Menu Zavřít

Minimální mzda vzroste, firmám se to nelíbí

13. 12. 2004
Autor: Euro.cz

SPOR O PLATYO necelých 500 korun na 7185 korun vzroste od ledna minimální mzda. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach to považuje za svůj úspěch, zaměstnavatelé naopak hrozí, že přijde propouštění.

SPOR O PLATY O necelých 500 korun na 7185 korun vzroste od ledna minimální mzda. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach to považuje za svůj úspěch, zaměstnavatelé naopak hrozí, že přijde propouštění. Za minimální mzdu v ČR pracuje podle statistických údajů kolem 40 tisíc lidí. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo její zvýšení o 652 korun až na 7352 korun, tento návrh se však ukázal jako neprůchodný. „Vzhledem k tomu, jaké bylo rozložení sil ve vládě, tak to je docela pro mě osobně přijatelné,“ prohlásil po zasedání kabinetu Škromach. Informoval zároveň, že schválené navýšení minimální mzdy je maximálně možným kompromisem. Odbory totiž požadovaly růst o 800 korun, zaměstnavatelé by naopak přidali maximálně 300 korun. Odpůrci zvýšení byli nejen koaliční partneři zejména z Unie svobody-DEU, ale také někteří sociálnědemokratičtí ministři, především šéf státní kasy Bohuslav Sobotka či ministryně školství Petra Buzková. Zatímco odboráři si myslí, že vláda měla přidat více, zaměstnavatelé tvrdí opak. „Minimální mzda 7185 korun je mzdou, ze které se v ČR moc žít nedá,“ prohlásil například místopředseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy zase tvrdí, že příliš vysoká minimální mzda žene lidi do nelegální práce. Podnikatelé prý raději některé zaměstnance propustí, aby je výplaty nevyšly na víc. „Může se stát, že v oborech, kde je mzdová situace napjatější, což je třeba pohostinství, by k určité redukci počtu zaměstnanců dojít mohlo,“ připouští ekonom David Marek. Podle některých ministrů doplatí na zvýšení minimální mzdy i stát. „Rezort obrany to bude stát 200 milionů korun,“ upozornil ministr obrany, unionista Karel Kühnl. „Dramatické navyšování minimální mzdy ubírá pracovní příležitosti,“ tvrdí zase šéf rezortu životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška připouští, že se minimální mzda zvedat musí, nesmí to však být tak rychle, jak ji zvyšuje současná vláda. Podle jeho názoru prý pro schválené zvýšení není v současné době žádný důvod. „Je to prostě další hřebíček do rakve zejména malých a středních podnikatelů,“ nešetří vládní kabinet Jaroslav Sedláček, majitel firmy s 25 zaměstnanci na Šumpersku. „Je otázkou, jestli ten, kdo není schopen vyplácet ani minimální mzdu, jestli má skutečně jeho podnikání vůbec smysl,“ kontruje Škromach. N ejnižší hodinová sazba má od ledna místo nynějších 39,60 koruny činit 42,50 koruny. Může být ale ještě vyšší, pokud se na tom podnikatelé a odbory dohodnou v kolektivní smlouvě. Zvýšením minimální mzdy chce vláda přimět lidi k tomu, aby dávali přednost práci před pobíráním sociálních dávek. Podle Škromacha také zabraňuje tomu, aby se vyplácela práce načerno.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).