Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Antorini: Ztělesnění rafinovanosti a ryzího luxusu

Módní značka Antorini představila v nové kolekci podzim/zima 2019 luxusní kabelku Chantal…

MBA v oblasti lidských zdrojů: prestiž a kvalita na Ústavu práva a právní vědy

Mezi nejžádanější profesní programy patří MBA Řízení lidských zdrojů a personální…

Zmrzlina vrací podnikatelům vstupní investici už za půl roku

Záleží samozřejmě na atraktivitě místa, dobrém produktu a dodržování propracovaného know…

Miliardy přece přijdou

28. srpna 2003, 14:28 - Jan Žižka
28. srpna 2003, 14:28

Připrava pokulhává, ale projektů může být mnoho

Přehnaný optimismus rozhodně není na místě. Evropská komise ve své letní zprávě upozornila, že Češi stále mají před sebou hodně práce, pokud chtějí čerpat peníze z fondů Evropské unie od začátku příštího roku. Brusel připomíná, že je nutné posílit počet vyškolených pracovníků, kteří budou zájemcům o finance ze strukturálních a kohezního fondu pomáhat – a to zvláště na regionální úrovni. Dokument, který má týdeník EURO k dispozici, v této souvislosti mluví o „naléhavé potřebě“.
Brusel také vyzývá Čechy, aby věnovali naléhavou pozornost „potrubí“, jímž budou kvalitní projekty putovat ke schválení a následné realizaci. Projekty by se měly rýsovat už dnes. Částka, o kterou jde, není vůbec zanedbatelná: stát, obce, regiony či soukromé firmy mohou v letech 2004 až 2006 získat až 80 miliard korun. Pokud ovšem budou vědět, jak na to.
Jan Havránek z brněnské poradenské společnosti Raven Consulting vidí velkou šanci. „Nesouhlasím s tím, že Česko není schopné předložit dostatek kvalitních projektů,“ říká. Odvolává se na zkušenosti s předvstupními fondy Evropské unie. Firma Raven zaregistrovala v rámci projektů Sapard a Přeshraniční spolupráce CBC Phare kolem 200 projektů v celkové investiční výši na úrovni jedné miliardy korun. Firmy, obce i mikroregiony přicházejí se spoustou představ o možných projektech, díky nimž by bylo možné si sáhnout na peníze ze strukturálních fondů.

Vědět, kam se obrátit.

Havránek jednoznačně souhlasí se stanoviskem Evropské komise: „Nedostatek, a to obrovský, je v připravenosti českých úředníků.“ Zájemci o čerpání ze strukturálních fondů stále nemají jasno v tom, na koho se v regionech obracet. Týdeník EURO již dříve citoval představitelku Delegace Evropské komise v Praze Kate Watsonovou: „Někdo musí zájemci říci, z jakého fondu by mohl peníze čerpat, poradit mu při vypracování žádosti, říci, co by měl zahrnout do svého projektu, komu má projekt oficiálně předložit, kdo jej bude hodnotit, kdo s ním podepíše smlouvu a nakonec mu také sdělit, zda se svou žádostí uspěl.“ (EURO 28/2003).
Problematické je i to, že v regionech má fungovat příliš mnoho zprostředkovatelů. Zájemci o peníze ze Společného regionálního operačního programu se mají obracet na sekretariáty krajských rad. V rámci Operačního programu obnovy venkova bude podobnou roli hrát Agrární platební agentura a v případě Operačního programu lidské zdroje úřady práce. Ministerstvo průmyslu, které řídí Operační program průmysl a podnikání, dokonce ještě nemá na tuto otázku odpověď. Agentura CzechInvest, jež bude program realizovat, předkládá dvě možné varianty: buď si v regionech založí vlastní pobočky, nebo uzavře dohody s „nasmlouvanými pobočkami“ (například zastoupeními Hospodářské komory). Monika Pospíšilová z CzechInvestu nevylučuje ani možnost, že by oním kontaktním místem byly i v případě Operačního programu průmysl sekretariáty krajských rad.

Nebuďte ouřadové.

