Modrý sever - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Modrý sever

, Jan Štětka,
Modrý sever
Zdroj: Euro.cz

Kraj nezaměstnaných se stal vlajkovou lodí ODS

Modrošedé kontury závodu, věž, stanice a haly v jitřním oparu vynořují se jak silueta vysněného modravého města na obzoru… Co všechno by se tady dalo dělat – a co se tady místo toho dělá.
Když ústecký spisovatel Vladimír Páral vkládal před pětatřiceti lety tento obraz do svých legendárních Milenců a vrahů, nemohl tušit, že se jeho ostře barevná fikce stane po loňských krajských volbách svým způsobem skutečností. ODS na Ústecku korunovala svou sbírku starostovských křesel ve všech sedmi zdejších okresních městech ziskem 28 z 55 míst v krajském zastupitelstvu. Čili dosáhla vysněného absolutního vítězství. Že zmodrá právě kraj, kde si léta budovali zázemí komunisté a kde vládne třináctiprocentní nezaměstnanost, je unikum, které zaskočilo i samotné občanské demokraty. Nabídli „nadbytečnou“ spoluodpovědnost ČSSD, ta přijala až po měsíčním váhání. Ústecký modro-rudo-růžový brambor je totiž horký.

Překvapení komunisté.

Vila mosteckých komunistů na úbočí Hněvína stojí zády k měsíční krajině dolů, zato čelem k východu a moři paneláků. „Pro nás to bylo velké překvapení,“ komentuje pro týdeník EURO krajskou výhru pravice novopečený senátor za Mostecko Vlastimil Balín (KSČM, v druhém kole o pět procent porazil občanskou demokratku Hanu Jeníčkovou). „ODS zvolila jednoduchou rétoriku a masivní kampaň, což zabralo. Také jí pomohli sociální demokraté: billboardy Jágra a Bílé zafungovaly lépe než jejich megakoncerty, za které návštěvníci museli platit stokorunu. A koho proboha chtěli vymetat, když se čtyři roky spolupodíleli na krajské vládě?“ vysmívá se bývalý Grebeníčkův místopředseda nad šálkem čaje a pod Leninovou bustou volebnímu heslu ČSSD.
Balín připomíná, že také KSČM projevila dobrou vůli podělit se v kraji o odpovědnost, když staronovému hejtmanovi Jiřímu Šulcovi z ODS navrhla obsadit jedenáctičlennou radu zástupci všech tří stran zvolených do zastupitelstva, a to na základě volebního výsledku. Šulc však taktiku jakési bezopoziční Národní fronty opakovaně odmítl. Balín se zlobí. „Když vítěz bere vše, nikdy to nevede k ničemu dobrému. Mrzí mě, že to pan Šulc nepochopil, byť je jedním z nás. Jeho kandidatura na členství v KSČ totiž skočila až po listopadu 1989,“ připomíná škodolibě.

Těžký porod koalice.

Na spoluvládě se ODS a ČSSD dohodly 5. prosince, těsně před vypršením lhůty domluvené pro vyjednávání. Účast sociálních demokratů bude doslova symbolická: jedno křeslo v jedenáctičlenné krajské radě (obsadí jej dosavadní radní a dvojka kandidátky ČSSD Pavel Kouda) a placené předsednické posty v kontrolním a finančním výboru. Drama to bylo pro obě strany: v ODS byl pro spolupráci hlavně hejtman Šulc, který nechtěl zpřetrhat vztahy kraje s pražskou vládou ani nahnat socialisty do náruče komunistů, naproti tomu třeba ústecká oblastní ODS – včetně primátora Ústí nad Labem a stínového ministra pro místní rozvoj Petra Gandaloviče – doporučovala jednobarevnou variantu. V severočeské ČSSD málem došlo k rozkolu, poslanec Vladimír Laštůvka na protest proti dohodě odešel ze stranické schůze a důrazně proti přijetí byl i předseda a lídr krajské kandidátky, dosavadní Šulcův náměstek Jaroslav Foldyna. Ten považuje dosažený výsledek pro sociální demokracii za nedůstojný, stranu chtěl od samého počátku vidět v opozici.

