Měří se i pod asfaltem

Obce a města mají bič na rychlé řidiče

Překročení povolené rychlosti patří mezi nejrozšířenější přestupky evidované českou policií. A právě nepřiměřená rychlost byla v loňském roce nejčastější příčinou úmrtí na českých silnicích, zemřelo kvůli ní 496 lidí. S jedním z možných řešení, které je běžné v řadě zemí Evropské unie a s jehož pomocí se daří krotit rychlé řidiče, přichází plzeňská společnost Czech Radar. Téměř po dvou letech příprav a splnění potřebných autorizačních kritérií představila model spolupráce s obcemi a městy. Na základě domluvy firma měří rychlost automobilů a obci předá protokol, doklad o úředním měření s veškerými podrobnostmi o místě, času a způsobu překročení rychlosti včetně dokumentačních fotografií. Obec poté protokol použije jako důkaz v přestupkovém řízení proti viníkovi, Czech Radar vyinkasuje provizi za měření a přípravu protokolu.

Ostře sledovaná křižovatka.

Zařízení, které Czech Radar používá k měření rychlosti, je buď mobilní, umístěné v automobilu zaparkovaném u silnice, nebo stacionární, pevně zabudované například v křižovatce. „Takové zařízení je de facto počítačem s vlastním procesorem, pevným diskem a digitální fotokamerou. Má schopnost během zlomku vteřiny vypočítat rychlost projíždějícího automobilu a zachytit během jedné vteřiny dvě fotografie s použitím blesku, aniž by byla ohrožena bezpečnost provozu. Kromě údajů, jako je čas a místo přestupku, aktuální rychlost auta, je možné z fotografie identifikovat automobil, jeho registrační značku i obličej řidiče,“ vysvětluje ředitel Czech Radar Milan Bednář. Vzhledem k tomu, že systém pracuje na bázi indukčních smyček, zafrézovaných zhruba dva centimetry pod povrchem vozovky, není možné takovéto měřicí zařízení identifikovat pomocí antiradaru.
Provozovatel radaru může nastavit systém na určitou rychlost projíždějících aut. V průběhu srpna, kdy Czech Radar testoval zařízení na křižovatce v plzeňské čtvrti Borská pole, překročilo zákonem stanovenou rychlost 50 kilometrů v hodině více než 16 tisíc automobilů ze 120 tisíc vozů, které projely křižovatkou. „Takové množství přestupků a porušení pravidel nedokáže zvládnout žádné město, natož menší obec. Záleží proto na vzájemné dohodě, od jaké rychlosti přestupky evidovat a kolik měření za určitou dobu provést,“ konstatuje Bednář.

Zvládá i červenou.

Vzhledem k napojení radaru na systém semaforů křižovatky dokáže přístroj zdokumentovat také jízdu na červenou. „Na zmiňované křižovatce jsme jen za srpen zaznamenali více než 1200 takových přestupků,“ říká šéf Czech Radaru. Dodává, že systém zanamenal a vyfotografoval i několik havárií způsobených jízdou na červenou.
Czech Radar je společně s Policií České republiky v současnosti jediným subjektem v Česku, který má povolení k měření rychlosti na základě autorizace vydávané Úřadem pro technickou normalizaci a měření. Kolik peněz Czech Radar do autorizace investoval, nechce Bednář sdělit. „Nejdražší je samotné zařízení, jehož se cena se pohybuje kolem dvou milionů korun bez instalace. Navíc jsme museli nechat přeložit kompletní technickou dokumentaci, zaplatit úřední cejchování radaru, prokázat, že jsme schopni radary provozovat a vytvářet pro ně servis. Řádově to jsou miliony korun,“ vypočítává.

Vlažné obce.

Jediný stacionární radar je prozatím instalován v Plzni, jejíž představitelé jsou spokojeni se zklidněním dopravy už v průběhu testování systému. „V našem obvodu bychom podobných zařízení dokázali uživit několik. Máme zkušenosti s tím, že hlavně domácí řidiči na místech, kde je stabilně měřena rychlost, jezdí pomaleji,“ řekl starosta prvního městského obvodu Jiří Winkelhofer pro MF Dnes. O dalších místech pro instalace svýchg radarů vede Czech Radar jednání. Vzhledem k „samofinancovatelnosti“ projektu z pohledu obcí, je překvapivé, že řada magistrátů a obecních úřadů nejeví o měření zájem. „Přijetí našeho projektu se liší město od města. Někde je vlažné, někde dokonce i negativní, ale například prostějovská rada města již spolupráci schválila,“ říká Bednář. Soudí, že důvodů vlažného přístupu měst a obcí je několik. „Magistráty jednak čekají na změnu zákona o přestupcích, který by měl zavést nový systém bodování přestupků, a především čekají na právní změny týkající se vymahatelnosti přestupků. Návrh novely totiž počítá s tím, že by byl postižitelný majitel vozidla, nikoli samotný řidič,“ konstatuje Bednář. Druhým důvodem vyčkávání je prý obava z obrovského nárůstu správní agendy v souvislosti s řešením přestupků. „Jinými slovy, někde se úřady mohou bát toho, že by platily za něco, co by třeba nezvládly zpracovat,“ dodává.
O provizi, kterou firma za protokoly - doklady o úředním měření – inkasuje, nechce Bednář konkrétně mluvit. „Provize má formu paušálu, podobně jako volné minuty u mobilních operátorů. Mohu říci, že 100 protokolů měsíčně z jednoho zařízení nám postačí k tomu, aby bylo umístění radaru profitabilní. Při tomto množství je projekt miniminálně neutrální i pro město,“ řekl Bednář týdeníku EURO.