LÉTAJÍCÍ PÍSEK A SVATÝ DÝM - Euro.cz

Přihlášení

LÉTAJÍCÍ PÍSEK A SVATÝ DÝM

, Jaroslav Plesl,
LÉTAJÍCÍ PÍSEK A SVATÝ DÝM
Zdroj: Euro.cz

G e o l o g i e

Mexická sopka Popokatepetl se probudila k životu. Už dva týdny chrlí kouř, kameny a horkou lávu. Mexičanům však prý v tuto chvíli žádné vážnější nebezpečí nehrozí. K zatím poslední velké erupci se vulkán Popokatepetl odhodlal zhruba před tisíci lety.

Erupce v letech 400 před naším letopočtem a 882 našeho letopočtu se s nynější aktivitou Popokatepetlu nedají vůbec srovnávat. Sopka nejprve chrlila horkou lávu a poté následovala erupce, jejíž sloup dosáhl výše asi dvaceti kilometrů. Zasahoval tedy až do stratosféry. Po výbuchu pak vulkán ještě „vyplivl popel a vulkanické bahno.

Oba výbuchy zničily osady i města v okolí hory. Proto se z nich lze poučit pro případ, že by měl Popokatepetl znovu začít chrlit lávu a kamení. Vědci Michael Abrams, Claus Siebe a Jose Luis Macias ze společnosti JPL Natural Hazard Research tvrdí, že pokud sopka vybuchuje v pravidelných cyklech, mohlo by k další erupci dojít někdy v letech 1869 až 2164. Zároveň však dodávají, že se sopky – Popokatepetl nevyjímaje – žádnými přesně vypočitatelnými pravidly neřídí. Tento fakt vnáší do nynější situace v Mexiku jen další nejistotu.

Probuzený soused

Hodina cesty autem dělí Popokatepetl od hranic města Mexika. Jeho 18 milionů obyvatel pocítilo existenci asi 65 kilometrů vzdálené činné sopky naposledy loni v červnu, kdy následkem menší erupce Popokatepetlu pokryla město tenká vrstva popela. Úřady byly dokonce nuceny uzavřít na jeden den místní letiště.

Výraz „menší erupce je ovšem v tomto případě relativní. Sopka chrlila popel do výše dvanácti kilometrů a láva se v jednu chvíli ocitla až ve výši 450 metrů nad ústím vulkánu! Horká kašovitá hmota složená z vulkanického popela, vody, kamenů a stromů stékala po stěnách sopky a vytvářela asi tři metry hluboké řečiště. Při erupci naštěstí nikdo nebyl zraněn. Poslední podobný výbuch zažili obyvatelé Mexika v roce 1922. Předtím došlo v roce 1913 k ještě o něco silnější erupci. Na území dnešního hlavního města Mexika však láva a kameny dolétly naposledy asi v roce 14 000 před naším letopočtem.

Po desetiletích relativního klidu se Popokatepetl probudil k činnosti v roce 1994. Zvýšená aktivita sopky trvá až do dnešních dnů. Vědci se od té doby stále dohadují, zda se pod úpatím sopky hromadí či nehromadí nové magma hrozící výbuchem. Zatím ovšem docházejí k závěru, že bezprostřední nebezpečí nehrozí. Zvýšený tlak má na svědomí jen vyšší úniky plynů a menší erupce.

Život pod El Popo

Název Popokatepetl vznikl z indiánských jmen „Xalliquehuac (létající písek) a „Popocatzin (svatý dým). Ti, kdo žijí v okolí vulkánu, však svého souseda nazývají zkráceně El Popo. Agentura Reuters přinesla minulý týden reportáž popisující náladu v ohrožených vesnicích. „Nebojíme se. Myslím, že se nic nestane. Když sopka vypouští kouř, sotva se někdo z nás podívá, tvrdí například devatenáctiletý Ismael Soledad, který žije ve vesnici San Baltazar Atlimeyaya, vzdálené jen asi patnáct kilometrů od Popokatepetlu. Mexická vláda sice oficiálně oznámila, že bezprostřední nebezpečí výbuchu nehrozí, nenechává však nic náhodě. Minulý týden opět vyzvala asi sedmdesát tisíc lidí, kteří žijí v 25kilometrovém pásmu okolo vulkánu, aby se připravili na rychlý odchod ze svých domovů. Přístup k sopce byl omezen na maximální vzdálenost sedmi kilometrů, okolní lesy stráží armáda.

„Neklidný je i další významný mexický vulkán Mount Colima, přezdívaný Ohňová sopka, z něhož už několik dnů pomalu vytéká láva. Asi 400 obyvatel z jeho okolí bylo evakuováno už předminulý týden a zatím jim nebyl dovolen návrat do jejich domovů.

Ústí 5452 metry vysokého vulkánu Popokatepetl pokrývá obvykle sníh, v době zvýšené aktivity však hora získá šedý popelavý povlak. Celá je pak pokryta vulkanickým prachem, jehož vrstva je asi 30 cm vysoká.

Kdo má k dispozici internet a chtěl by vidět sopku tak, jak vypadá právě v těchto chvílích, může navštívit adresu www.cenapred.unam.mx . Zde je možné najít každé dvě minuty aktualizovanou fotografii Popokatepetlu. Činnost sopky monitoruje Národní centrum pro prevenci katastrof – CENAPRED. To vzniklo v roce 1990 jako reakce na katastrofické zemětřesení, které zemi postihlo o pět let dříve. Centrum založila s japonskou finanční a technologickou pomocí Národní autonomní mexická universita. Výzkumné středisko CENAPRED je přímo podřízeno mexickému ministerstvu vnitra a jeho hlavním úkolem je „uplatňování nových technologií při prevenci následků přírodních katastrof a šíření informací o ochraně před možnými následky podobných událostí.