Foldynova vysoká hra.

„ČSSD by neměla být součástí establishmentu za každou cenu. Nechtěl bych mít křeslo radního do počtu. Já dělám politiku čistou,“ řekl Foldyna týdeníku EURO s tím, že si i v případě opozičního řešení dokázal představit spolupráci s hejtmanem Šulcem v některých konkrétních případech. „Moc bych si přál, aby už v příštích volbách bodovalo v ústeckém kraji více politických stran, ne pouze ODS nebo KSČM,“ povzdechl si.
Foldyna včas pochopil, že větší význam pro ODS než coby devětadvacátý hlas v zastupitelstvu bude mít spíše jako vlivná spojka na pražské centrum. Ihned po volebním debaklu oznámil, že chce na letošním březnovém sjezdu ČSSD kandidovat na post místopředsedy strany pro řízení nebo pro mediální politiku. Jeho důvod nepostrádá logiku: „Nemohu přijít do sněmovny nebo na vládu a říci: ´Dobrý den, dejte nám prachy na to či ono.´ Je potřeba hledat jakousi formu, jak budu mluvit a podporovat účelné věci. Místopředseda má určitě dobrý prostor, aby vyjednával s představiteli své strany, kteří jsou ve vládě,“ vysvětlil politik, jehož základnou je Děčín.

Rub většiny.

Foldyna tvrdí, že se vládní ČSSD nezačne k Ústecku chovat macešsky, i když tam přišla o část moci. „Nemyslím si, že by se k tomu takhle dalo přistupovat,“ řekl. Jedním dechem ale dodal, že komunikace s Prahou není vždy stejně jednoduchá a pochlubil se vlastní aktivitou. „Zrovna nedávno jsem lobboval na výstavbě Českých drah, aby se v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury objevilo 300 milionů korun na rekonstrukci ústeckého nádraží. A je mi lhostejno, jestli ODS vládne v Ústí na radnici nebo na kraji. Chci tak postupovat i dál,“ slibuje šéf severočeských sociálních demokratů.
Bez podpory ČSSD by to Šulcův tým lehké neměl. Už jenom po technické stránce: většina pouhého jednoho hlasu v krajském zastupitelstvu by si vyžádala stoprocentní účast zastupitelů ODS na schůzích. Na rozdíl od poslanecké sněmovny se totiž v krajích při hlasování vychází z počtu všech, nikoli jen přítomných zastupitelů. Párování proto nepřichází v úvahu. Šulc spolustraníky předem varoval, že s přísunem pravomocí na kraj se rada i zastupitelstvo budou muset scházet každých čtrnáct dní, přičemž členové klubu ODS jsou vytíženi jinde – sedí v něm primátor, náměstek primátora, radní řady měst i podnikatelé často jezdící do zahraničí. S tím však například primátor Gandalovič – nečekaně zvolený z 26. místa kandidátky – počítal: „My tu budeme muset být a fyzicky obsadit krajské orgány takovým způsobem, aby to souznělo s našimi mandáty. Jsem pro to, abychom odpovědnost takto vzali, ale budu respektovat rozhodnutí hejtmana“ říkal odhodlaně ještě před uzavřením koalice.

Průmysl zůstane.

Teď už problém docházky do monstrózní budovy někdejšího KV KSČ na centrálním ústeckém náměstí modré zastupitele tolik trápit nemusí, přestože ODS a ČSSD se nezavázaly k jednotnému hlasování. Horší to budou mít občanští demokraté s plněním programu, k němuž dostali od severočeských voličů neomezený prostor. Extrémně vysokou důvěru získanou v extrémně politicky polarizovaném kraji hrozí kdykoli vystřídat extrémně rychlá deziluze. Hejtman Šulc má představu jasnou: severní Čechy byly průmyslovým srdcem země za Rakouska-Uherska, za Československa a budou jím i v budoucnosti. „Nesouhlasím s názorem bývalého vicepremiéra Pavla Mertlíka, který před pěti léty mluvil o tom, že lidé ze severu budou muset emigrovat za prací,“ řekl Šulc pro týdeník EURO. „Tento region je schopen uživit všechny své obyvatele, vždyť v roce 1938 jich tady žilo o tři sta tisíc víc. Musíme pro lidi tu obživu najít, i když vím, že lék na nezaměstnanost není jen v rámci jednoho kraje. Ukázalo se, že rozvoj pouze terciární sféry čili služeb nestačí. Kromě teplických lázní a děčínských stěn těžko můžeme počítat s masovým rozvojem turistiky. Litoměřicko a Lounsko zůstanou zemědělské svým ovocnářstvím, chmelařstvím, vinařstvím či agroturistikou. Zato severní pánevní oblasti budou i dalších sto let průmyslovou krajinou,“ líčí svou vizi.

