Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Protext Video: Konference CyberCon Brno 2019

Moderní technologie jako nástroj vládnutí, sociální inženýrství, novinky z oblasti…

Pronajaté auto vás může vyjít levněji než vlastní

Dvě třetiny Čechů si pořizují vozy maximálně za 200 000 korun. Volí tedy často starší…

Jak absolventi hodnotí náplň MBA studia? Zjistili jsme v unikátním průzkumu!

Jsou absolventi MBA studia spokojeni s jeho obsahovou náplní? Jak hodnotí odbornou a…

Miláčku, vezmi si prášek

22. června 2007, 16:31 - Lenka Petrášová
22. června 2007, 16:31

Výrobci potravinových doplňků jsou na vrcholu prodejního boomu

Představte si byznys, v němž se během jednoho roku prodej výrobků zvýší o 325,9 procenta. Že je to sen? Kdepak. Volně prodejné doplňky stravy, jako jsou vitaminy a bylinky na potenci, takový meziroční růst zaznamenaly v letech 2003 až 2004. O rok později už to bylo „jen“ 60,5 procenta.
Údaje za loňský rok firmy Amar Medical Market Research (AMMR), která monitoruje prodej léků i potravinových doplňků, vypovídají o tom, že meziroční růst byl nulový. Vyjádřeno čísly loni se proti 96,813 milionu korun utrženým v roce 2005 prodalo preparátů na potenci jen za 96,784 milionu.
To je mimo jiné důkaz toho, že firmy, které se živí výrobou, prodejem a distribucí přípravků na potenci, jsou právě na vrcholu prodejního boomu. A nejen ony. Totéž se ve větší či menší míře týká i dalších potravních doplňků, jako jsou třeba přípravky na obtíže v klimakteriu, na prostatu a na hubnutí i vitamíny, minerály a podobně. Zkrátka vše, o čem farmaceuti s mírně pohrdlivým nádechem mluví jako o skupině parafarmaceutik. Náš trh je jimi po letech obřího boomu zřejmě nasycen.

Stabilní čísla.

Byznys to není malý. Vezmeme-li doplňky stravy včetně vitaminů, minerálů a některých dermatologických přípravků, pak za ně Češi loni utratili více než devět miliard korun. To je o čtvrt miliardy více než v předchozím roce. A to AMMR sleduje pouze data o prodejích v lékárnách. Nikdo nemá přehled, kolik se jich prodá přes internet, nejrůznější apatyky, léčitele, fitcentra, supermarkety či jen tak na tržnicích. I tak však data ukazují, že za parafarmaceutika vydáme čtvrtinu částky, kterou utratíme za léky na předpis (podle IMS Health to loni činilo 39,6 miliardy korun).
„Největší boom už máme za sebou. Zájem lidí o zdraví začal před pěti lety. A stále roste, i když už ne tak rychle jako před rokem či dvěma. Přesto je na Západě podíl parafarmaceutik v poměru k lékům ještě o něco vyšší než u nás, takže lze očekávat, že se jejich podíl na trhu ještě zvýší. Jsme tedy těsně před nasycením trhu. Růst však už bude jen pozvolný a největší skoky v prodejích se nejspíše budou týkat jen různých módních vln. Nyní je třeba na velkém vzestupu segment nosních sprejů na bázi mořské vody. Tedy výrobky firem, jako jsou Steimar, MAR Plus, Physiomer Olynth Ocean a další,“ říká Michal Šikula z Amaru.

Pilulky z garáže.

Mezi největší hráče na trhu s potravinovými doplňky patří se shodným, zhruba jedenáctiprocentním podílem Zentiva a Walmark, asi osm procent má Green-Swan. Až hluboko pod tímto triumvirátem je Pharma Nord se čtyřmi a Boehringer Ingelheim se zhruba třemi a půl procenty. Delpharmea, Wyeth, Natures Bounty či Abundance mají přibližně po třech procentech a o zbylou polovinu trhu se dělí desítky drobných prodejců. Často i firem, které kdesi v garáži na koleně míchají „zázračné“ směsi bylin.
„Naštěstí takových kouzelníků ubývá,“ říká Zdeněk Procházka z firmy Edukafarm, která vzdělává lékárníky, „vždycky lékárníkům říkám: dívejte se, proboha, kdo je výrobcem. Je rozdíl, když to někdo dělá v garáži na koleně, nebo má laboratoř, kde si všechno testuje jako třeba Walmark.“
V lékárnách mají doplňky stravy v průměru 22procentní podíl na celkovém prodeji. Mnozí lékárníci však přiznávají, že jim tento doplňkový sortiment tvoří i více než polovinu prodeje. A to už představuje velkou závislost. Obzvlášť v situaci, kdy stačí jeden ministr zdravotnictví s restriktivními vyhláškami, které zarazí růst prodeje normálních léků, jak se stalo loni za Davida Ratha - trh s medikamenty se ocitl v nejhlubším propadu za posledních pět let. Je dobře, že lékárníci musejí spoléhat na doplňky stravy?

