Málo zlatých ručiček - Euro.cz

Přihlášení

Málo zlatých ručiček

, Jan Žižka,
Málo zlatých ručiček
Zdroj: Euro.cz

Česku chybějí odborníci na Evropskou unii, zedníci i projektanti

Nezaměstnanost roste, české podniky a státní správa se však před vstupem do Evropské unie potýkají s nedostatkem lidí. Představitelé významných firem se shodují, že na vině je české školství, jež nebere dostatečně v potaz potřeby národního hospodářství, a celkové zdržení při přípravě odborníků na Evropské unie.
Generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala upozorňuje na obrovský deficit v základních profesích i v oblasti intelektuálního kapitálu. „Chybějí zámečníci, svářeči, zedníci, ale i konstruktéři a projektanti,“ uvedl Cienciala na diskusním fóru podnikatelského sdružení Czech Top 100 a ministerstva zahraničí, které se konalo 30. ledna.
Optimismem nehýří ani ministr zahraničí Cyril Svoboda. „Tento rok pošleme až 500 lidí do Bruselu,“ říká ministr. Jde především o odborníky, kteří se dosud věnovali přípravě na vstup Česka do Evropské unie a mají možnost využít jedinečné šance pracovat v sídle unie. V Česku ovšem vznikne vakuum, neboť náhradníci nejsou připraveni. „Je to deficit státní správy,“ dodává Cyril Svoboda.

Přerod státní správy.

Přední podnikatelé se shodují v tom, že velké české společnosti se již na budoucí členství do značné míry připravily, neboť podnikají a obchodují na území unie. Otázkou však je, zda Česko nabídne stejně kvalitní podmínky pro podnikání jako Evropská unie. „Potřebujeme jasný legislativní a ekonomický rámec,“ zdůrazňuje Radomír Kolařík, ředitel pro obchod a marketing softwarové firmy SAP. Základním předpokladem jsou kvalitnější zákony, zdravé veřejné finance, ale i přerod státní správy, o čemž svědčí právě problémy ve školství. „Jak je možné, že se odkládají jazykové zkoušky na ministerstvech? To bychom si v podnikatelském prostředí nemohli dovolit,“ tvrdí generální ředitel firmy Siemens Pavel Kafka.
Na druhé straně se ovšem z podnikatelských kruhů ozývá také varování, že ani Evropskou unii bychom si neměli idealizovat. Ani v jejich zemích (třeba v Německu) totiž školství často nedokáže reagovat na potřeby ekonomiky.

Přijdou Slováci.

Pozoruhodné východisko z personálních problémů v Česku – a to i pokud jde o odborníky na Evropskou unii – naznačuje velvyslanec Evropské komise Ramiro Cibrián. „Když jsme pořádali výběrová řízení na pracovní místa v Bruselu, prakticky ze všech kandidátských zemí se přihlásil zhruba jeden zájemce na deset tisíc obyvatel,“ říká tento diplomat. Byla zde však jedna jasně viditelná výjimka – Slovensko. V jeho případě činil podíl jeden zájemce na tisíc obyvatel. Zájem tedy byl v relativních číslech desetkrát vyšší než v případě Česka a dalších kandidátů. Velvyslanec už jen (s trochou humoru a nadsázky) připomíná, že budoucí členské zemi Evropské unie nebude nic bránit v tom, aby nabírala lidi ze Slovenska.
Určitý optimismus ovšem zaznívá i z úst Jiřího Ciencialy. Ten připouští, že rychlá privatizace devadesátých let v Česku sice vytlačila školství mimo oblast hlavního zájmu, ale soudí, že nadějí jsou některé nové firmy. „Naštěstí si uvědomily, že je nutné investovat do školství,“ uvádí Cienciala.

Hrozba pro malé.

František Dostálek, který řídí zastoupení poradenské firmy KPMG v ČR, cítí značnou nejistotu v tom, jak se vstupu do unie přizpůsobí české malé a střední podniky. Zatímco velké společnosti jsou víceméně připraveny, menší podniky se budou potýkat s daleko většími problémy při zhodnocování různých faktorů, jež ovlivní jejich konkurenční pozici. Tyto firmy také může daleko více ohrožovat nedokonalá legislativa.
Dostálek se přitom domnívá, že právě malé a střední podniky by mohly ze vstupu do unie těžit nejvíce. Ve strukturálních fondech jsou připraveny miliardy korun, z nichž značná část by měla povzbudit právě menší firmy. Pomoci ovšem musí státní úředníci, kteří by měli lépe podnikatelům vysvětlovat, s čím vším lze počítat. „Bohužel i zde je to o kvalitě státní správy,“ zdůrazňuje Dostálek.

Byrokracie na druhou.

Podnikatelé soudí, že úkolů pro státní správu by se našlo více než dost. Předseda představenstva České pojišťovny Ladislav Bartoníček tvrdí, že jestliže vstup do unie znamená přijetí nových regulačních pravidel, a tím tedy i komplikaci prostředí pro podnikání, český stát by měl zároveň odbourávat typicky zdejší byrokracii. Vláda by se měla jasně zavázat, že v určitých oblastech podnikání ulehčí. Tím by ukázala, že vstup může mít kromě neustále skloňovaných negativ také konkrétní přínosy. Bartoníček ovšem zatím vidí velké problémy v soudnictví či ve správě obchodního rejstříku a nezaznamenává pokrok při jejich řešení.
Zástupci významných českých firem nicméně uvádějí, že nebýt přípravy na vstup do Evropské unie, mohl by být současný stav podnikatelsko-právního prostředí v Česku ještě podstatně horší. To ostatně platí pro všechny kandidátské země. Radomír Kolařík proto předpokládá, že perspektiva dalšího rozšiřování unie přinese významné příležitosti pro české firmy na nových, dynamicky se rozvíjejících trzích. Velký boom už dnes zaznamenává například Bulharsko, jež má do unie vstoupit během několika let, či bývalá Jugoslávie.

Diskuze