Mostecký ombudsman.

Liší-li se názory ODS, ČSSD a KSČM na míru či oprávněnost devastace Podkrušnohoří za komunismu nebo na průběh restrukturalizace zdejšího průmyslu, pak o budoucnosti všechny tři partaje uvažují podobně. Předhánějí se, která pomocí svých kontaktů získá u voličů ostruhy za sehnání co největšího počtu investorů, za snížení rekordní nezaměstnanosti (v okolí Mostu je už řadu let nejvyšší v zemi – přes dvacet procent) a za stavbu dálnic. Komunista Balín veřejně slibuje, že zintenzivní lobbing v Praze. „Mému předchůdci panu Falbrovi se to nepovedlo. Já bych chtěl lobbovat za mnohem efektivnější přístup při umísťování strategických zahraničních investorů. Automobilka PTCA dnes na Mostecku shání pracovní síly pro svou kolínskou automobilku, kdyby ji tehdy postavila u Žatce, nebylo co řešit,“ stěžuje si. Balín by do okolí Mostu rád přivábil jednoduchou manuální výrobu, v níž by našli zaměstnání hlavně nekvalifikovaní dělníci. Za své zvolení by se prý rád voličům odměnil, začal už jednat s nadnárodní firmou vyrábějící ve Španělsku a v Brazílii hračky pro UNICEF, její jméno však odmítl prozradit.
Mostecký senátor vidí naději i v renesanci těžby hnědého uhlí a na ni navazujícího chemického průmyslu. „Obávám se, že těžební limity se stejně uvolní, protože uhlí bude potřeba stále víc. Lidé v ohrožených obcích žijí v nejistotě. Kdyby s nimi Mostecká uhelná společnost slušně pohovořila a nabídla jim postavení nových vesnic, věřím, že z devadesáti procent by byli svolní,“ myslí si. Při návštěvě Horního Jiřetína, jemuž hrozí likvidace, nabídl, že při vyjednání občanů s institucemi by sehrál roli místního ombudsmana.
Privatizaci těžby Balín neodmítá, avšak dodává, že stát i obce by si měly ponechat možnost dolování ovlivňovat.

Exit sever.

Ruku v ruce s nedostatkem investorů jde špatná dopravní infrastruktura kraje. Kdo v zimě zažil kolony stojících kamionů na silnici E55 u Teplic, ví, že dokončení dálnice D8 z Lovosic do Ústí a dále do Drážďan je životně nutné. Jenže vázne na žalobách ekologických aktivistů. Šulc s nimi těsně po volbách (23. listopadu) dohodl odblokování trasy severně od Ústí, teď jedná i o průchodu Českým Středohořím. Tam ekologové podmiňují dohodu výstavbou tunelu v lokalitě Kubačka dlouhého 3,5 kilometru, namísto chystaných dvou tunelů kratších u Prackovic a Radejčína. Neúspěchu se hrozí primátor Gandalovič, protože tah mezi Drážďanami a Prahou by v takovém případě vedl po dokončení tunelu pod Krušnými horami přímo krajským městem k silnici podél Labe, kterou by zcela přetížil. Co nejrychlejší řešení prosazuje i Foldyna. „Vím, že bez dálnice D8 je kraj ztracen. Také rychlostní silnice R7 z Prahy přes Louny a Chomutov do Lipska je veledůležitá, dotýká se průmyslové zóny Triangle u Žatce. Když nebude, nevznikne šest stovek a následně až patnáct tisíc nových pracovních míst,“ připomíná druhou dopravní tepnu, kterou vedení kraje prosazuje. Jinou otázkou je, že po dokončení dálnice D8 může zkolabovat doprava v Praze, kde tou dobou nebude hotov okruh spojující D8 s dalšími mezinárodními trasami.
Hejtman Šulc považuje za prioritu svého druhého období i nový, vyšší most přes Labe, který bude stát mezi Litoměřicemi a Lovosicemi a jehož příjezdové náspy už vznikají. „Když byly povodně, měl jsem rozdělený kraj. Na druhé straně jsem se dostal jenom vrtulníkem,“ zdůvodňuje stavbu.

