Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jak se stát profesionálním rozhodcem či mediátorem

Studium manažerských programů MBA a LL.M. zaměřených na oblasti financí, řízení podniku…

Protext Video: Konference CyberCon Brno 2019

Moderní technologie jako nástroj vládnutí, sociální inženýrství, novinky z oblasti…

Pronajaté auto vás může vyjít levněji než vlastní

Dvě třetiny Čechů si pořizují vozy maximálně za 200 000 korun. Volí tedy často starší…

Miliardy přece přijdou

28. srpna 2003, 14:28 - Jan Žižka
28. srpna 2003, 14:28

Připrava pokulhává, ale projektů může být mnoho

Přehnaný optimismus rozhodně není na místě. Evropská komise ve své letní zprávě upozornila, že Češi stále mají před sebou hodně práce, pokud chtějí čerpat peníze z fondů Evropské unie od začátku příštího roku. Brusel připomíná, že je nutné posílit počet vyškolených pracovníků, kteří budou zájemcům o finance ze strukturálních a kohezního fondu pomáhat – a to zvláště na regionální úrovni. Dokument, který má týdeník EURO k dispozici, v této souvislosti mluví o „naléhavé potřebě“.
Brusel také vyzývá Čechy, aby věnovali naléhavou pozornost „potrubí“, jímž budou kvalitní projekty putovat ke schválení a následné realizaci. Projekty by se měly rýsovat už dnes. Částka, o kterou jde, není vůbec zanedbatelná: stát, obce, regiony či soukromé firmy mohou v letech 2004 až 2006 získat až 80 miliard korun. Pokud ovšem budou vědět, jak na to.
Jan Havránek z brněnské poradenské společnosti Raven Consulting vidí velkou šanci. „Nesouhlasím s tím, že Česko není schopné předložit dostatek kvalitních projektů,“ říká. Odvolává se na zkušenosti s předvstupními fondy Evropské unie. Firma Raven zaregistrovala v rámci projektů Sapard a Přeshraniční spolupráce CBC Phare kolem 200 projektů v celkové investiční výši na úrovni jedné miliardy korun. Firmy, obce i mikroregiony přicházejí se spoustou představ o možných projektech, díky nimž by bylo možné si sáhnout na peníze ze strukturálních fondů.

Vědět, kam se obrátit.

Havránek jednoznačně souhlasí se stanoviskem Evropské komise: „Nedostatek, a to obrovský, je v připravenosti českých úředníků.“ Zájemci o čerpání ze strukturálních fondů stále nemají jasno v tom, na koho se v regionech obracet. Týdeník EURO již dříve citoval představitelku Delegace Evropské komise v Praze Kate Watsonovou: „Někdo musí zájemci říci, z jakého fondu by mohl peníze čerpat, poradit mu při vypracování žádosti, říci, co by měl zahrnout do svého projektu, komu má projekt oficiálně předložit, kdo jej bude hodnotit, kdo s ním podepíše smlouvu a nakonec mu také sdělit, zda se svou žádostí uspěl.“ (EURO 28/2003).
Problematické je i to, že v regionech má fungovat příliš mnoho zprostředkovatelů. Zájemci o peníze ze Společného regionálního operačního programu se mají obracet na sekretariáty krajských rad. V rámci Operačního programu obnovy venkova bude podobnou roli hrát Agrární platební agentura a v případě Operačního programu lidské zdroje úřady práce. Ministerstvo průmyslu, které řídí Operační program průmysl a podnikání, dokonce ještě nemá na tuto otázku odpověď. Agentura CzechInvest, jež bude program realizovat, předkládá dvě možné varianty: buď si v regionech založí vlastní pobočky, nebo uzavře dohody s „nasmlouvanými pobočkami“ (například zastoupeními Hospodářské komory). Monika Pospíšilová z CzechInvestu nevylučuje ani možnost, že by oním kontaktním místem byly i v případě Operačního programu průmysl sekretariáty krajských rad.

Nebuďte ouřadové.

