Menu Zavřít

Letos se urodilo, ceny přesto porostou

17. 9. 2007
Autor: Euro.cz

I přes dobrou sklizeň, zejména obilí, ceny zemědělských produktů neustále rostou. Odbyt surovin začala totiž ovlivňovat celosvětově rostoucí poptávka jak v potravinářském, tak i technickém využití produkce.

Odhad sklizně I přes dobrou sklizeň, zejména obilí, ceny zemědělských produktů neustále rostou. Odbyt surovin začala totiž ovlivňovat celosvětově rostoucí poptávka jak v potravinářském, tak i technickém využití produkce.

Přestože zemědělci letos sklidí více než loni, ceny základních komodit až na brambory i nadále porostou. Například potravinářská pšenice oproti loňsku již zdražila dvojnásobně na 6000 korun za tunu. Na tuzemských cenách se totiž velmi výrazně odráží vývoj na světových trzích a podle současných analýz se předpokládá další zdražování. V rámci dlouhodobých kontraktů se například očekává, že cena pšenice v Evropské unii letos v listopadu dosáhne hranice 300 eur za tunu.

Podle analýzy společnosti Colosseum, která se systémově věnuje vývoji světových cen zemědělských komodit, dosáhly ceny pšenice, sóje i řepky letos v létě historických maxim, klesají pouze světové ceny kukuřice. „Nárůst cen pšenice a sóji byl způsoben obavami z nedostatku těchto komodit, neboť farmáři zaseli více kukuřice na úkor pšenice a sóji. K tomu se přidalo extrémně suché počasí v Kanadě, Austrálii a na Ukrajině, a naopak silné deště, které zasáhly Evropu. Kvůli tomu zřejmě poklesnou celosvětové zásoby pšenice na nejnižší hodnotu za posledních 26 let,“ uvádí Colosseum.

Zejména ceny obilovin se ale zvýšily příliš prudce, analytici společnosti se proto domnívají, že lze „v horizontu několika týdnů očekávat jejich mírný pokles“. „Z dlouhodobého hlediska však nevylučujeme další nárůst. Důvodem je zvyšující se poptávka po základních potravinářských surovinách ze strany rozvíjejících se trhů jako Indie a Čína, kde velmi rychle stoupá počet obyvatel i jejich životní úroveň. Olejniny, mimo jiné řepka, zase výrazně těží z biopalivového boomu. Také u těchto komodit proto očekáváme další zhodnocování,“ uvádí Colosseum.

Zemědělci se blíží limitům

Zvyšující se poptávka po zemědělských plodinách bude mít podle všeho dopad i na strukturu a velikost osevních ploch. Podle Jiřího Felčárka z ústředí Agrární komory ČR lze letos očekávat navýšení ploch obilí i řepky v řádu procent. Kromě toho Evropská unie zrušila pro příští rok povinnost zemědělců ponechat 10 procent ploch orné půdy ladem, což se v nárůstu ploch také projeví.

Zájem o zemědělské komodity nicméně podle Felčárka potrvá i příští rok a možná i několik příštích let. To je pro zemědělce dobrá šance. „Jenže obilí i řepka mají doporučenou pozici v osevním postupu a již nyní jsou u nás jejich plochy na hranici svých možností,“ upozorňuje Felčárek.

Nárůst osevních ploch přitom předpokládá i tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. „Myslím, že osevní plochy obilovin se u nás asi zvýší, jde ale o to, aby nárůst nebyl příliš velký a abychom pak kvůli tomu nedopadli s cenami špatně,“ obává se Šebek. Nekritická sázka na produkci je podle něj riziková, proto by zemědělci neměli ani přes současné dobré ceny své produkce zapomínat na využití programů rozvoje venkova, které rozšiřují podnikatelské možnosti.

Šebek také upozorňuje na nutnost dodržovat dříve uzavřené smlouvy s odběrateli zemědělských komodit. „Nyní se zdá prospěšné prodat obilí nebo jiné komodity výhodněji někomu jinému. Ale až se situace změní, budeme to my, kdo ponese důsledky těchto změn,“ říká tajemník asociace.