Ráj techniků.

Šulc a ODS mají v plánu na Ústecko přivést vysoké technické školy, firmám totiž navzdory vysoké nezaměstnanosti chybějí odborníci. V Lovosicích, Lounech, Dubí, Krupce a kolem Chomutova, Podbořan nebo Klášterce nad Ohří vznikla řada nových závodů, které pracují s plasty nebo kovy. „To všechno má blízko k chemii, a ty fabriky dokonce zaručují, že kromě praxe při studiu by devadesát a více procent studentů dnem absolvování zaměstnaly,“ tvrdí Šulc. Zatímco v Praze by stát musel stavět nové budovy, na Ústecku vidí hejtman výhodu v existenci volných objektů. „Loni se mi podařilo přestěhovat do Ústí některé bakalářské obory z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. A určitě budu zkoušet České vysoké učení technické a Vysokou školu strojní. Na to bude náš region orientován,“ říká.
Teprve pak by mělo dojít na humanitní školství, například na projekt vysokoškolského centra v opuštěných terezínských kasárnách (EURO 47/2004).

Kongresové Ústí.

Krajské město se má za vlády ODS (má tu už pátého primátora po sobě, v komunálních volbách 2002 dostala 35 procent hlasů) stát centrem lehkého průmyslu a kongresové turistiky. „Ležíme hodinu od Prahy i od Drážďan, máme výborné podmínky i hezkou přírodu v okolí, ale nemáme infrastrukturu,“ připomíná primátor Gandalovič. Je to trochu bludný kruh: městu chybějí hotely, do kterých ale hoteliéři odmítají investovat, když scházejí atrakce pro turisty. Radnice proto přišla s nápadem vybudovat kongresové centrum a ve zrekonstruovaném městském muzeu zřídit institut česko-německých studií nazvaný Collegium Bohemicum, zatím se ale zdá, že žádost o dotaci z eurofondů nemá moc šanci na úspěch.
Za války vybombardované Ústí disponuje volnými pozemky v samém centru, u hlavního náměstí, které by za pomoci peněz udělovaných na revitalizaci měst rádo zastavělo. „Snažíme se sem dostat developery, ale image ošklivého severu pořád vítězí. Přitom kdo od nás teď koupí zlevněný pozemek, strašně na tom vydělá. Až sem povede dálnice a půjde sem každý, bude pozdě,“ láká Gandalovič investory. Pozemků ještě přibude, až z centra zmizí areál státní Spolchemie, s čímž loni v říjnu po sérii úniků nebezpečných látek z chemičky slíbil pomoci Stanislav Gross. „Teď by měl premiér vyslat signál, že za řešení ekologie ve Spolchemii cítí vláda odpovědnost bez ohledu na to, kdo je zrovna ústeckým hejtmanem nebo primátorem,“ reaguje Petr Gandalovič na obavy, jestli se ČSSD po volbách nezačne ke krajům obracet zády.

Přibývá Chanovů.

