Miliardoví tajnůstkáři: stát se neumí bránit vývozu léků - Euro.cz

Přihlášení

Miliardoví tajnůstkáři: stát se neumí bránit vývozu léků

,
Miliardoví tajnůstkáři: stát se neumí bránit vývozu léků
Zdroj: Profimedia.cz

Jak se ohýbá zákon, který má Čechům zaručit dostatek léků.

Jedna z prvních zpráv o nedostatku léků zahýbala Českem přesně před šesti lety.Tehdy došel v tuzemsku lék na rakovinu tlustého střeva a nikdo se nemohl zprvu dopátrat proč. Za příběhy pacientů, o nichž se v té době psalo, se skrývá byznys v objemu více než tří miliard korun ročně. Jde o to, že z Česka mizejí léky, protože je distributoři kvůli nízké ceně prodávají se ziskem do zahraničí. Poslanci se právě nyní rozhodují o konečné verzi zákona, jenž má takzvaný reexport omezit. Jde o bytostně téma pro silnou farmaceutickou lobby. A jakoby náhodou je ve hře verze zákona, která podle lidí z oboru jeho původní smysl úplně převrací naruby.

Nalej, vylej

Nejprve krátký exkurz, jak reexporty fungují. Začíná to vlastně u toho, že Česko je šikovnou zemí, která dokázala srazit ceny léků pro své pacienty na minimum. Průměrně je sem výrobci prodávají za polovinu toho, co do ostatních zemí EU. Některé léky jsou dokonce ještě levnější. Například biosimilární onkologický lék s účinnou látkou fllgrastim stojí v Česku 5245 korun a v Německu v přepočtu 22 tisíc korun. Podobný lék na Crohnovu chorobu s účinnou látkou infliximab stojí u nás 8511 a v Německu 17 068 korun.


Přečtěte si o marných nadějích vědců na léky proti Alzheimeru:

Další naděje na léčbu Alzheimera se rozplynula

 Buňka geneticky upravená k produkci amyloidu, jež se využívá ve výzkumu Alzheimerovy choroby


Místní distributoři tedy lék nakoupí za cenu určenou pro Česko, přidají si marži, lék nechají přebalit a následně prodají do zahraničí. Partnerem jim jsou buď jiní distributoři, nebo přímo sítě nemocnic.Zahraniční nemocnice kupují oproti tamnímu trhu levné léky, tuzemští distributoři mají zisk a pacienti nijak netrpí, tedy když se byznys nepřepálí. Jediný, kdo má problém, je výrobce. Ten ovšem nemá moc prostředků, jak situaci zabránit. Přestat dané léky do „rizikových“ zemí vyvážet si kvůli reputaci nemůže troufnout, stejně jako zavřít tamní pobočky, čímž by předal trh konkurenci.

České i evropské normy na to také nestačí. Lék je stále zboží, které má v EU zaručen volný pohyb. Jen v roce 2013 se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyvezly medikamenty za 3,6 miliardy korun, přičemž trend z předchozích let byl rostoucí. Nejvíce se pak vyvážejí oftalmologika, léčiva na centrální nervový systém, antiastmatika, urologika a antidiabetika.

Přehled 10 největších reexportérů léků u nás:

Největší reexportéři léků

Kvůli výpadkům na trhu vláda připravila zákon, který dá ministerstvu zdravotnictví možnost vyhlásit zákaz vývozu vybraných léků. Ne že by tedy zákon bránil vývozu, pozici distributorů nicméně ohrožuje. Sněmovna ale znění upravila a poslala ho do Senátu. Teď se norma vrací zpět sněmovně a senátoři navrhují původní sněmovní úpravu vynulovat. „Podle nás je ten návrh z několika důvodů sporný. Změny se nelíbily ani antimonopolnímu úřadu,“ říká senátorka Daniela Filipiová, která bude před poslanci zákon hájit.

Všichni za jedno

Pozměňovací návrh načetl poslanec Jiří Běhounek z klubu ČSSD. V kostce jde o to, že výrobci musejí dodat do dvou dnů lék, pokud o něj distributor požádá. Na jedné straně to vypadá jako dobrý způsob, jak zajistit, aby byl zaručen dostatek léků v lékárnách. Navíc když to mají distributoři dělat „pro zajištění dostupnosti léčiv v ČR“, jak stojí v zákoně. Jenže formulace se dá vykládat i jinak. Jde vlastně o záruku, že výrobce musí zajistit distributorům nepřerušený tok léků. Navíc je má dělit podle podílu na trhu, což v praxi znamená, že i malé lékárny musejí promptně dostat třeba drahé onkologické léky, pokud budou chtít.

Podle autora návrhu je to dobře a boří to zajeté dohody. „Distributoři se podle mého názoru snaží udržet své vlivy tak, aby si mohli říct, že budou dodávat jen určitým lékárnám. Doteď měli dohody a malé lékárny opomíjeli,“ hájil před časem svou verzi poslanec Běhounek. Opět to na jedné straně vypadá jako skvělá dostupnost léků po celé zemi, ale i tahle proklamace má svou druhou stránku.