Nebezpečné zdraví.

Potravinové doplňky na rozdíl od skutečných léků nemusejí plnit prakticky žádné podstatné normy, chtějí-li na trh. Stačí, když výrobci prokážou, že v jejich preparátu nejsou těžké kovy nebo mikrobi. A když obdrží razítko ministerstva zdravotnictví, které musí odsouhlasit všechny náležitosti etikety (třeba zda nechybí upozornění, že jde o doplněk stravy), pilulky mohou do prodeje. Ať už je v nich cokoli. A ať už fungují, nebo ne.
To je velký rozdíl proti lékům. Firmy, které je vyrábějí, totiž musejí doložit řadou studií na zvířatech i na lidech, že jejich tvrzení o účincích léku jsou pravdivá. A trvá průměrně dvanáct let vývoje, testů a zkoušení než molekulu, která se zdá nadějná pro léčbu, smí dostat první pacient v lékárně.
Není divu, že archivy renomovaných vědeckých časopisů o medicíně jsou plné případů, kdy potravní doplňky lidem vážně poškodily zdraví. Stačí zalistovat.

Je libo žloutenku?

John Harvey z časopisu British Medical Journal popisuje případ devětačtyřicetileté ženy, která přišla do nemocnice s celkovou slabostí a nevolností. Testy ukázaly nepatrný zánět v těle. O dva roky později se v nemocnici ocitla znovu, tentokrát už se žloutenkou typu B. Vypěstovala si ji užíváním potravního doplňku složeného z mořské řasy, srdečníku obecného a jmelí.
Jean-Pierre Villeneuve z časopisu Canadian Medical Association dokládá dva případy žen, kdy se těžký zánět jater doprovázený žloutenkou objevil už po šesti měsících užívání bylinkového preparátu. Obě si myslely, že pro své zdraví dělají to nejlepší. Chtěly si snížit cholesterol, jak sliboval výrobce pilulek z rostliny ožanky.

Poškození Češi.

Nemusíme však chodit do Británie či Ameriky. V Česku skončila s akutní otravou olovem žena, která brala indické tablety Madhulen. Naordinoval jí je astrolog s tím, že ji zbaví cukrovky. Nejenže nezbavily, ale žena skončila v nemocnici. A nebyla jediná, poškozených bylo více. Případ skončil až teď - po šesti letech. „Osmého června soud rozhodl, že astrolog musí zaplatit pokutu 600 tisíc korun. Předchozí rozsudky zněly na dvojnásobek, ale odvolal se proti nim,“ říká mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Ivo Klemeš. Na jaře zase skončily v nemocnici ženy, které se kvůli podobným preparátům otrávily rtutí. „Přitom onen přípravek výrobce doporučoval právě těhotným ženám,“ kroutí hlavou hlavní hygienik Michael Vít. Případ jde také k soudu.

Sex, sex, sex.

Samostatnou kapitolou jsou pilulky na potenci, respektive na zlepšení erekce a navrácení radosti z milování, jak hrdě hlásají jejich výrobci. Sex jako síla, která hýbe světem, řádně větrá i peněženky. Měsíční balení Argin Maxu, doporučovaného v reklamách sexuologem Radimem Uzlem, přijde na 1050 korun. Jeho bratříček ze stejné firmy - Clavin - je za 359 korun. A Naxin, což je další z nejprodávanějších potravinových doplňků, které tvrdí, že vrátí mužnou sílu, dostanete za 1100 korun. Fungují?
„Ne. Prostě ne. Mám pacienty, kteří za podobné pilulky vyhodili i pět tisíc korun, a stejně jim to nepomohlo. Jediné, co je skutečně ověřené a účinné, jsou léky na předpis,“ říká sexuolog Ondřej Trojan. „Kdyby nefungovaly, koupili by se je lidé jednou, a ne vícekrát,“ oponuje Mirek Slaný z PR agentury, která se výrobci Argin Maxu a Clavinu stará o reklamu.