S jedním problémem si na Ústecku neví moc rady nikdo z mocného trojlístku ODS/ČSSD/KSČM: s romskými enklávami. Ty existují prakticky v každém severočeském městě a poměry v ústecké čtvrti Předlice nebo ve vsích Obrnice, Bečov, Janov či České Zlatníky v okolí Mostu začínají připomínat nechvalně proslulý Chanov. Příčinou je hlavně skutečnost, že radnice řeší problémy neplatičů jejich sestěhováním. „Z Chanova jsme se vůbec nepoučili, všechno tehdy Romové dostali na zlatém podnose. A pořád máme tendenci za ně něco řešit,“ říká senátor Balín. Recept ale nemá. „Je to běh na dlouhé trati, ti schopnější z Romů nemají v podmínkách pohromadě žijících klanů šanci vyskočit. Snad zajistit více práce pro méně kvalifikované,“ krčí rameny. Primátor Gandalovič považuje za nejnebezpečnější jev lichvu mezi Romy. „Město prodalo v Předlicích dům s Romy romskému majiteli a myslelo si, že bude pořádek. Místo toho tam lidé platí za plesnivou místnost šestitisícové nájemné. Je to důsledek vydírání, ale dá se těžko dohledat. Jsme na ně krátcí,“ přiznává hlava krajského města. Hejtman Šulc tvrdí, že problém romských sídlišť lze řešit jen z úrovně pražské vlády. „Ne oni, ale my za to můžeme. Necháme je nepracovat a mít hodně dětí. Oni se přizpůsobí, ale jenom v jiných podmínkách. Podívejte se na Slovensku: tamní vláda přitvrdila, vypukly bouře, ale už je klid. Romové jsou adaptabilní,“ říká. Nejlepší řešení definuje obecně: asimilovat a naučit normální zvyky.
Che che che a protože to už není k dívání, naštvou se posléze strašně červení lidé z vnitrozemí, co se v životě nenajedli, a vtrhnou… (V. P.) Do té doby však modrým občanským demokratům na Ústecku zbývají minimálně čtyři roky většinového vládnutí.

Naděje zvaná Triangle
Chybělo jen málo a v síti strategické průmyslové zóny Triangle u Žatce se mohla třepetat automobilka TPCA nebo Hyundai. Přestože první z firem nakonec zakotvila v Kolíně a druhá na Slovensku, 363 hektarů území bývalého vojenského letiště na pomezí okresů Žatec, Chomutov, Most a Louny představuje největší naději Ústeckého kraje na snížení nezaměstnanosti. Kraj se stal hlavním garantem projektu, plocha je dnes plně připravena pro vstup strategického investora. V loňském ročníku soutěže „Průmyslová zóna roku“ Triangle zvítězila v kategorii „Brownfield roku“. „Investor, i když není velký, terén nejprve rekognoskuje a jeho rozhodnutí padá zhruba po roce,“ říká šéf ústecké organizace vládní ČSSD Jaroslav Foldyna. „Ve hře je leccos, ale konkrétnější informace budou na jaře nebo v létě příštího roku,“ řekl týdeníku EURO. Hejtman Šulc tvrdí, že by bylo v současnosti vhodnější hledat pro Triangle investory mimo automobilový průmysl, aby eventuální pokles výroby neohrozil celou republiku.

Hejtman Jiří Šulc (46)
vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, později působil v severočeském stavebnictví. Před revolucí krátce kandidátem KSČ („Je to temné období v mém životě, dost jsem fandil Gorbačovovi“), od roku 1990 zastupitelem v Mostě, 1994-2001 primátor. Člen ODS (1991). Roku 2000 se stal prvním hejtmanem Ústeckého kraje, bydlí v Litvínově. „Jako stavař znám na Ústecku každé město, stavěl jsem skoro všechny severočeské nemocnice. I nový Most jsem stavěl já, a vím, že je to strašné,“ přiznává pro týdeník EURO. ODS letos uvažovala, že by jej nasadila do senátorských voleb na Mostecku. „Při vší úctě k Senátu jej považuji za politický důchod, a do důchodu se mi nechce,“ vysvětluje, proč dal přednost klání o kraj. Na kariéru v ODS či v Asociaci krajů nebo na zvolení do sněmovny prý nepomýšlí, do Prahy nechce. „Tady je práce dost, zvláště v příštích čtyřech letech,“ tvrdí.