Odpověď na to dává ústav pro kontrolu léčiv. Lékárny se podle něj také podílejí na vývozu, a některé dokonce nelegálně. Zatím zjistil nelegální případy za 149 milionů korun, a to ještě kontroloři neuzavřeli všechny zkoumané případy. Lapidárně řečeno, za nataženou rukou lékáren mohou být sítě distributorů, které léky vyvezou.

Kolik distributoři vyvezli:

Kolik distributoři vyvezli

Farmabyznys se na sněmovní verzi zákona dívá negativně. „Návrh žádným způsobem nezaručuje, že distributor léky nedodá jinému distributorovi či je nevyveze do zahraničí,“uvedl ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl. Proti nápadu se staví i ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Opačný hlas mají ale lékárníci, tedy Česká lékárnická komora a Grémium majitelů lékáren. U druhého jmenovaného se zastavme. „Já ten návrh podporuji. Z vlastní zkušenosti vím, že distributoři jezdí do malých lékáren jednou za týden až čtrnáct dní, a my musíme mít garanci, že pacientovi dodáme jeho lék,“ říká Marek Hampel, předseda grémia. Jedním dechem dodává, že reexporty nepodporuje, nicméně že ukazování na lékárny je odváděním pozornosti od distributorů, kteří vyvážejí daleko masivněji.


Ve výrobě léků má ambice i Petr Kellner. Čtěte více:

Lék Kellnerova Sotia čekají poslední testy

Laboratoř firmy Sotio


Pozadí Grémia majitelů lékáren je nicméně zajímavé a může dát vodítko, proč původní verzi zákona podporuje. Sám Marek Hampel zároveň sedí v dozorčí radě společnosti Česká lékárnická a ta je majoritním vlastníkem firmy Galmed, podle dat SÚKL z prvního kvartálu roku 2014 čtvrté největší reexportní společnosti v Česku. V dozorčí radě České lékárnické sedí i další člen představenstva grémia Martin Kopecký. Marek Hampel ale účelové spojení lékárníků s distributory popírá. „Osobně s Galmedem nemám nic společného. Neexistuje obchodní vztah mezi lékárnami a společností Galmed, je to nafouknutá bublina,“ říká.

Proti Evropě

Podle senátorů, ale i právních analýz, do nichž měl týdeník Euro možnost nahlédnout, má zákon i další chyby. V rozporu s evropským právem může třeba být fakt, že zákon neumožňuje výrobcům léků prodávat své výrobky přímo bez distributorů, na což mají mít podle evropských směrnic nárok. Mimochodem směrnice také stanovují zajistit dodávky lékárnám, aby byly pokryty potřeby pacientů v členských státech. „Problematická je hlavně navrhovaná dvoudenní lhůta na dodání léku. Některé prostředky pro biologickou léčbu trvá vyrobit měsíc či dva, což by nebylo možné splnit,“ popisuje senátorka Filipiová. Antimonopolnímu úřadu pak vadilo rozdělování léků distributorům podle podílu na trhu jakožto narušení soutěže.

Faktem zůstává, že i když sněmovna přehodnotí své původní stanovisko a schválí senátní verzi zákona, nebude to znamenat konec reexportu léků určených pro český trh. Miliardový byznys t ím dostane jen základní čáru a brzdu proti tomu, aby tuzemský lékový trh – byť dočasně – nevybrakoval. Daleko zajímavější bude v tomto smyslu evropské opatření, konkrétně protipadělková směrnice.


Opětovné vývozy léků jsou dobrý byznys:

Češi loni ilegálně vyvezli léky za 3,3 miliardy. Nejvíce v historii

V síti. Až 80 procent veřejných lékáren v Česku je součástí skupiny, mnohdy spojené i s distribuční firmou


Jejím původním záměrem je sice zabránit padělání léků, ve skutečnosti ale výrobcům pomůže odhalit, kam doputovalo každé jednotlivé balení. Všechny léky budou totiž vybaveny 2D kódem, který na něj nalepí výrobce. Distributor pak bude muset informaci o pohybu posílat po načtení kódu do speciální centrály. Kód vymaže až nemocnice nebo lékárna, která pacientovi lék vydala. Informaci opět pošle do centrály. V praxi tak bude vidět, jestli léky určené pro Česko užívají třeba němečtí pacienti. Lékárníci a nemocnice by se už měli na účinnost vyhlášky připravit a nakoupit počítačové systémy se čtečkami. Opatření začne platit od února 2019.

Ale ani tahle změna nebude znamenat stopku vývozu léků z levných zemí do dražších. V Evropském parlamentu už proto probíhají debaty, že léky jako takové se vyjmou z definice běžného zboží určeného pro volný trh. T ím by se mohl stát vývoz léků nelegálním. Česko podporuje společný unijní postup. Přeprodejci ale mohou být klidní. Pár let jim na dobrý byznys určitě ještě zbývá.


Dále čtěte:

Farmaceutické firmy i lékárny kritizují zákon o léčivech

Lékárny v tuzemsku loni utržily 73 miliard korun. Zisk rostl meziročně o 7,5 procenta