Latinské tance

11. března 2009, 14:36 - Jefim Fištejn
11. března 2009, 14:36

Boj s krizí mocně povzbudil a prohloubil integrační procesy ve Střední a Jižní Americe

Na první projevy globálního hospodářského útlumu vůdcové Latinské Ameriky reagovali netečně – nás se přece netýká. Na otázku novinářů, jaký bude dopad krize na Brazílii, její prezident Luiz Inácio Lula da Silva podrážděně sykl: „Jaká krize? Na tu se ptejte Bushe!“ To bylo loni v říjnu. Už za měsíc se však všechno změnilo – burzovní indexy propadly, místní měny „zhubly“ o třetinu, proud investic vyschl. Ekonomický růst se přechýlil do červených čísel.
Teoreticky se dalo očekávat, že společný boj s krizí mocně povzbudí a prohloubí integrační procesy. V regionu se uskutečnilo několik různých vrcholných setkání. Jen v brazilských lázních Costa do Sauili se během loňského prosince konaly čtyři summity. Mluvilo se na nich o ožehavých a vcelku logických věcech – zrušení dvojího proclení, zavedení jednotné rezervní měny, zřízení společných bank a schválení společné obranné strategie. Po skončení všech oněch táhlých a upovídaných jednání lze učinit některá ponaučení z krizového vývoje. Lekce první. Latinskoamerické země, zcela odkázané na dovoz surovin a závislé na americké měně, prožívají mnohem vážnější krizi než USA, Evropa nebo Japonsko. Lekce druhá. Protikrizová opatření přišla pozdě, nebyla adekvátní a většinou zhoršila společenské nálady. Lekce třetí. Země v regionu jen obtížně nacházejí společnou řeč, národní egoismy vzdorují společným zájmům. Kupříkladu prezident Nikaraguy Daniel Ortega se na summitu v Costa do Sauili vůbec neobjevil – dal přednost cestě do Moskvy. Doufal, že výměnou za uznání Abcházie a Jižní Osetie dostane od Ruska pomoc, se kterou v Latinské Americe už nemůže počítat. Ekvádor znovu dokázal, že je opravdovou nášlapnou minou na cestě k regionální integraci – vyhlásil neschopnost splácet takzvané „nespravedlivé dluhy“. Za „nespravedlivý“ pak vyhlásil zejména dluh vůči brazilské Národní bance sociálního a ekonomického rozvoje, což vážně ohrožuje investice Brazílie v regionu. Na protest proti vyhlášení platební neschopnosti odvolala Brazílie svého velvyslance z Quita. Ve stejné době aktiva brazilského ropného gigantu Petrobras zestátnil bolivijský snílek Evo Morales. Na jednom ze summitů se mezi Lulou da Silvou a Hugem Chávezem odehrál komický pavlačový výjev. Brazilec pohrozil Venezuelci, že bude-li pokračovat v nesnesitelném žvanění, dostane od něho botou do čela. Poté Chávez ukázal na svého ministra zahraničí Nicoláse Madura a odvětil: „Můj člověk má botu číslo 48. Pokud ji po někom hodí, rozdrtí mu lebku“. Tento svár není ojedinělý, oba lídři se nesnášejí.
Ekvádor a Venezuela válčí s Kolumbií, Argentina vypíná zemní plyn Chile a neumožňuje Uruguaji zakládat v pohraničí výrobu papíru a celulózy. Bolívie žádá po Chile přístup k moři, Paraguay požaduje po Brazílii vyšší ceny za dodávky elektrické energie, Nikaragua chce, aby jí Kolumbie vrátila ostrovy v Karibském moři. V důsledku takového klubka konfliktů se opravdu špatně integruje.
Chávez a Ortega nedávno přišli s nápadem, že by se ruský rubl stal rezervní měnou zemí takzvané Bolívarské alternativy pro národy Latinské Ameriky, aniž by však upřesnili, kde se vezmou v regionu v takovém množství. Společenství se nyní otřásá v základech kvůli vysychání venezuelských zdrojů petrodolarů a současně s nimi končí i megalomanské plány bolívarských revolucionářů. Mnohem logičtější by bylo udělat rezervní měnou brazilský real, to by však ostatní členové spolku nesnesli.
Největší chyba tkví v tom, že latinskoameričtí vůdcové nezakládají vzájemné vztahy a postoje vůči zbytku světa na komerčních, geostrategických nebo hodnotových zásadách, ale pouze na osobních sympatiích. Jako zaklínadlo opakují, že by se měly zrušit americké sankce vůči Kubě. Rezoluce s tímto požadavkem byla schválena i na summitu v Costa do Sauili. Co je jim však po Kubě? Režim bratrů Castrů učinil z jedné z nejperspektivnějších zemí regionu žebráckou enklávu v rozkladu. Před revolucí kubánští žebráci a prostitutky oslovovali americké turisty, nyní obtěžují evropské. Co je na tom k obdivu? Na co by bylo možně být hrdý? Další rezoluce ze stejného summitu podotýká, že odpovědnost za hospodářskou krizi nesou výlučně rozvinuté státy. Jak toto konstatování může pomoci Latinské Americe? Opravdu očekává, že USA a Evropa všeho zanechají a přispěchají jí na pomoc? Představa je to legrační – i výzva Luly da Silvy prezidentu USA Baracku Obamovi, aby „se přestal dívat na Latinskou Ameriku jako na svého ,kmána‘ a obrátil se k ní čelem“. Nechcete být kmány, pak jimi nebuďte! Rozvíjejte své hospodářství, povznášejte sociální sféru, spolupracujte s tím, s kým je to pro vás výhodné – to je jediný možný způsob, jak se vymanit ze závislosti. Než se to stane, summit, nesummit, každá země regionu bude muset bojovat s krizí sama. Revoluční rétorika nikdy dlouho nevítězí nad zdravým rozumem.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně
Povinné ručení? Nejlevnější není vždy nejlepší
Chcete si přivydělat? Staňte se členem volební komise
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Auta
Subaru Impreza páté generace dorazila do ČR. Je to vážně…
Aston Martin V8 Vantage změnil tvář i motor. Je přeplňovaný a dodává ho Mercedes
Nejvlasatější auto světa na sobě vozí 100 kg lidských vlasů za dva miliony korun
Ekologův koutek: Volvo PV544 dostalo motor z tanku. A vypadá brutálně
BMW dá dvě turba na základní dieselový čtyřválec 18d a 20d. Pomůže to spotřebě
Technologie
Další devadesátková hra zdarma. Stáhněte si akci MDK
AMD brzo vydá nové procesory, podpora už je v BIOSech. APU Raven Ridge možná v lednu?
10 tipů na nejlepší tablety pro práci i zábavu [Vánoce 2017]
ASLR je vinou chyby ve Windows 8/10 méně funkční než ve starším Windows 7
Intel chce z počítačů odstranit podporu legacy BIOSu, znefunkční to staré OS a hardware
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít