Menu Zavřít

Likvidátor Zdeněk Častorál: Na Koženého s Vostrým ještě dojde

9. 5. 2015
Autor: Peníze.cz

„Nezáleží na tom, co o privatizaci říká Dušan Tříska. Je potřeba řešit, že tady stále dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Kožený s Vostrým přes svoje komplice dál nakládají s vytunelovaným majetkem,“ říká likvidátor Harvardského průmyslového holdingu Zdeněk Častorál.

Viktor Kožený a Boris Vostrý byli před několika lety po dlouhém procesu odsouzeni za vytunelování Harvardských fondů. Kromě desetiletého a devítiletého trestu odnětí svobody by také měli zaplatit dohromady takřka třináct miliard korun jako náhradu škody. První z nich ale žije na Bahamách, druhý zase v Belize. A přes 240 tisíc akcionářů Harvardského průmyslového holdingu má zatím smůlu. Další soudy o peníze z vytunelovaných fondů sice kromě Česka probíhají i ve Spojených státech, v Lucembursku a na Kypru, konečné rozhodnutí v nich ale také ještě nepadlo.

O privatizaci i následném tunelování jsme se na začátku letošního roku bavili s ekonomem Dušanem Třískou. Na rozhovor, ve kterém „otec kuponové privatizace“ mimo jiné řekl, že Viktor Kožený v Česku nikoho neokradl, reagoval svým komentářem předseda představenstva Harvardského průmyslového holdingu Karel Staněk. Tomu se nelíbí, jakým způsobem probíhá likvidace společnosti, a chtěl by dosáhnout jejího rozdělení odštěpením do nové firmy.

S tím ale zásadně nesouhlasí likvidátor Harvardského průmyslového holdingu Zdeněk Častrorál, který vůbec zpochybňuje legitimitu současného vedení společnosti. Městský soud v Praze totiž rozhodl o neplatnosti usnesení valných hromad, na kterých bylo předsednictvo zvoleno.

Co zásadního se v posledních letech událo z hlediska akcionářů Harvardského průmyslového holdingu?

Důležitý byl rok 2012, kdy byli Viktor Kožený a Boris Vostrý pravomocně odsouzeni. Vrchní soud v Praze zároveň stanovil výši škody, kterou mají nahradit. Na základě rozsudku je možné peníze vymáhat. Na druhou stranu zde stále dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Místo toho, aby se majetek vracel, tak s ním odsouzení za pomoci svých kompliců nakládají dál. Tomu bych chtěl učinit přítrž. Mělo by to být v zájmu i státních orgánů.

Není to ale pro akcionáře pořád stejná patová situace? K penězům mají asi stále hodně daleko…

To s vámi nesouhlasím. Právně je jasně řečeno a pravomocným rozsudkem potvrzeno, že Kožený s Vostrým páchali trestnou činnost velkého rozsahu. Zároveň byli odsouzeni k náhradě škody. Šlo o přelomovou záležitost. Tím pádem můžou akcionáři získat majetek formou podílu na likvidačním zůstatku. Proto se dnes zejména Boris Vostrý a jeho spolupracovníci snaží všemi možnými způsoby zabránit návratu majetku do Harvardského průmyslového holdingu.

Jak škodu soud v roce 2012 vyčíslil?

Škoda, kterou soud stanovil, se stále úročí. Teď už to dohromady bude přes patnáct miliard korun.

Dala by se dnes vůbec vyčíslit celková škoda, kterou tu Viktor Kožený a jeho společníci napáchali?

Je to určitě mnohonásobně víc než těch patnáct miliard. Stačí se podívat na podnik Československá námořní plavba, kde nezbyly žádné lodě ani peníze. A podobným způsobem vytunelovali Kožený s Vostrým řadu dalších společností. I Vrchní soud v Praze se vyjádřil v tom smyslu, že jejich trestná činnost byla v případě Harvardského průmyslového holdingu mnohem širší. Vzhledem k tomu, jak byla nastavená obžaloba, soud ale nemohl stanovenou škodu dál navyšovat.

A pokud byste měl přece jen odhadnout alespoň nějaké číslo?

Škody zcela jistě přesáhly šedesát miliard korun.

Existuje reálná šance, že by byli akcionáři Harvardského průmyslového holdingu v dohledné době finančně odškodněni?

Reálnou šanci jim dává právě soudní rozhodnutí z roku 2012. Je tam vyčíslena škoda a víme, kam byl majetek vyveden. Něco je v trustech na Kypru. Část majetku je zablokována v Česku. Další peníze jsou v Lucembursku. Soudíme se i o majetek ve Spojených státech. Všechny tyhle procesy běží a můžou přinést akcionářům kýžené peníze. Naprosto tedy nesouhlasím s Karlem Staňkem, že jsem v pozici likvidátora ničeho nedosáhl.