Mezi podniky, které na dramatický růst cen obilí nejvíce doplatí, budou podle sekretáře Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Stanislava Musila mlynáři. „Řada především menších mlýnů už má a bude mít existenční problémy. Mlynáři se logicky domnívali, že po sklizni nakoupí levnější surovinu, ale nestalo se tak. A nyní je otázka, zdali budou schopni promítnout navýšení cen suroviny do cen mouky, což se zřejmě plně nepodaří,“ říká Musil. To může v důsledku znamenat jejich konec.

Brambory jdou proti proudu

Jedinou stabilní komoditou zůstávají brambory. Roli v tom hraje fakt, že nejsou surovinou pro výrobu biopaliv a jejich produkce se jak v Česku, tak i v Unii proti loňsku zvýšila. Letos lze podle předsedy Ústředního bramborářského svazu Františka Nováka očekávat tuzemskou produkci brambor nad hranicí milionu tun. Český statistický úřad (ČSÚ) přitom uvádí necelých 800 tisíc tun, jenže k tomu je třeba připočíst zhruba 200 tisíc tun brambor vyprodukovaných zahrádkáři a drobnými zemědělci pro vlastní potřebu.

Zemědělci letos vysázeli celkem 32 tisíc hektarů brambor. Proti loňskému roku, kdy dosáhla osázená plocha brambor historicky nejnižší úrovně 30 tisíc hektarů, to představuje navýšení ploch o 6,3 procenta.

„I přes extrémní sucho v prvním pololetí roku ovlivnily místní srážky v hlavních produkčních bramborářských oblastech vegetační vývoj této plodiny. Průměrný hektarový výnos je tak letos odhadován na 23,57 tuny z hektaru, očekávaná sklizeň by měla být oproti loňskému roku o 8,6 procenta vyšší,“ uvádí ČSÚ.

Naopak na produkci cukrovky se již letos projevila evropská reforma trhu s cukrem, v jejímž rámci Česko přišlo o podstatnou část národní kvóty na cukr. Tu odevzdala do Bruselu společnost Eastern Sugar. Osevní plocha cukrovky zaznamenala prudký meziroční pokles o 11 procent na výsledných 54 tisíc hektarů. ČSÚ tak předpokládá letošní tuzemskou sklizeň cukrovky v objemu 2,55 milionu tun, což je oproti loňsku téměř dvacetiprocentní propad. Navíc se očekává nižší hektarový výnos (kolem 45 tun z hektaru), což je v porovnání s loňským rokem o 8,8 procenta méně.

Vyšší úroda brambor by se měla projevit i v cenách pro spotřebitele. Ty v zásadě kopírují vývoj cen placených zemědělcům. V současné době přitom podle Nováka prodávají pěstitelé brambory za tři až čtyři koruny za kilogram. Loni to ale bylo necelých sedm korun, zatímco v roce 2005 zemědělci utržili za brambory něco přes dvě koruny za kilogram.

Naopak bramborový škrob nezlevní. Podle Miloslava Chlana, ředitele největšího tuzemského výrobce škrobu Lyckeby Amylex, platí totiž i letos zpracovatelé zemědělcům, kteří pěstují  brambory na škrob, prakticky stejné ceny jako loni, aby stabilizovali produkci škrobu. Na rozdíl od loňska by měla tuzemská produkce pokrýt jak domácí spotřebu konzumních brambor, tak i potřeby výrobců bramborového škrobu.

Důsledky letošních žní

Globální politická podpora technického využití zemědělských komodit pro výrobu biopaliv a rostoucí poptávka po potravinách budou podle všeho nejméně pro příští rok znamenat pro zemědělce dobrou podnikatelskou příležitost.

Nejen společnost Colosseum, ale i například analýzy OECD předpovídají, že světové ceny hlavních plodin příliš neklesnou, i když se mohou oproti současnému stavu přechodně mírně snížit. A myslí si to i podnikatelé.

BRAND24

Například Stanislav Musil se domnívá, že ceny potravinářské pšenice minimálně střednědobě neklesnou pod hranici pěti tisíc korun za tunu. Taková cena přitom nebyla v České republice nikdy v polistopadovém období.

Vysoké ceny rostlinných komodit ale budou mít negativní důsledky i pro samotné zemědělce. Zvýší se totiž náklady na výrobu krmných směsí pro hospodářská zvířata, a tím náklady na výrobu masných produktů. Kromě toho se ale také zvýší náklady na výrobu „zelených energií“ všeho druhu (nejen biopaliv), což v důsledků sníží jejich konkurenceschopnost vůči jiným zdrojům energie.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).