Levné peníze, rodinné firmy, fondy. V Česku se uskutečnil rekordní počet transakcí - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Levné peníze, rodinné firmy, fondy. V Česku se uskutečnil rekordní počet transakcí

,
Levné peníze, rodinné firmy, fondy. V Česku se uskutečnil rekordní počet transakcí
Zdroj: Profimedia.cz

Ať to vezmete z kterékoli strany, nuda na českém trhu loni rozhodně nebyla. Investoři, domácí i zahraniční, se naopak enormně snažili. Za jediný rok se u nás prodalo rekordních 288 firem, což je mimochodem o šedesát procent víc než v roce předcházejícím. Objem investic meziročně stoupl o 38 procent ze 7,2 na 9,9 miliardy dolarů (251 miliard korun). Česká republika tím předstihla v regionu střední a jihovýchodní Evropy i mnohem větší Turecko.

Loni se skutečně utrácelo ve velkém; výjimkou nebyly transakce přesahující magickou miliardu dolarů (25,4 miliardy korun). Největším obchodem byl prodej třicetiprocentního podílu v EP Infrastructure miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče do rukou australské finanční skupiny Macquarie za 1,65 miliardy dolarů. Antivirová společnost Avast miliardářů Eduarda Kučery a Pavla Baudiše pak koupila za 1,37 miliardy dolarů konkurenční firmu AVG Technologies.

Jako na kolotoči

Aktivní ale byli i další miliardáři. Česko-slovenská investiční skupina Penta v čele s Markem Dospivou a Jaroslavem Haščákem prodala administrativní budovu Florentinum čínské skupině CEFC za 300 milionů dolarů, což je třetí největší transakce uplynulého roku. Penta naopak za jedenáct milionů dolarů koupila firmu Learning Systems Poland, což představuje obchod uzavírající dvacítku největších investic (viz Žebříček dvaceti největších transakcí 2016).


Přečtěte si:

Pojištění odpovědnosti: při prodeji firem si majitelé kryjí záda


Zdaleka největší transakcí ale byl prodej středoevropského pivovarnického byznysu včetně Plzeňského Prazdroje vlastněného jihoafrickou skupinou SABMiller. Za pět evropských pivovarů zaplatil největší japonský pivovar Asahi Group Holdings 7,3 miliardy eur (téměř 200 miliard korun). Pivovary nařídil Jihoafričanům prodat Brusel kvůli pivovarské megafúzi AB InBev a SABMiller.

Žebříček dvaceti největších transakci v roce 2016

Plzeňský Prazdroj se nicméně v našem žebříčku největších transakcí neobjevuje, byť jeho hodnota představovala větší část zmíněné transakce. Český pivovarnický byznys tvořil přibližně 43 procent zisků všech prodávaných pivovarů. „Pokud tento poměr vztáhneme ke kupní ceně, dostaneme se přibližně k částce 3,36 miliardy dolarů. Jedná se ale o velké zjednodušení,“uvádí Michal Hrmo z poradenské firmy EY, který se zabývá fúzemi a akvizicemi.

Podobnou transakcí je prodej společnosti P3 Logistic Parks, která vlastní logistické parky v devíti zemích včetně České republiky. Celá firma se prodala singapurskému státnímu fondu GIC za 2,4 miliardy eur (zhruba 65 miliard korun).

Rodina prodává, rodina investuje

Česká republika tak loni šla proti trendu ve světě, kde objem transakcí naopak klesl téměř o pětinu na 3,2 bilionu dolarů. Ani letos přitom aktivita investorů v tuzemském byznysu neutichá. Motorem obchodů budou podle odborníků stejné faktory jako loni: dostupné úvěry, prodeje rodinných firem založených v 90. letech a příchod rodinných fondů na trh, přičemž poslední dva faktory jsou českou zvláštností.

Centrální banky totiž pumpují peníze do ekonomik na celém světě, a investoři proto nemají problém sehnat potřebný kapitál na nákup společností. „Peněz na trhu je hodně a nikdy nebyly levnější než dnes,“ říká Igor Mesenský, partner poradenské společnosti TPA.

Výsledkem levných peněz je ale růst cen firem do rekordních výšek. Masivní poptávce se pak přizpůsobují majitelé firem „Cenová očekávání jsou relativně vysoká,“ připouští šéf fondu Hartenberg Capital Jozef Janov, který spravuje peníze miliardáře a ministra financí Andreje Babiše. Vysoké ceny společností se pochopitelně nepříznivě odrážejí na zhodnocení peněz investorů. „Je složité investovat peníze s vidinou návratnosti přesahující deset procent ročně,“ upozorňuje Janov.

