KYBERNETIK MÁ RÁD SLOŽITÁ ZADÁNÍ - Euro.cz

Přihlášení

KYBERNETIK MÁ RÁD SLOŽITÁ ZADÁNÍ

, Kateřina Koubová,
KYBERNETIK MÁ RÁD SLOŽITÁ ZADÁNÍ
Zdroj: Euro.cz

Než přijal další problémovou funkci, zlezl Himálaje

Zmocněnec české vlády pro výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze 2000 je nejen kybernetik, ale také horolezec a mistr republiky v běhu na lyžích na 24 hodin. Zdeňka Hrubého (43) zřejmě zajímají jen složitá zadání.
Důkazů pro toto tvrzení se najde dost i v posledních třech letech, tedy po Hrubého čtyřicítce. V roce 1998 začal pracovat jako výkonný tajemník expertního týmu pro posouzení dostavby jaderné elektrárny v Temelíně. Začátkem loňského roku, kdy jeho činnost v souvislosti s Temelínem skončila, dostal nabídku na post vládního zmocněnce pro další problémovou akci – výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. „Problémovou z hlediska tehdejšího stavu přípravy zasedání, podotýká Hrubý.
Vzal si čas na rozmyšlenou a odjel na plánovanou expedici do Himálají. Po návratu se poradil s ministrem financí a guvernérem národní banky a novou roli přijal i s tím, že jde jen o práci dočasnou.
Co ho čeká na postu zmocněnce, si Zdeněk Hrubý dokázal zčásti představit. „Přípravy byly poznamenány pozdním začátkem prací – od finančního zabezpečení po rekonstrukci Kongresového centra Praha. Věděl jsem, že mě čeká heterogenní úkol – od staveniště po společenskou prezentaci České republiky. Novým prvkem se však staly demonstrace. Bezpečnost jsme neopomíjeli, ale že se stane hlavní prioritou, jsme netušili. Nechci prosazovat katastrofické scénáře, ale nebezpečí, že zasedání bude provázet neúspěch, tady je, říká.
Hrubému se zatím nedaří najít alespoň částečnou shodu v dialogu s aktivisty Iniciativy proti ekonomické globalizaci, pro které je pražské zasedání obou finančních institucí solí v očích a chystají v hlavním městě „kontrasummit .

Neřešitelnost neexistuje.
Komplikovaná zadání Hrubého přímo přitahují. Kdo se může pochlubit zdoláním čtyř osmitisícovek a vedením úspěšné české šestičlenné expedice na Mount Everest bez doprovodu nosičů i bez použití kyslíku, která je považována za jeden z největších úspěchů českého horolezectví? Hrubý se nebrání srovnání svého životního koníčka a nynější funkce. Říká, že mají mnoho společného. „V obou případech jde o unikátní neopakovatelnou akci s daným horizontem a cílem. Oba jsou taky výzvou. Taková funkce nepatří k těm, které se dávají za odměnu, má předem nedefinovatelné aspekty, jejichž řešení se nedá najít v příručkách. V daný moment na stole se některé problémy mohou zdát neřešitelné, ale neřešitelnost neexistuje, pokračuje Hrubý.
Společná je také nutnost vytvořit tým a pracovat v něm. Ovšem zatímco pracovní tým mu byl přidělen, na expedice jezdí s vybranými lidmi, které zná už z dřívějška a kteří už obstáli v těžkých podmínkách. „Takové podmínky jsou jako laboratoř. Lidé se projeví ve své podstatě a nedokážou zakrýt, co by mohli zatajit za normálních podmínek, dodává. Často se podílí na organizaci výprav, i když tvrdí, že příjemnější je přijmout pozvání.
„Tíhnu ke chladnějším sportům, říká Hrubý spokojeně. Jeho dalším koníčkem je běh na lyžích, zejména čtyřiadvacetihodinové závody, v nichž je několikanásobným mistrem republiky s nejlepším výkonem 287 km. Jednorázové výkony typu běh na sto metrů mu nic neříkají. „Výzvou jsou pro mě jen komplexnější úkoly, které kladou nároky jak na psychologii, tak na fyzický výkon, vysvětluje.

Po zasedání zatím otazník.
Na další výšlap do vysokých hor si ještě pár měsíců počká. „Teď trávím až nepříjemně mnoho času v kanceláři, pevná pracovní doba pro mě neexistuje. A taky se účastním mnoha akcí. Částečně to odnášejí víkendy a rodina, říká. Od svého jmenování do funkce už byl několikrát ve Washingtonu i na jarním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. „Tam získáte zkušenosti, které se nedají nikde vyčíst, podotýká. „Je tahoun, možná až workoholik, konstatuje jeden z jeho současných asistentů.
Nad tím, co bude dělat po konci současného ročního poslání, zatím vážně nepřemýšlel. „Bral jsem post s tím, že nemá kontinuitu. Vím však, že bych se znova rád podíval do hor. A taky bych chtěl stále učit na Fakultě sociálních věd, prozradil. Na Univerzitě Karlově přednáší Hrubý teorii regulace a síťová odvětví.

Z líhně Prognostického ústavu.
Zdeněk Hrubý se narodil v Uherském Hradišti, mládí strávil na severní Moravě a od vojny žije s malou přestávkou v Praze. V hlavním městě vystudoval obor kybernetika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Do poloviny osmdesátých let pracoval jako matematik analytik, v roce 1985 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV a o pět let později získal titul kandidáta věd v oboru ekonomie. Z řadového vědeckého pracovníka se v ústavu vypracoval až na místo ředitele. Tuto funkci zastával dva roky do roku 1993. Během první poloviny devadesátých let ještě absolvoval dva studijní pobyty, na British Know How Fund a na katedře aplikované ekonomie University of Cambridge. Tam se mu zvlášť líbilo, tíhne totiž k Britům a má rád v rozumné míře jejich konzervatismus.
V dalších letech pracoval na několika místech jako ekonomický analytik, mimo jiné v renomované německé instituci IWH – Institut für Wirtschaft–sforschung v Halle a na London Business School jako vědecký pracovník. V druhé polovině devadesátých let byl zaměstnán jako analytik generálního ředitele Konsolidační banky. Hrubý je členem České asociace Římského klubu a České ekonomické společnosti a byl i konzultantem OECD pro telekomunikace. Mluví anglicky, německy a rusky. Nebyl nikdy členem politické strany a jeho lustrační osvědčení je negativní. Je ženatý a má dvě děti.

Diskuze