Poslední varianta by se zřejmě líbila Evropské komisi. Brusel totiž ve zmíněném dokumentu varuje před vzájemně se překrývajícími regionálními strukturami a vyzývá ke koordinaci jejich aktivit. Pověstní bruselští úředníci navíc paradoxně poukazují na přílišnou byrokratizaci českého systému, v němž hrozí, že projekty budou schvalovány na dvou či třech různých úrovních. Evropská komise dodává, že úředníci v regionech by se neměli omezovat na úlohu pasivních hodnotitelů projektů.
Martina Křížková ze společnosti Euromanagers připomíná, že problém vznikl už při přípravě programových dokumentů, kterých je příliš mnoho: „Systém českých programových dokumentů je dvojkolejný, pro regionální politiku a pro politiku soudržnosti. Všechny tyto dokumenty jsou poměrně obecné, a jednotlivé priority a opatření se překrývají.“ Také toho si všimla Evropská komise a česká strana se na její doporučení nyní snaží systém zjednodušit.
Křížková se nicméně obává, že jednotlivé dokumenty, které vznikají na ministerských stolech, budou obsahovat spíše politicky korektní priority než ty, jež by byly v souladu se skutečnými potřebami potenciálních žadatelů. Ukazuje to na konkrétním příkladu: „Devět z deseti středně velkých měst, která jsou schopna zabezpečit si kofinancování projektu, má zájem o rekonstrukci budov v obecním vlastnictví. Jediné vhodné opatření se vyskytuje ve Společném regionálním operačním programu, ale je omezeno finančně a navíc pouze na určitá města.“

Venkov zatím vede.

Navzdory – nebo i díky – kritice se nicméně zdá, že se věci hýbou kupředu. Vláda schválila zvýšení počtu úředníků ministerstva pro místní rozvoj a krajů o 135 osob od začátku září. „Schválila také navýšení příspěvku krajům na zajištění činnosti sekretariátů regionálních rad celkem o 30 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy,“ uvádí Petr Bidlo z odboru vnějších vztahů ministerstva pro místní rozvoj. Bidlo dodává, že ministerstvo se snaží najít další peníze prostřednictvím vlastních úspor. Náskok před ostatními resorty má ministerstvo zemědělství, jež bude řídit Operační program obnovy venkova a multifunkčního zemědělství, ačkoliv v přípravě na zvládnutí Společné zemědělské politiky EU je tento úřad naopak terčem kritiky (EURO 32/2003). V případě strukturálních fondů však bude možné navázat na pozitivní zkušenosti s programem Sapard, jehož průběh v Česku kladně hodnotí i Evropská komise. Českou republiku označuje za nejúspěšnější kandidátskou zemi, pokud jde o poměr úspěšných projektů k celkové částce, jež byla zemi v rámci Sapardu určena.
Jan Havránek soudí, že Česko může také v budoucnu vyniknout nad ostatními zeměmi. Přispět by k tomu měla i Prodotační komora, která bude sdružovat zájemce o poskytnutí dotací a jejíž vznik Havránek inicioval.

Dychtiví potravináři.

Havránek říká, že největší zájem o finance z fondů Evropské unie v současné době projevují potravinářské firmy. Není divu: V souvislosti se vstupem Česka do unie se zpřísňují hygienické normy, které si vyžadují zavádění nových technologií. Právě to lze podpořit evropskými penězi. „Unie nebude podporovat zvyšování kapacity,“ uvádí Havránek. Firmy se nicméně mohou zaměřit na snižování mzdových nákladů, k čemuž jim pomohou právě nové technologie. Ačkoliv ze strukturálních fondů by mohly těžit především malé a střední firmy - v tomto případě třeba i cukrárny či malí výrobci uzenin - jejich šéfové mívají obavy z přílišné časové a administrativní náročnosti celého procesu žádání o peníze. V tomto ohledu jsou ve výhodě větší společnosti, které nemají problém vyčlenit pracovníka na práce týkající se žádostí a projektů.
Vedle potravinářských firem se ovšem ozývají například i strojírenské, papírenské či chemické podniky, dodává Havránek. Také obce a mikroregiony mají zájem o projekty, jež se týkají modernizace komunikací, kanalizací, inženýrských sítí nebo třeba odbahňování rybníků či výstavby čističek odpadních vod. V těchto případech je ovšem nutné počítat s delším a komplikovanějším rozhodovacím procesem, než u soukromých firem.

Unie nezaplatí vše.

