ZAMĚSTNAVATELÉ SE OBÁVAJÍ, ŽE FINANCOVÁNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI ANI KONTROLU SIMULANTŮ NEZVLÁDNOU. Dvacet devět dnů v roce promarodí v průměru každý pracující občan České republiky. Denně je na neschopence více než 300 tisíc zaměstnanců, tj. téměř sedm procent z jejich celkového počtu.
ZAMĚSTNAVATELÉ SE OBÁVAJÍ, ŽE FINANCOVÁNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI ANI KONTROLU SIMULANTŮ NEZVLÁDNOU.
Dvacet devět dnů v roce promarodí v průměru každý pracující občan České republiky. Denně je na neschopence více než 300 tisíc zaměstnanců, tj. téměř sedm procent z jejich celkového počtu. Před rokem 1989 využívali lidé nemocenských dávek pouze 17 dnů v roce a na neschopence pobývalo v průměru pouze 4,4 procenta z celkového počtu zaměstnanců. Vykazovaná nemocnost Čechů je třikrát vyšší než v Evropské unii. Zahraniční firmy tvrdí, že to jejich náklady na pracovníka zvyšuje až o deset procent. Za tímco v zemích EU navštěvují občané lékaře v průměru pětkrát až šestkrát ročně, Češi jsou podle OECD v lékařské ordinaci patnáctkrát do roka. Vzhledem k tomu, že česká populace není o nic méně zdatnější než obyvatelstvo v sousedních zemích, je zřejmé, že nemocenské dávky jsou u nás zneužívány. Navíc vývoj pracovní neschopnosti negativně ovlivňuje neustále narůstající doba trvání neschopnosti. Zatímco případů nepřibývá, zvyšuje se doba, po kterou práce neschopní nemocenskou čerpají. Stát vydává na hrazení nemocenské 34 miliard korun ročně, tedy více, než se vybere na pojistném. Vláda se tuto nepříznivou situaci rozhodla řešit částečným převedením úhrady nemocenské na zaměstnavatele. Výdaje jim chce kompenzovat snížením odvodů ze 3,3 % z hrubé mzdy zaměstnance asi na polovinu. „To je ovšem podle našich výpočtů pro firmy ztrátové,“ tvrdí předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. „Státu prostě chybí peníze, a protože je politicky neúnosné zvyšovat odvody, hodí povinnost prvních čtrnácti dnů nemocenské na zaměstnavatele. Argument, že to funguje v N ěmecku, je slabý, protože my nemáme německou ekonomiku, ani německé pracující. V České republice to znamená zdražení práce, a to bude pro mnohé firmy likvidační. A nemocnost to nesníží, protože zaměstnavatel nebude mít na kontrolu simulantů prostředky,“ upozorňuje Danda.
Orientační propočet plánované výše odvodů do firemního nemocenského fondu na jednoho zaměstnance (v Kč)
hrubá celkový odvod celkový odvod z toho do
mzda zaměstnance zaměstnavatele firemního fondu
10 000 110 330 220
15 000 165 495 440
30 000 330 990 660
hrubá roční výše příspěvků odhadované dávky za
mzda ve firemním fondu prvních 14 dnů nemoci
10 000 2660 3400
15 000 5280 5010
30 000 7920 6300
Pramen: Profit
ČLÁNKY DO MAILU