Poslední varianta by se zřejmě líbila Evropské komisi. Brusel totiž ve zmíněném dokumentu varuje před vzájemně se překrývajícími regionálními strukturami a vyzývá ke koordinaci jejich aktivit. Pověstní bruselští úředníci navíc paradoxně poukazují na přílišnou byrokratizaci českého systému, v němž hrozí, že projekty budou schvalovány na dvou či třech různých úrovních. Evropská komise dodává, že úředníci v regionech by se neměli omezovat na úlohu pasivních hodnotitelů projektů.
Martina Křížková ze společnosti Euromanagers připomíná, že problém vznikl už při přípravě programových dokumentů, kterých je příliš mnoho: „Systém českých programových dokumentů je dvojkolejný, pro regionální politiku a pro politiku soudržnosti. Všechny tyto dokumenty jsou poměrně obecné, a jednotlivé priority a opatření se překrývají.“ Také toho si všimla Evropská komise a česká strana se na její doporučení nyní snaží systém zjednodušit.
Křížková se nicméně obává, že jednotlivé dokumenty, které vznikají na ministerských stolech, budou obsahovat spíše politicky korektní priority než ty, jež by byly v souladu se skutečnými potřebami potenciálních žadatelů. Ukazuje to na konkrétním příkladu: „Devět z deseti středně velkých měst, která jsou schopna zabezpečit si kofinancování projektu, má zájem o rekonstrukci budov v obecním vlastnictví. Jediné vhodné opatření se vyskytuje ve Společném regionálním operačním programu, ale je omezeno finančně a navíc pouze na určitá města.“

Venkov zatím vede.

Navzdory – nebo i díky – kritice se nicméně zdá, že se věci hýbou kupředu. Vláda schválila zvýšení počtu úředníků ministerstva pro místní rozvoj a krajů o 135 osob od začátku září. „Schválila také navýšení příspěvku krajům na zajištění činnosti sekretariátů regionálních rad celkem o 30 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy,“ uvádí Petr Bidlo z odboru vnějších vztahů ministerstva pro místní rozvoj. Bidlo dodává, že ministerstvo se snaží najít další peníze prostřednictvím vlastních úspor. Náskok před ostatními resorty má ministerstvo zemědělství, jež bude řídit Operační program obnovy venkova a multifunkčního zemědělství, ačkoliv v přípravě na zvládnutí Společné zemědělské politiky EU je tento úřad naopak terčem kritiky (EURO 32/2003). V případě strukturálních fondů však bude možné navázat na pozitivní zkušenosti s programem Sapard, jehož průběh v Česku kladně hodnotí i Evropská komise. Českou republiku označuje za nejúspěšnější kandidátskou zemi, pokud jde o poměr úspěšných projektů k celkové částce, jež byla zemi v rámci Sapardu určena.
Jan Havránek soudí, že Česko může také v budoucnu vyniknout nad ostatními zeměmi. Přispět by k tomu měla i Prodotační komora, která bude sdružovat zájemce o poskytnutí dotací a jejíž vznik Havránek inicioval.

Dychtiví potravináři.

Havránek říká, že největší zájem o finance z fondů Evropské unie v současné době projevují potravinářské firmy. Není divu: V souvislosti se vstupem Česka do unie se zpřísňují hygienické normy, které si vyžadují zavádění nových technologií. Právě to lze podpořit evropskými penězi. „Unie nebude podporovat zvyšování kapacity,“ uvádí Havránek. Firmy se nicméně mohou zaměřit na snižování mzdových nákladů, k čemuž jim pomohou právě nové technologie. Ačkoliv ze strukturálních fondů by mohly těžit především malé a střední firmy - v tomto případě třeba i cukrárny či malí výrobci uzenin - jejich šéfové mívají obavy z přílišné časové a administrativní náročnosti celého procesu žádání o peníze. V tomto ohledu jsou ve výhodě větší společnosti, které nemají problém vyčlenit pracovníka na práce týkající se žádostí a projektů.
Vedle potravinářských firem se ovšem ozývají například i strojírenské, papírenské či chemické podniky, dodává Havránek. Také obce a mikroregiony mají zájem o projekty, jež se týkají modernizace komunikací, kanalizací, inženýrských sítí nebo třeba odbahňování rybníků či výstavby čističek odpadních vod. V těchto případech je ovšem nutné počítat s delším a komplikovanějším rozhodovacím procesem, než u soukromých firem.