Klinické studie?

Reklama na Argin Max se stejně jako řada jiných přípravků odkazuje v zájmu větší důvěryhodnosti na klinické studie, kdy firma preparát testovala na lidech. Když si však zájemce studie najde, zjistí, že s testy, které musejí provádět výrobci léků, nemají mnoho společného.
Například česká studie na účinnou látku v Argin Maxu proběhla v roce 1999 ve Všeobecné fakultní nemocnici a prováděl ji lékař Tomáš Fait. Zjišťoval účinek látky L-arginin, kterou výrobek obsahuje, na erekci mužů s potvrzenou erektilní dysfunkcí. Z devětadvaceti jich potvrdilo subjektivní zlepšení sexuálních funkcí devět. A také dva ze sedmnácti v případě kontrolního vzorku, který používal jen placebo. V tak malých číslech a navíc při hodnocení, které záleží čistě na osobním pocitu pacienta, však o průkaznosti studie nelze mluvit.
Podle sexuologů L-arginin erekci ovlivňuje. „Jenže jen při extrémně vysokých dávkách, kdy by se z něj člověku udělalo špatně,“ říká sexuolog Jaroslav Zvěřina. Vysoké dávky (pět gramů denně) však brali jen muži ze studie. Zákazníkům výrobce doporučuje brát jednu pilulku třikrát denně, což představuje dávku necelých 1500 miligramů.

Na všechno a na nic.

A ještě jeden test. Tribulus terrestris, rhodiola rosea, korejský ženšen, maca kořen, avena sativa, gingko biloba a hesperidin, to je směs rostlin, které tvoří hlavní část dalšího, více než tisícikorunového preparátu na potenci. Lékárnice Leona Štěpková dostala tuto směs bylinek, a aniž by věděla, o jaký přípravek jde, hodnotila účinky bylinek samostatně i společně. „Dohromady je to směs, o níž lze říct, že je na všechno a na nic,“ zněl závěr. „Takový přípravek bych s čistým svědomím lidem nemohla doporučit. Ale každý lékárník má hranici někde jinde,“ krčí rameny lékárnice.

Vylepšovací triky.

Existují však způsoby, jak směs bylin a vitaminů vylepšit tak, aby skutečně fungovala. Stačí přidat látku, která je součástí léků, jež prokazatelně fungují. Ty jsou ovšem na lékařský předpis a jejich účinné látky se nesmějí objevit ve volném prodeji. Jako každý lék totiž mají řadu vedlejších účinků a někteří lidé, například kardiaci nebo diabetici, mnohé z nich nesmějí. Proto je musí předepisovat lékař.
Státní zemědělská a potravinová inspekce namátkově kontroluje, zda se „náhodou“ léčivá látka neobjevuje i v některém potravinovém doplňku ve volném prodeji. Naposledy zachytila takový „vylepšený“ preparát před měsícem. „Doplněk stravy Boom s datem minimální trvanlivosti do šestého prosince 2008 musí firma stáhnout z trhu. Podle výsledků laboratorních rozborů tato šarže obsahuje sildenafil, který se nemůže prodávat bez lékařského předpisu,“ informovala 21. května inspekce. Sildenafil je účinná látka, kterou obsahuje viagra. Kromě na erekci působí i na srdce a u nemocných lidí může přivodit jeho zástavu.

Kupte si infarkt.

