KULT VOLNÉHO TRHU - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

KULT VOLNÉHO TRHU

, Jan Kreidl,
KULT VOLNÉHO TRHU
Zdroj: Euro.cz

V Seattlu pod heslem volného obchodu každý brání zuby nehty vlastní zájmy

V americkém Seattlu bylo minulé úterý zahájeno čtyřdenní jednání Světové obchodní organizace na úrovni ministrů. Šest tisíc delegátů ze 135 zemí má připravit agendu pro nadcházející kolo rozhovorů o pravidlech globálního obchodu. Ani po zahájení se však nevědělo, zda se v příštích třech letech opravdu jednat bude, a pokud ano, tak o čem. Nejvýznamnější hospodářské bloky sdružené ve WTO – Spojené státy, Evropská unie a Japonsko – nepřekonaly totiž včas rozporné názory jak na program konference, tak na šířku či hloubku možných témat. Rozpory však hned první den konference zanikly v hluku mohutných protestních akcí.

V Seattlu, ale i na mnoha jiných místech světa po celou dobu čtyřdenních jednání mohutně protestovaly desítky tisíc lidí proti Světové obchodní organizaci a trendům, které symbolizuje. Kritikům vadí především samotný fenomén postupující global izace, který podle nich staví ekonomický zisk nad člověka, vede k ničení životního prostředí a útočí na základní lidská i pracovní práva.

Demonstrující sice spojovala obdobně znějící hesla, ale šlo o skupiny se zcela různorodými partikulárními zájmy. Vedle disciplinovaných protestů některých velkých amerických odborových centrál vyvolávali „Smrt světovému kapitalismu ultralevicoví anarchisté, levicoví studenti, obhájci suverenity národních celků, američtí farmáři požadující přístup na evropské trhy, ekologové i čistě profesionální revolucionáři.

Slavnostní zahájení muselo být o několik hodin odloženo, neboť se na něj převážná část hostů prostě nemohla dostavit. Stovky delegátů musely být po zásahu slzným plynem dopraveny do nemocnic. Obdobné drama se však odehrávalo i uvnitř jednacích sálů.

Zeširoka po povrchu.

Představitelé Evropské unie do Seattlu přijeli s tím, aby prosadili do nadcházejícího kola obchodních rozhovorů širší okruh otázek. S tím však zásadně nesouhlasily Spojené státy, které razily zásadu – raději méně, ale zato hlouběji. Strategii evropských delegátů označili za snahu rozmělnit jednotlivá témata, aby se v nich nebylo možno dostat k jednoznačným závěrům. Tak by se prý Evropská unie zbavila možného tlaku na úplné odstranění zemědělských dotací, které js ou Spojeným státům i ostatním hlavním potravinovým producentům trnem v oku.

Zástupci evropské exekutivy však nelenili a ihned po zahájení rozhovorů vybudovali spolu s Japonskem, Jižní Koreou a zeměmi východní Evropy jednotnou frontu podporující jednání o co nejširším rozsahu témat. Této skupině se podařilo v ypracovat dokument, který měl být základem pro další diskusi ministrů. V něm unie požaduje, aby nové kolo jednání zahrnovalo jak zemědělství, služby a snižování či eliminaci cel, tak i otázky ochrany životního prostředí, minimálních pracov ních a sociálních standardů, investic a pravidel hospodářské soutěže. Vyjednavači tak vlastně vyhověli do značné míry tlaku odborů, které si nemohou dovolit ignorovat. Odboráři, kteří se snaží zabránit většímu otevření trhu vyspělých zemí dovoz u z chudších států, jsou významným voličským potenciálem většiny levicových či středolevých evropských vlád. Podobně je na tom i prezident Clinton, jehož Demokratická strana na vlivné americké odborové centrály a populární ekologické inici ativy spoléhá při nadcházejících volbách jako na svou hlavní oporu.

Válka s Hollywoodem.

V rámci evropského týmu navíc vystupuje jako určitý sólista Francie, která má několik svých specifických zájmů. Například kontroverzní zemědělská politika unie je francouzským dítětem, které bylo zrozeno především k na plnění potřeb země galského kohouta. Obchodní bariéry dotýkající se takových tradičních produktů, jako jsou sýry, víno či hořčice, jsou pro Francouze navíc i silně emotivní záležitostí. Paříž se také nijak netají tím, že si pro „svou evropskou kult uru hodlá vymoci výjimku z pravidel světového obchodu. Francouzská kultura a především její kinematografie se cítí silně ohrožena záplavou levného, banálního, ale přesto požadovaného „amerického braku . Že se jedná o oprávněné obavy, dokum entuje evropský obchodní deficit se Spojenými státy v oblasti filmové a televizní tvorby, který se zvýšil ze dvou miliard dolarů v roce 1988 na šest miliard v roce loňském.