Na druhé straně se na trh dostávají společnosti, které byly založeny v 90. letech, což zvyšuje nabídku, a peníze se proto mohou točit. „Pokračuje proces prodeje rodinných firem, který započal již před několika lety v souvislosti s generační výměnou jejich vlastníků,“ říká Jan Procházka z advokátní kanceláře Dentons. Jejich současní majitelé buď nemají komu firmu předat, protože děti mají vlastní kariéry a nechtějí pokračovat v rodinném byznysu, nebo si jednoduše chtějí užít vydělaných peněz.

V minulých letech už například prodali potravinářskou skupinu Hamé její majitelé v čele s Leošem Novotným starším, gumárenskou skupinu ČGS před dvěma lety výhodně zpeněžili Tomáš Němec a Oldřich Šlemr za zhruba třicet miliard korun a loni prodali vlastníci kyjovského výrobce plastových kanystrů JP Plast do rukou britské RPC Group, což byla patnáctá největší investice toho roku.

Transakcí, při nichž se dosavadní majitelé rozhodli využít současných příznivých podmínek na trhu, je však mnohem víc. „Za poslední období lze zmínit třeba prodej společností Fiomo, Knoflíkářský průmysl Žirovnice nebo Argos Elektro,“ vyjmenovává ředitel společnosti Patria Corporate Finance Marek Rehberger. „Vidíme i případy, kdy vlastníci českých firem včetně startupů dostali tak zajímavou nabídku, že se nedala odmítnout,“ dodává.


Českému byznysu stále dominují muži. Čtěte o tom:

Muži ovládají více než polovinu českých firem, ženy jen 14 procent


V oblasti rodinných firem se kromě prodejů projevuje ještě jedna zásadní změna. Kvůli dostupným úvěrům dochází k přeskupení vlastnictví v případě více spolumajitelů. „Děje se to v čím dál větší míře. Loni jsme řešili tři takovéto případy, kdy si společník půjčil od banky na vyplacení svých partnerů,“ uvádí Mesenský.

Právě díky prodejům rodinných firem či podílů v nich se rodí noví investoři, kteří zakládají takzvané family offices neboli rodinné fondy, jež začínají konkurovat kupcům z řad investičních skupin a strategických investorů. To je konkrétně případ Šlemra, který si založil společnost R2G, která spravuje miliardy utržené z prodeje ČGS. Na trhu ale působí rovněž Odyssey 44 bývalého partnera Penty Martina Kúšika, Consilium nebo například RSBC.

Vývoj trhů, fúzí a akvizic

„Vznikly a vznikají další rodinné fondy, které zoufale hledají, co by koupily. Je nejlepší čas na prodej firem, pokud o tom někdo uvažuje,“ popisuje situaci Janov. Na druhé straně už o český trh ztrácejí podle něj záj em globální finanční investoři. Transakce jsou pro ně relativně malé a zisky nejsou tak velké, jak by si představovali.

Britové táhnou do Prahy

Zjevně to však neplatí obecně. V minulém roce byla koneckonců v Česku velmi aktivní čínská energetická skupina CEFC, která koupila zmíněné Florentinum, TSS Cargo nebo například necelých čtyřicet procent aerolinek Travel Service spadajících do skupiny Unimex miliardářů Jiřího Šimáně a Jaromíra Šmejkala.

Nejvíc investorů přesto nadále přichází z Německa, Rakouska, Francie a Slovenska. „Vposlední době sílí zájem britských investorů,“ tvrdí Michal Hrmo z EY. Britští investoři si už mohou vytvářet pozice pro dobu po odchodu Británie z Evropské unie. „Díky brexitu vznikne pro mnoho britských firem potřeba obchodního zastoupení v EU a Česká republika se jim jeví jako dobrá investiční destinace,“ říká Hrmo.

Nejvíce pak kupce lákají sektory e-commerce, informačních technologií, automobilového průmyslu nebo zdravotnictví. „Dnes prodáte firmu kromě hazardu snad v každém odvětví,“ dodává Janov.


Dále čtěte:

ČEZ chce v Rumunsku vyzkoušet ukládání energie ve formě vodíku

Photon Energy začíná investovat v Maďarsku


Ohodnoťte tento článek
Diskuze