Dopídit se toho, jak se to mohlo stát a kde, je prakticky nemožné. Než se tyto pilulky dostaly na náš trh, prošly totiž několika rukama. Firma Natural Medicaments z Chrudimi je prodávala na internetu a dodávala dalšímu prodejci - společnosti Unimoservis Praha. Sama je však nevyrábí. „Máme partnera, který garantuje veškeré certifikáty. Jsme jen logisticko-distribuční firma. Nejsme dovozci, tím je Virtshop CZ a ten nese odpovědnost za výběr a poskytování výrobků,“ říká Tomáš Král z vedení firmy.
Firma Virtshop CZ je však na informace skoupá. „Od koho jsme to přivezli? Nevím. Nebudu se už k tomu vyjadřovat. Pro mne je to skončená věc. Nebudu vám podávat žádné informace,“ nekompromisně položila telefon jednatelka malé královehradecké firmy Jana Zbořilová.
Trochu zvláštní postoj firmy, jež se nezákonně snaží prodat zákazníkům zboží s látkou, která je, aniž to tuší, může zabít.
Že by se směs v pilulkách Boom druhotně kontaminovala léčivou látkou během výrobního procesu jen čistě náhodou, nezní příliš pravděpodobně. Inspektoři totiž tyto látky nacházejí zásadně v přípravcích, které mají působit na erekci, a ne třeba v sirupu proti kašli.
Inspekce v každém případě vede vůči prodejci i dovozci Boomu správní řízení. „Pokuty, které v takových případech udělujeme, mohou jít až do statisíců,“ říká mluvčí inspekce Ivo Klemeš.

Co s tím?

Lenku Práznovcovou z farmaceutické fakulty v Hradci Králové téma parafarmaceutik rozhořčuje na nejvyšší míru. „Pořád se u nás hovoří o lécích, kolik se za ně utratí, jestli nemají příliš vedlejších účinků a zda jim máme povolit reklamu, či ne. Nikdo se však nestará o parafarmaceutika, na které běží masivní reklamy. Jsou ty přípravky bezpečné? Jsou nezbytné? Jaká je jejich role v systému? Chrlí se reklama a lidé jí věří. Co víme o jejich kvalitě, vlivu na játra, na ledviny a tak dále? Nic. Ani neexistují studie, které ukazují, nakolik je bezpečné brát volně prodejné léky v kombinaci s určitými druhy parafarmaceutik. Málokdo tak ví, že obyčejná třezalka se nesmí užívat v kombinaci téměř s ničím. A řekne se - bylinka,“ podotýká.

Zákonná opatření.

Poukazem na reklamu navíc Lenka Práznovcová odhaluje další problém. Výrobci doplňků stravy často obcházejí zákon a snaží se reklamou navodit dojem, že jejich produkt léčí. Podprahově tak lidem vzkazují: nechoďte k lékaři, kupte si v lékárně náš výrobek, pomůže vám také. Právě proto, aby si lidé nespletli potravinové doplňky s léky, zákon nařizuje, aby byly v každé reklamě označeny jako doplněk stravy. Stačí si však otevřít třeba poslední číslo časopisu Žena a život a prolistovat jím. Firma Ortis v něm inzeruje novinku Metho Draine Slim. Že jde o doplněk stravy, tu není ani slovo. Podobných případů jsou však desítky. Za stejné porušení zákona udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání například jen letos v únoru Walmarku třikrát pokutu po sto tisících za odvysílanou reklamu na Urinal.
I Evropská unie se proto rozhodla vnést větší pořádek do doplňků stravy. Po třech letech diskusí začala letos platit nová směrnice. Ta určuje pravidla pro případy, kdy se výrobci chtějí ohánět tvrzeními o zdravotních účincích pilulek. Ministerstvo zdravotnictví právě začalo pracovat na tom, co po výrobcích nově bude chtít.

Hlavní hygienik Michael Vít Anarchie je slabé slovo, je tu džungle

Hlavní hygienik Michael Vít před týdnem „vyboxoval“ na ministerstvu zemědělství, aby důležité kompetence ohledně potravinových doplňků přešly na resort zdravotnictví. A před dvěma týdny se společně s kolegy z Visegrádské čtyřky dohodl, že systém okamžitého varování v případě, kdy v jednom ze států kontrola prokáže, že potravinové doplňky jsou kontaminované, rozšíří dále na východ. A to je jen začátek chystaných změn.

EURO: Proč tak ochotně platíme miliardy za pouhou naději na zhubnutí, lepší erekci či za slib zvětšení prsou? VÍT: Pro výrobce jsme velmi sympatický trh, protože nic takového tady lidé dlouho neznali, a tak nejsme imunní vůči reklamám a ochotně utrácíme. Rychle se z nás stal mnohamiliardový trh, a tím pádem jsme pro výrobce důležití. To znamená, že se také častěji setkáváme s tím, že mnohé výrobky neodpovídají tomu, co se deklaruje na etiketě.