Práci, nebo smrt hladem?

Pravděpodobně ve snaze získat si na svou stranu významný zhruba stočlenný tábor rozvojových zemí ve WTO vyzval komisař Evropské unie pro obchod Pascal Lamy ještě před zahájením jednání ostatní členské státy, aby podpořily evropsk é iniciativy ve prospěch chudého Jihu. Unie hodlá prosadit, aby byl v rámci takzvaného kola tisíciletí umožněn chudším zemím světa bezcelní přístup na vyspělé trhy. Brusel též navrhuje ustavení programů technické pomoci pro zvyšování exportní výkonn osti zaostalých zemí.

Evropský model jednání se však přesto zejména těm nejchudším z chudých nelíbí. Rozvojové země zřejmě na gesta ze strany EU příliš nespoléhají a dále se brání jednáním o zavedení minimálních pracovních a sociálních standardů zahrnujíc ích i bolestivou otázku dětské práce. Rozvojové země se tím sice na podobných sympóziích přirozeně příliš nechlubí, ale zákaz práce dětí by ve většině případů znamenal odsoudit je k smrti hladem. Prezident Clinton však přesto ve čtvrtek podepsa l konvenci, která zakazuje nejtvrdší formy dětské práce. Takže i on vlastně vyšel vstříc odborářům ze Spojených států a západní Evropy, kteří neustále zdůrazňují své obavy z potlačení základních práv zaměstnanců.

Vnucování ekologických a sociálních norem chudé země chápou jako pokus o likvidaci výroby levného zboží rozvojového světa. To by mohlo ohrozit domácí výrobce ve vyspělých zemích. Případnou další liberalizaci obchodu a pokračující otevírán í trhů berou zaostalé země jako ohrožení vlastních ekonomik, neboť výhoda obrovské nabídky a exportních schopností by pak stála především na straně rozvinutého světa.

Chudší země naopak preferují přednostní naplnění výsledků předešlého, takzvaného Uruguayského kola, kdy vyspělé státy slíbily, že zpřístupní své trhy pro dovoz textilu a ostatních položek pocházejících převážně z rozvojových zemí.

Chceme vaše trhy.

Při nadcházejících tříletých jednáních hodlá své zájmy prosazovat i vlivná Cairnská skupina osmnácti zemí exportujících zemědělskou produkci v čele s Austrálií, Kanadou, Argentinou, Brazílií a s podporou Spojených st átů. Tyto země požadují, aby jednání o liberalizaci světového obchodu vedlo k úplnému zrušení vývozních subvencí u zemědělských komodit. Odmítají také koncept jednání prosazovaný především Evropskou unií a Japonskem, který zemědělství přisuzuje „multifunkčnost , a tím ospravedlňuje subvence a ochranu trhu. Cairnská skupina spolu se Spojenými státy sice uznává, že zemědělství má i jiné než produkční cíle, vládní programy je však nesmějí podporovat na úkor narušení pravidel svobodného obchodu. Evropská unie ale ještě před zahájením vlastních jednání v Seattlu ústy komisaře pro zemědělství Franze Fischlera oznámila, že úplné zrušení subvencí není pro EU možné a o jejich snížení je Brusel ochoten jednat pouze v případě, že Spojené státy adekvátně omezí všechny své exportní programy včetně vývozních úvěrů a potravinové pomoci. Podobu reforem zemědělské politiky z programu Agenda 2000 unie podle Fischlera rozhodně měnit nehodlá. Brusel se ve svém postoji může navíc opřít o deklarovanou podporu Polska, Maďarska a České re publiky.

Američanům americkou ocel.

Japonsku, Kanadě a řadě dalších zemí se nelíbí americká pravidla pro obranu před dumpingovými dovozy. Washington podle kritiků antidumpingu zneužívá k nekalé ochraně amerických ocelářů i dalších problematických o dvětví před zahraniční konkurencí. Clintonova administrativa jednání v této věci odmítá otevřít. Je si příliš dobře vědoma významu mocných průmyslových skupin a právě vlivných odborových centrál. Požadavek na revizi proto ihned označila za japo nský pokus torpédovat celé kolo rozhovorů.

I v samotných Spojených státech však sílí hlasy volající po omezení uplatňování antidumpingových řízení. Americký Institute for International Steel sdružující dovozce oceli vydal těsně před zahájením rozhovorů v Seattlu analýzu, podle které pr oducenti oceli v USA jen během posledních dvaceti let obdrželi od vlády státní subvence ve formě přímých grantů či úvěrových garancí řádově ve výši miliard dolarů. Nejmarkantnějším příkladem z letošního roku je takzvaný 1999 Emergency Steel and Oil and Gas Guaranteed Loan Program Act. Ten jen samotným výrobcům oceli, kteří nejsou schopni dostát svým dosavadním finanční závazkům, přináší státní úvěrové garance ve výši jedné miliardy dolarů.

