Menu Zavřít

Minimální daň je v tom nevinně

10. 1. 2005
Autor: Euro.cz

Institut minimální daně patří k nenáviděným výmyslům nejen v České republice, ale asi všude, kde je tato daň zavedena. Odpor - to je emoce těch, kdo daň platí. Ostatním je to tak nějak jedno, což je naprosto tradiční postoj většiny. Kromě několika málo analytiků ale nevítá a nebrání minimální daň nikdo.

BRAND24

Přesto - tato daň v řadě zemí světa přetrvává a je považována za naprosto nedílnou součást daňového systému. I když ji politici kritizují, i když slibují její revizi, minimální daň zůstává. A v posledních desetiletích počet takových států bezesporu poměrně zásadně vzrostl. Takže zřejmě se minimální daň osvědčuje jako praktická věc. Odpor na domácích mediálních a politických kolbištích - alespoň bych řekl - nevybočuje z normálu. Odmítnutí minimální daně je zřejmě podobně povrchní a ideologické jako kdekoli jinde. Pracujeme například s tak otřepanými pojmy, jako „přece nemohu platit daň, když mám ztrátu“. Ale jistěže ano. Živnost má svého provozovatele především uživit, těžko si představit živnostníka, který je tři roky po sobě ve ztrátě. Ostatně onen minimální daňový základ je tak nízký, že je otázka, jestli má smysl provozovat živnost (pokud to není vedlejší přivýdělek), která tak málo vynáší. Celá tahle točitá diskuze je jenom zakrývání faktu, že opravdové výsledky činnosti a vykazované výsledky činnosti se v řadě případů liší. (Kdo nikdy neslyšel nabídku: Pokud na to nechcete doklad, mohu vám slevit.) Takový „myšlenkový“, avšak jalový ping-pong se dá provozovat ještě dlouho. Podobných banálních argumentů, proč je minimální daň špatná, existuje dlouhá řada a stejná dlouhá řada stejně banálních protiargumentů je zase vyvrací. Opravdová potíž minimální daně v České republice je jiná a vlastně za ni ani nemůže minimální daň. Je dána souběhem všech možných jiných plateb, nařízení, povinností - celým tím marasmem úředničiny, papírování, regulací, nepřehledných zákonů, nesmyslných účetních předpisů a tak dále, a tak dále. Chybička minimální daně je, že do toho všeho vpadla jako poslední, takže na sebe strhla pozornost, která je snad až zbytečně kritická. Daleko horší nežli současná minimální daň jsou dané platby sociálního a zdravotního pojištění. Ostatně proč říkáme pojištění něčemu, co je vynucené zákonem a to dokonce pod trestní sankcí? Je to daň a nic jiného. Raději nežli diskuzi o rušení minimální daně bych viděl diskuzi o tom, že by padl stávající státní sociální systém, ve své zcela minimalizované verzi by byl financován z daní a vše ostatní by bylo na rozhodnutí živnostníka či zaměstnance, s kým si sjedná a zda vůbec si případnou pojistku sjedná. Daleko raději bych viděl zrušení dlouhé řady nadbytečných regulatorních opatření - ať již zabalených do péče o zdraví či do bezpečnosti práce nebo do jiného „politicky korektního“ obalu. Daleko raději bych viděl sjednocení nynějších dvou různých sazeb daně z přidané hodnoty na jednu. A tak dále - ve srovnání s tím vším mi minimální daň připadá jako velmi rozumný nápad.

autor je mediální a ekonomický konzultant

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).