EURO: Co to znamená? VÍT: Buď je ve výrobku více účinné látky, než má být, nebo je tam jiná, která tam být nemá. Také objevujeme kontaminace těžkými kovy, hlavně u přípravků dovezených z Asie, a to i v množství, kdy je přípustný limit překročen šesttisíckrát! Nezapomenu na akutní případy otravy olovem z preparátu jednoho astrologa. Jsem původem hygienik práce a nepamatuji si - kromě jednoho případu dělníka z továrny na opravu akumulátorů -, že by se tady taková otrava za posledních pár desítek let vyskytla. Od šedesátých let tu nic takového nebylo. Až teď, díky „zdravým“ tabletkám.

EURO: Od letošního roku však platí evropská směrnice, která mění situaci. Je tomu tak? VÍT: Ano, a my ji musíme zanést do našeho práva. Pravda, máme na to patnáct let, ale chceme začít okamžitě. Rozhodli jsme se výrobcům sdělit, jaké důkazy budeme vyžadovat, bude-li někdo tvrdit, že tato bylinka snižuje cholesterol nebo že mastné kyseliny omega-3 působí na inteligenci dětí. Nejprve nám budou muset předložit důkazy, abychom jim taková tvrzení umožnili. Dohodl jsem se minulé pondělí s náměstkem na ministerstvu zemědělství, které chtělo tuto kompetenci, že to budeme my, kdo tuto věc bude hlídat. Protože kdo jiný se má vyznat v klinických studiích? Inženýr agrotechnik? Ne, my.

EURO: Budou se muset změnit zákony? VÍT: Ano, novelizuje se zákon o potravinách a ony kompetence se do něho zakomponují. Je to v novele, která se právě chystá do vlády. Vadí mi, že se každou chvíli setkávám s celou řadou tvrzení výrobců, která nejsou nijak podložená. Proto chceme definovat, na kolika lidech se má klinická studie provádět, abychom ji mohli přijmout jako důkaz, a jak má vypadat, když se jí někdo bude chtít ohánět. Jistě, nebude to ani zdaleka tak přísné jako u léčiv. Teď je však v tom, slušně řečeno, džungle.

Velcí hráči v čele Podíl prodeje doplňků stravy na českém trhu v roce 2005 (v %)

  • Walmark 11,9
  • Zentiva 11,3
  • Pharma Nord 4
  • Boehringer Ingelheim 3,6
  • Delpharmea 2,8
  • Wyeth 2,8
  • Natures Bounty 2,5
  • Abundance 2,4
  • Firmy s necelými dvěma procenty 50,6

Pramen: Amar Medical Market Research


Čtěte také

 Ilustrační foto

Důchody vzrostou o 900 korun. Penzisté od začátku roku dostanou jednorázový doplatek

Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně. Přiblížit by se tak měl 14 400…

16. září 2019

Praha  Praha bude moci nasadit autopiloty v metru - ilustrační foto

Metro bez strojvedoucího. Praha může do deseti let nasadit autopiloty

Praha by se do deseti let mohla zapsat na světový seznam měst, která se obejdou bez…

16. září 2019

Administrativní budova Crystal v Praze na Vinohradech

Zájem o kancelářské budovy roste, letos se na trhu protočilo už 45 miliard

Komerční reality v Česku lákají stále více investorů. Loni investice do komerčních…

16. září 2019

 Znečištění ovzduší - ilustrační foto

Německo chystá boj za klima. Do roku 2023 vynaloží 40 miliard eur

Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion korun) na boj proti…

16. září 2019

 Innogy, ilustrační foto

Nejen plynovody. Hladoví Australané se přihlásí i o obchodní část innogy ČR

Pouhé dny zbývají do rozhodnutí Evropské komise, zda bude vyžadovat prodej české větve…

16. září 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Jak se zvýšení minimální mzdy dotkne zaměstnanců?
Topná sezóna začala. Kolik zaplatíte za dřevo a uhlí?
Komu ještě pojišťovna může přispět na brýle?
Můžete pracovat na rodičovské dovolené?
A co když to na veterině nevyjde, musím zaplatit?
Auta
CzechToll dokončil výrobu palubních jednotek
Konceptem Simplex se Mercedes vrací na začátek 20. století k modelu 35 HP
Kvíz: Poznáte auto na fotografii?
Speciální Dacia Duster ve vosím zbarvení vypadá dobře. Koupit si ji ale nemůžete
Od šicích strojů k autům: Opel slaví 120 let
Hry pro příležitostné hráče