Jelikož u jakéhokoliv projektu je nutné vycházet z toho, že česká strana se musí podílet určitou částkou na spolufinancování, očekává se pomoc státu. Rovněž koneční příjemci se mají na projektu podílet vlastními prostředky. Přímo ve státním rozpočtu, tedy kromě fondů dopravní infrastruktury a životního prostředí, se ovšem pro léta 2004 až 2006 počítá pouze s částkou kolem sedmi miliard korun. Jan Gregor, ředitel Národního fondu ministerstva financí (má na starosti řízení a kontrolu finančních toků programů pomoci Evropské unie), vysvětluje, že určitou roli hraje předpokládané časové zdržení. Platí totiž pravidlo „n+2“, které říká, že například prostředky pro rok 2004 bude možné čerpat ještě ve dvou následujících letech. Peníze z fondů unie přijdou až dodatečně – po uskutečnění projektu.
Gregor nicméně uvádí, že vzhledem k nové metodice se proplácení bude uskutečňovat po částech – tedy po ukončení jednotlivých etap projektů, či dokonce po předložení jednotlivých faktur. Zálohování přichází v úvahu jen v ojedinělých případech, jež se týkají pouze neziskových organizací, které by čerpaly peníze z Evropského sociálního fondu. Soukromé firmy či obce tedy zahájí projekt z vlastních prostředků a pokud nebudou stačit, musejí oslovit komerční banky, případně Českomoravskou záruční a rozvojovou banku.

tabulka:
Doporučení Evropské komise pro Česko
1. Přijmout zákon o veřejných zakázkách
2. Posílit administrativní kapacitu, včetně proškolených pracovníků v regionech
3. Dokončit programové manuály, včetně směrnic a formulářů žádostí
4. Zpřehlednit a zjednodušit chystanou proceduru výběrových řízení
5. Věnovat naléhavou pozornost procesu přípravy, schvalování a realizace projektů
6. Jasně oddělit (v písemných dohodách) řídící orgány od platebních orgánů
7. Vypracovat speciální ustanovení, jež umožní čerpání z fondů už od 1. ledna 2004
Pramen: zpráva Evropské komise


Čtěte také

Raketa Saturn V, která mimo jiné vynesla na povrch Měsíce i astronauty Apolla 11

Top 10 nejdražších vesmírných projektů

Tento týden si lidstvo připomíná padesátileté výročí přistání prvního člověka na Měsíci.…

před 1 hodinou

 Kandidát na britského premiéra Boris Johnson

Po brexitu podepíšeme s EU dohodu o volném obchodu, věří Johnson

Pravděpodobný příští britský premiér Boris Johnson očekává, že jeho země po říjnovém…

před 2 hodinami

Kolový obrněný transportér Titus na podvozku Tatra

A opravovat to bude kdo? Obrana neuzavřela smlouvu na servis nových obrněnců

Obrana kupuje 62 obrněnců Titus za šest miliard, smlouvu na jejich servis ale neuzavřela.

před 4 hodinami

Skleník společnosti Bylinky

Lupení za čtvrt miliardy. Výrobními linkami firmy Bylinky ročně projde pět milionů květináčů

Obří skleník na Znojemsku zásobuje celé Česko čerstvou mátou, bazalkou nebo petrželkou.…

před 4 hodinami

 Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý

Vladimír Dlouhý: Během jediné generace můžeme západní Evropu dohnat

Vladimír Dlouhý už pět let stojí v čele Hospodářské komory a zastupuje zájmy českých…

před 10 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Vybíráte peníze z bankomatu cizině?
Jaký typ tepelného čerpadla použít ve vašem domě?
Kdy vám mohou zvýšit příspěvek na živobytí?
Kdy je možné vyplatit ze společnosti s ručením omezeným podíl na zisku?
Zrušili nebo zpozdili vám let? Požádejte o odškodné
Auta
Kia nabízí nový Ceed v akci se zvýhodněním až 35 000 Kč
Video: Škoda Scala v losím testu obstála. Porazila novou Mazdu3 i Kiu Ceed
Nehoda autonomního autobusu ve Vídni
Hybridní autobus Iveco byl testován v Pardubicích
Citroen slaví 100 let. Je to historie plná odvážných nápadů
Hry pro příležitostné hráče