Původně nás tam zastupoval právník Panayiotis Neocleous. V roce 2011 nás ale podvedl, stáhl žalobu – a za krátkou dobu už z něj byl ředitel trustů, se kterými se soudíme

Pojďme to vzít popořadě. O kolik peněz se soudíte na Kypru? A v jakém stavu je tam soudní proces?

Do kyperských trustů byly vyvedeny desítky milionů dolarů. Usilujeme o ovládnutí trustů, abychom mohli převést majetek zpět do Harvardského průmyslového holdingu a dosáhnout rozdělení mezi akcionáře formou likvidačního zůstatku. Tomu brání Tomáš Ševčík, který byl na neplatné valné hromadě v roce 2011 zvolen za člena dozorčí rady holdingu.

Na Kypru jste měli velké problémy s právním zastoupením. Jak je to možné?

Původně nás tam zastupoval právník Panayiotis Neocleous. V roce 2011 nás ale podvedl, stáhl žalobu – a za krátkou dobu už z něj byl ředitel trustů, se kterými se soudíme. Dnes je tedy na druhé straně barikády a brání navrácení majetku do Harvardského průmyslového holdingu. To bohužel ukazuje, jak absurdní celá situace je. Samozřejmě jsme okamžitě změnili právní zastoupení a napadli stažení žaloby. Podařilo se nám také ovládnout společnost HPH Cayman, která trusty zakládala. To je teď naše cesta, jak se dostat k majetku kyperských trustů.

Může se však stát, a je to myslím i celkem pravděpodobné, že se vám sice soudní cestou podaří ovládnout kyperské trusty, ale žádné peníze v nich už nebudou…

Stát se to může, ale zase to bude další právní krok k získání majetku. Budeme vědět, kam bylo všechno převedeno a bude možné peníze dál dohledat. Kypr je vázaný mezinárodními smlouvami, které se týkají legalizace výnosů z trestné činnosti. Převod finančních prostředků tak můžeme vystopovat.

A co soud ve Spojených státech. I tam je to komplikované?

Ve Spojených státech jsme v první instanci neuspěli kvůli chování Karla Staňka, který zveřejnil na internetových stránkách interní poznámky soudkyně ze spisu, což nás velmi poškodilo. Vrchní odvolací soud státu New York nám dal ale zapravdu, takže soudní řízení běží dál.

Soudíte se tedy o peníze z prodeje luxusní chaty v Aspenu, která podle Koženého patřila jeho matce?

Ano, chata se prodala, ale Američané peníze na bankovním účtu zajistili kvůli podezření z praní špinavých peněz. Kožený tvrdí, že nemovitost nepatřila jemu, ale jeho matce. Ta u soudu prohlásila, že finanční prostředky na nákup chaty získala z dědictví po otci. Když jsme ale toto dědictví nechali prověřit, vyšlo najevo, že šlo o pár stovek tisíc korun. To je ve srovnání s dvaadvaceti miliony dolarů směšné.

A jaké soudní procesy teď probíhají v Česku?

V průběhu policejního šetření v roce 2001 bylo zajištěno 21,7 milionu dolarů. O peníze ale žádají i kyperské společnosti, které jsou pod vlivem Vostrého a Ševčíka. Soudíme se také o nemovitosti v Ohradní ulici v Praze v hodnotě několika desítek milionů korun. Proběhla už řada soudů, kde jsme zvítězili nad společností Victoria Security Printing, kterou zakládal Viktor Kožený. Nejvyšší soud ale letos v lednu po dvanácti letech sporu zcela nepochopitelně zrušil rozhodnutí soudů nižších instancí. A pomohl tak lidem kolem Koženého. Podali jsme proto ústavní stížnost.

V médiích se objevují zprávy o tom, že kauzu vytunelovaných Harvardských fondů začíná řešit také švýcarská justice. Jaké jsou vaše informace o vyšetřování ve Švýcarsku?

Informace mám, ale nechtěl bych o podrobnostech mluvit, protože bych tím zasahoval do vyšetřování.

Náš rozhovor je reakcí na komentář předsedy Harvardského průmyslového holdingu Karla Staňka, který jsme na našem webu publikovali. Vy ale jeho pozici v čele holdingu zpochybňujete…

Já tvrdím, že se předsedou společnosti nikdy nestal. A z hlediska neplatnosti všech usnesení dvou valných hromad to potvrdil i soud. Karel Staněk s námi do roku 2011 spolupracoval. Poté ale otočil o sto osmdesát stupňů a začal prosazovat zájmy odsouzeného Vostrého.

Dokončení čtěte na Peníze.cz v rubrice Investice


Čtěte také:

BRAND24

Švýcaři začali vyšetřovat tunel harvardských fondů

Nástupce harvardských fondů míří k rozdělení

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).