Vyjednavači Spojených států hodlají během nadcházejících jednání prosadit kromě snížení zemědělských dotací uvolnění evropských trhů pro biologicky a geneticky pozměněné zemědělské produkty. Podle jejich představ by také měla být ve světě snížena o chranná cla na dovoz agrárních produktů. Tato cla jsou průměrně na pětinásobku americké úrovně. Cla na průmyslové výrobky by měla být v nastávajícím kole rozhovorů také snížena a navíc by měly být zjednodušeny celní procedury. Podle amerického týmu má být významným bodem jednání i větší otevřenost klíčových sektorů při vývozu služeb. Jde především o e-commerce, finančnictví, telekomunikace a stavebnictví. Zároveň by měla být stanovena pravidla zajišťující transparentnost při zad ávání státních zakázek.

Sancho Panza na výletě.

Své zájmy přijely do Seattlu hájit i středoevropské země v čele s Polskem, Maďarskem a Českou republikou. Obecně se však očekává, že se jim žádné z vlastních zájmů nepodaří příliš prosadit a ony samy svou strategii podřídí deklarovanému úsilí o brzký vstup do Evropské unie. Avšak zejména v případě Polska a Maďarska se silně rozvinutým zemědělským sektorem poukazují mnozí pozorovatelé na určitou schizofrenii ve stanovených cílech. V případě brzkého přijetí těchto zemí do unie by pro ně bylo velmi příjemné pobírat zemědělské subvence v té výši, jakou si doposud dopřávají členské státy. Proto je v zájmu těchto středoevropských zemí nic na dosavadní zemědělské politice Brus elu neměnit. Zároveň je však již dnes téměř jisté, že žádný z nových potenciálních členů nemá ani v blízké, ani vzdálené budoucnosti sebemenší šanci takovéto subvence pobírat, pokud unie od základu nezreformuje svůj systém financování. Maďarsko s Polskem tedy musí během tříletého kola jednání pečlivě zvažovat, zda zachování subvencí podpořit.

Česká delegace přijela do Seattlu vybojovat pro svou zemi lepší pozici v rámci obchodu se zemědělskými produkty. Ministr zemědělství Jan Fencl je připraven zúčastnit se jednání o dalším snížení celních bariér. Česká republika si také hodlá zac hovat možnost uplatnění speciálních opatření na ochranu domácího trhu v případě jeho ohrožení, jak tomu bylo například u dovozů cukru na přelomu loňského roku. Delegace hodlá rovněž prosadit zachování dosavadních principů umožňujících státní ex portní subvence, stejně jako i podporu domácích výrobců vyplácenou podle počtu obdělávaných hektarů či kusů dobytka. Nejvýznamnějším počinem českých vyjednavačů by mělo být projednání a prosazení takové geografické ochrany producentů piva, kter é se doposud těší například vinaři. U piva se to týká rozšíření dodatečné ochrany zeměpisných označení. Takové úmysly jsou však zcela v rozporu se zájmy velkých amerických pivovarů, které se jistě v takové klíčové věci nesmíří s rolí pasivního diváka a zasadí se o zachování statutu quo.

Oblíbený antidumping.

V letošním roce členské země WTO v zásadě neporušovaly dosud platná pravidla mezinárodního obchodu, jak uvádí nedávno zveřejněná výroční zpráva. Říká se v ní rovněž, že rok 1998 byl z hlediska růstu světového obc hodu a HDP pochmurný. Pro letošek a ještě jasněji pro rok 2000 však analytici Světové obchodní organizace očekávají robustní zotavení.

Asijské importy se ve druhém kvartále letošního roku dostaly pět procent nad stejné období roku loňského. V případě třetího kvartálu to bylo dokonce deset procent. Osmiprocentní růst dovozů do Spojených států za první pololetí letošního roku byl ta ké rychlejší než loni. U zbytku světa se očekává zvýšení poptávky v roce 2000. Poprvé za posledních deset let se však v roce 1998 snížil podíl rozvojových zemí na světové výměně zboží. Omezení liberalizace a návrat k protekcionis mu sice Světová obchodní organizace nezaznamenala, nicméně poukázala na rostoucí počet antidumpingových řízení, podle jejichž počtu vede Jižní Afrika následována Indií, Spojenými státy a Evropskou unii.

Podle analytiků WTO by měl celkový objem světového obchodu růst v příštím roce přibližně šesti až sedmi procenty, tedy asi dvakrát rychleji než očekávaný světový produkt. Komplikovaná jednání WTO skončí v sobotních ranních hodinách středoevropského času. Bude závěrečná deklarace obsahovat více než jen nic neříkající fráze?

Ohodnoťte tento článek
Diskuze