Lukáš Kovanda: Vlna imigrace nebude pro Evropu ekonomicky přínosná

22. srpna 2015, 16:06 - Lukáš Kovanda
22. srpna 2015, 16:06

Když se Miloš Forman po emigraci ocitl ve Spojených státech, vydal se s dalšími imigranty ze zemí sovětského bloku na Brooklynský most. Společnými silami jej blokovali, bránili volnému průjezdu aut, dělali výtržnosti a dostali se i do křížku s policií. Pochopitelně, nic takového se nikdy nestalo.

Je absurdní házet do jednoho pytle různé vlny imigrace. Ano, při povrchním pohledu jde o srovnatelný akt, avšak hlubší pohled by měl každému otevřít oči: Formana a spol. prostě nelze srovnávat s eritrejskými nebo syrskými běženci současnosti, kteří blokují dopravu v Calais.

Nejde o nic nového. Už v polovině 90. let doložil ekonom George Borjas z Kalifornské univerzity v San Diegu, že imigrace se „kvalitativně“, svojí ekonomickou přínosností, v čase a prostoru značně liší. Zaměřil se na imigraci do USA ve druhé polovině 20. století. Vyšel přitom z předpokladu, že „kvalita“ imigrace se pozná podle toho, jakých mezd v porovnání s původním obyvatelstvem přistěhovalci po nějaké době dosahují.


Přečtěte si: Calais je v obležení imigrantů. Město žádá odškodné


Když Borjas zkoumal vlnu imigrantů, do které patřil i Forman, tj. přistěhovalce, kteří do USA přišli v druhé půli 60. let, zjistil, že tito lidé pobírali v roce 1970 v průměru o 16,6 procenta nižší mzdu než rodilí Američané. V roce 1980 už ale „Formanova vlna“ imigrantů brala v průměru jen o 7,8 procenta méně. A v roce 1990 ta samá vlna vydělávala o 1,1 procenta více než původní obyvatelstvo.

Přistěhovalci ze sklonku 60. let se zkrátka dokázali v USA natolik etablovat, že pro trh práce – a tím pádem i celou ekonomiku – byli po nějakých dvaceti letech přínosnější než rodilí Američané. Tato imigrační vlna Ameriku obohatila – a to doslova.

Klesající kvalita

Problém je v tom, co Borjas zjistil dále. A sice, že „kvalita“ imigrace postupně klesala v celém období po druhé světové válce. Přistěhovalci, kteří do USA přišli před rokem 1950, byli dokonce ještě úspěšnější než „Formanova vlna“ z konce 60. let. Příchozí před rokem 1950 totiž pobírali v roce 1970 o více než deset procent vyšší mzdu než rodilí Američané.

To není vše. „Formanova skupina“, když se v Americe ještě rozkoukávala, v roce 1970 (tedy maximálně pět let po imigraci), pobírala o zmíněných 16,6 procenta nižší mzdu. Zato přistěhovalci, kteří přišli ve druhé polovině 80. let, vydělávali v roce 1990 (tedy také maximálně pět let po imigraci), o celých 31,7 procenta méně než rodilí Američané. Zaostávali tak v daném smyslu takřka dvojnásobně za Formanovou imigrační vlnou z druhé poloviny 60. let.

Zhoršování „kvality“ imigrace dokládá Borjas i jinak. Na údajích o počtu lidí, kteří nedokončili střední školu. V roce 1970 bylo toto nedokončení u imigrantů pravděpodobnější než u rodilých mluvčích pouze o 21,7 procenta. V roce 1990 už bylo pravděpodobnější více než dvojnásobně.

Méně přínosné imigraci dnes čelí Evropa

V USA ve druhé polovině 20. století tedy jednoznačně klesala ekonomická přínosnost imigrantů. Proč? Ve 20. letech Kongres uvedl legislativu, která omezovala přistěhovalectví, a imigranti tak byli přijímáni na základě etnického složení americké populace v roce 1920. Největší šance získat potřebné povolení tím měli Němci a Britové. Po válce se pak od omezení ustoupilo, což zvýšilo počet imigrantů z kulturně vzdálenějších okruhů. Tato imigrace už zdaleka nebyla tak ekonomicky přínosná. Právě tomuto druhu imigrace přitom dnes čelí Evropa.

Autor je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen


Čtěte také:

Makedonie se marně snaží zadržet běžence, tisíce jich prorazilo hranici

Paříž a Londýn se shodly na spolupráci v uprchlické krizi

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Segwit2x se nekoná. Bitcoin se zatím štěpit nebude.
Rozdíly v placení zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ
Měli byste se bát, když nakupujete na českých e-shopech?
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
8 smartphonů do 10 000 Kč: kompakt, phablet, odolňák i vlajková loď [Vánoce 2017]
Robot Atlas je zase mrštnější. Podívejte, jak udělá salto (video)
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít