Místo písku jedy - Euro.cz

Přihlášení

Místo písku jedy

, Čestmír Klos,
Místo písku jedy
Zdroj: Euro.cz

Znečištěná zemina ohrožuje pramennou oblast

Kontaminovaný materiál ze staveniště haly Sazky, který byl začátkem března uložen do písníku na rozhraní Jiviněvsi a Spomyšle na Mělnicku, musí pryč. Ze zeminy, kterou měla být rekultivována těžební jáma, se po nezávislých měřeních vyklubal nebezpečný odpad. Nejvíce znečištěná část haldy je již odvážena na skládku nebezpečných odpadů u Buštěhradu. Zbylé množství zeminy se rozhrne na pravidelné hromady, z nichž každá bude posuzována samostatně. Na základě množství naměřených škodlivin je firma Černý Jeneč nechá rozvézt na skládky. Potíž je v tom, že po mediální kauze se odmítnutých zemin z Jiviněvsi kdekterý majitel skládky bojí.

Rozhodní úředníci, podezřelý stát.

Za záchranu pramenné oblasti svých vodovodů vděčí obě obce rozhodnosti mělnického odboru životního prostředí. Po prvním podezření zastavili jeho úředníci další navážení. Když měření prokázalo nadlimitní množství škodlivin, rozhodli: okamžitě odpad vyvézt, aby se nestačil vylouhovat do propustného podloží.
Také Milan Černý, na jehož firmě ulpělo nejvážnější podezření z nezákonného jednání při navážení zeminy, projevil nebývalou ochotu vše okamžitě uvést do přádku. „I když se podnikatel Černý zachoval slušně, neubrání se právnímu postihu,“ komentuje to vedoucí mělnického odboru Ctirad Mikeš. Podotýká však: „Možná pokuta je od pěti tisíc do pěti milionů. Jestliže někdo rychle zjedná nápravu, je potřeba uvažovat alespoň o polehčující okolnosti.“
Milan Černý se ovšem brání nařčením: „Moje ochota není přiznáním viny. Materiál byl už na staveništi špatně zatříděn. Já jsem ho přebíral jako inertní zeminu s přípustným ztížením škodlivých příměsí do dvou set miligramů na kilo, která je vhodná k recyklaci,“ říká Černý. Tvrdí, že může původ zeminy dokladovat dvaceti rozbory. Čeká ho ovšem nelehký úkol, jak doložit, že rozbory se váží právě k této zemině.
Čísla z písníku jsou neúprosná. Josef Hlavatý z mělnického odboru životního prostředí dokládá rozptyl odběrů od 200 do 3800 miligramů škodlivin v kilogramu sušiny – tedy až do šestnáctinásobku přijatelné hodnoty.
„Cítím se podveden,“ říká Černý. „Ještě nikdy jsem na skládce neměl tak hlídaný odpad. A teď vozím deklarovanou bezpečnou zeminu na skládku nebezpečných odpadů za mnohonásobně větší poplatky. Nemám zbytečné miliony. Už bojuji o holý život,“ dodává Černý. Ještě víc než zvýšené poplatky ho poškozuje, že po jiviněvské kauze ztrácejí důvěru spolupracující firmy. „Přitom největší odpovědnost nese stát,“ tvrdí Černý. „Materiál rozdělovala na dvě haldy odborná firma. Stát měl nad ní prostřednictvím organizace, najaté Fondem národního majetku, ještě supervizi. Jak asi ta supervize pracovala?“ ptá se Černý.

Éra rozhazování.

Když Zemanova vláda bez výběrového řízení nadělila vlastníkovi pozemků – firmě Quonex Real – tři čtvrtě miliardy na likvidaci starých ekologických zátěží, nastal pro likvidační firmy žír. Ceny za likvidaci škod byly dvojnásobně až trojnásobně přemrštěné, těžba kontaminovaných zemin se přeplácela 850 korunami proti tehdy obvyklým 70 korunám. Tehdy to bezúspěšně kritizovalo ministerstvo životního prostředí. Kontrolní zápisy prozrazovaly, že vysoce kontaminovaný materiál byl míchán s ostatním, aby narůstalo množství určené k drahé dekontaminaci hrazené státem.
Podnikatel Černý tento trend dnes bezděky přiznává: „Zájmem všech firem bylo, aby se co nejvíce odpadu dostalo mezi kontaminovaný, který zaplatí stát.“ Snaží se tím doložit, že nemohl mít žádnou motivaci k ukládání nebezpečného odpadu místo inertní zeminy. „Žádná firma nemohla mít zájem na tom, aby načerno ukládala kontaminovanou zeminu, když to šlo veřejně na státní účet. Na špatně zatříděné zemině by mohl vydělat jen stát,“ tvrdí Černý.
Je velmi nepravděpodobné, že by stát – rozhazující plnýma rukama, ač o třetinu nenaplnil rozpočet – náhle změnil chování a nutil najaté firmy šetřit nezákonným způsobem. Příčina nezákonného jednání musí spočívat jinde a chyby měla odhalit Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Probudí šéfka inspekci?

Už na staveništi haly byla inspekce k nastavování kontaminace nezávadnou zeminou slepá. Teď, když jsou rozemletá zdiva i zeminy na haldách, už nelze nic prokázat. Tykadla inspekce však zaspala i v Jiviněvsi a Spomyšli. Vzorky odebrali úředníci inspekce až měsíc poté, co mělnický městský úřad navážení zastavil.
Přesto nakonec právě hlavní inspektorka ČIŽP pro Prahu a Střední Čechy Zdeňka Bubeníková upozornila na zásadní rozpor v kauze zemin z Haly Sazky: okolí bývalého ČKD bylo tak znečištěno, že se za hranici nadměrného zatížení považuje 1500 miligramů ropných látek v kilogramu zeminy. Taková zemina může bez problémů zůstat na svém místě. Ale když se vytěží, rázem se stává nebezpečným odpadem, který musí na dekontaminační plochu nebo na skládku nebezpečného odpadu. Teprve pod hranicí 750 miligramů příměsí může na komunální skládku a pod 200 miligramů do přírody. Směsné vzorky ČIŽP potvrdily, co už rozhodl jiný úřad: zemina z ČKD nemá v písníku co dělat. „A páni inspektoři budou muset být rychlejší. Řízení zahájíme včas,“ slibuje Bubeníková.