Unie nezaplatí vše.

Jelikož u jakéhokoliv projektu je nutné vycházet z toho, že česká strana se musí podílet určitou částkou na spolufinancování, očekává se pomoc státu. Rovněž koneční příjemci se mají na projektu podílet vlastními prostředky. Přímo ve státním rozpočtu, tedy kromě fondů dopravní infrastruktury a životního prostředí, se ovšem pro léta 2004 až 2006 počítá pouze s částkou kolem sedmi miliard korun. Jan Gregor, ředitel Národního fondu ministerstva financí (má na starosti řízení a kontrolu finančních toků programů pomoci Evropské unie), vysvětluje, že určitou roli hraje předpokládané časové zdržení. Platí totiž pravidlo „n+2“, které říká, že například prostředky pro rok 2004 bude možné čerpat ještě ve dvou následujících letech. Peníze z fondů unie přijdou až dodatečně – po uskutečnění projektu.
Gregor nicméně uvádí, že vzhledem k nové metodice se proplácení bude uskutečňovat po částech – tedy po ukončení jednotlivých etap projektů, či dokonce po předložení jednotlivých faktur. Zálohování přichází v úvahu jen v ojedinělých případech, jež se týkají pouze neziskových organizací, které by čerpaly peníze z Evropského sociálního fondu. Soukromé firmy či obce tedy zahájí projekt z vlastních prostředků a pokud nebudou stačit, musejí oslovit komerční banky, případně Českomoravskou záruční a rozvojovou banku.

tabulka:
Doporučení Evropské komise pro Česko
1. Přijmout zákon o veřejných zakázkách
2. Posílit administrativní kapacitu, včetně proškolených pracovníků v regionech
3. Dokončit programové manuály, včetně směrnic a formulářů žádostí
4. Zpřehlednit a zjednodušit chystanou proceduru výběrových řízení
5. Věnovat naléhavou pozornost procesu přípravy, schvalování a realizace projektů
6. Jasně oddělit (v písemných dohodách) řídící orgány od platebních orgánů
7. Vypracovat speciální ustanovení, jež umožní čerpání z fondů už od 1. ledna 2004
Pramen: zpráva Evropské komise


Čtěte také

 CTRL-labs

Facebook koupil firmu CTRL-labs, která vyvíjí ovládání přístrojů pomocí myšlenek

Americká internetová společnost Facebook koupila firmu CTRL-labs, která se zabývá vývojem…

před 2 hodinami

 Honda, ilustrační foto

Honda skončí s diesely. V Evropě je přestane prodávat v roce 2021

Japonská automobilka Honda Motor oznámila, že do roku 2021 ukončí prodej naftových vozů v…

před 2 hodinami

Boeing 737 Max 8 aerolinek Flydubai

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu …

před 2 hodinami

Prodej sendvičů v Londýně, ilustrační foto

Pobrexitový sendvič: výrobci hledají nový recept britského „národního“ pokrmu

Producenti populárních sendvičů na britských ostrovech upravují receptury pro jejich…

před 5 hodinami

Události Dům budoucnosti DFAB

Ve Švýcarsku postavili dům roboti. Ušetřili 60 procent cementu

Stavebnictví patří mezi obory, které nejvíce poškozují životní prostředí. Spotřebovává…

před 5 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Které zboží a služby příští rok zlevní díky nižší DPH?
4 finanční tipy pro samoživitelky
Jak pojistit věci na studentských kolejích?
V sobotu je sv. Václava! Obchody zůstanou zavřené
Jak založit PayPal, jak přes něj platit a jak poslat peníze někomu jinému?
Auta
I starší Tesly mají větší dojezd než nejnovější konkurence…
Tip na zhodnocení úspor: Na prodej je LaFerrari s 5453 najetými kilometry
Lexus představil svůj nejdražší model. Má motory od Volva
Dva důvody k oslavě
Dálniční známky 2020: Vše, co potřebujete vědět
Hry pro příležitostné hráče