská základna přestěhovala do zbrusu nových prostor postavených za padesát milionů korun. Spolu s náklady na technologie a vývoj dosáhly loňské investice pětaosmdesáti milionů korun a za celou dobu existence strojírenského podniku čtvrt miliardy. Firma investice hradí ze zisku, úvěrů a dotací z Evropské unie. „Ročně podávám dva až tři projekty na dotace z evropských fondů a vždycky alespoň jeden vyjde,“ dodává Sedláček.

Holport nechce.

Sedláček od počátku buduje svoji firmu jako rodinnou. Drží sice rozhodující podíl, ale čtvrtinou akcií disponuje i jeho manželka. Ve firmě pracují i oba starší synové (25 a 27 let) a Sedláček se těší, až jim během dvou až tří let předá otěže řízení. „Pak už se budu soustředit jen na svoji lásku – vývoj,“ těší se čerstvý padesátník. A až dostuduje sedmnáctiletá dcera, také se s ní v rodinném byznysu počítá. I proto Sedláček odmítá jakékoli nabídky investorů: „Podnik je pro mne rodinné stříbro, do holportu s nikým nepůjdeme.“
Žádné milionářské výstřelky Sedláček dle svých slov nepěstuje. Ve volném čase hraje tenis či chalupaří v Jizerských horách. Dovolenou nejraději tráví s manželkou a nejmladší dcerou v Řecku.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze