Konec Schlingova autogenu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Konec Schlingova autogenu

, Erich Handl,
Konec Schlingova autogenu
Zdroj: Euro.cz

Nový ministr je proti razantní likvidaci billboardů

Několik stovek billboardů umístěných bez povolení u českých dálnic, které chtěl bývalý ministr dopravy Jaromír Schling odřezat autogenem do konce letošních prázdnin (EURO 12/2002), vydrží minimálně do poloviny příštího roku a většina z nich zřejmě navždy. Schlingův nástupce Milan Šimonovský není v odstraňování jejich konstrukcí tak razantní a hodlá postupovat mnohem pomaleji.

Právní komplikace.

Zatím bylo odřezáno jen několik desítek nepovolených poutačů, o dalších se má rozhodnout. „Právní prostředí je komplikované, protože jde o zařízení, která byla umísťována u dálnic ve třech právních režimech. Není nutné překotně řezat, ale je třeba prověřit, jakým způsobem bylo rozhodnuto o umístění tohoto zařízení. Uznávám, je to strašně zdlouhavé a nemáme na to kapacity,“ tvrdí současný ministr.
Z tohoto poněkud složitého vyjádření vyplývá, že razantní kampaň proti černým billboardům de facto končí. Ministerstvo se totiž při řezání reklam dostalo do vleklých právních sporů s jejich majiteli, kteří se prokazovali platným stavebním povolením na své poutače (EURO 31/2002) Tato povolení byla udělována místními stavebními úřady, což do roku 2000 vlastníkům konstrukcí u dálnic stačilo. V dubnu 2002 ale ministerstvo dopravy vydalo vyhlášku, na jejímž základě nesmí stát 250 metrů od dálnice – v jejím ochranném pásmu – žádná jím nepovolená stavba. Posvěcení přitom od ministerstva dostaly jen dvě firmy – ACE Media a Quo.
Zbývající zhruba desítka velkých firem vyšla naprázdno, takže se u dálnic náhle objevily zhruba čtyři stovky černých poutačů. „Ve většině případů se skutečně ukazuje, že o stavbě bylo nějak rozhodnuto, a tak nyní likvidujeme jen ty billboardy, jejichž majitelé se nemohou prokázat povolením vydaným v souladu s tehdy platným právním řádem,“ říká Šimonovský. „Moje představa tedy není, že podřežeme čtyři stovky billboardů. Zařízení, která byla postavena ve své době v souladu s platnými předpisy, budou akceptována.“

Konec řežby.

Masové tažení proti černým billboardům tedy nebude pokračovat (respektive nikdy ani pořádně nezačalo). Od nynějška bude Ředitelství silnic a dálnic pořádat hon jen na ty reklamy, které nemají vůbec nic, ani povolení ministerstva, ani starší doklad od stavebního úřadu. A těch je menšina, většina konstrukcí byla kdysi někým schválena a u dálnic zůstanou. Původně nadějný pokus Jaromíra Schlinga vyčistit ochranné pásmo dálnice od rušivých reklam tak končí po půl roce fiaskem.
Majitelé billboardů stále neplatí státu žádné poplatky. Odhady uvádějí, že vládní kasa tak přichází zhruba o miliardu korun. Kromě toho experti upozorňují, že množství neschválených reklam u rychlostních komunikací ohrožuje bezpečnost jízdy. Nejenže odvádějí pozornost řidičů od řízení, ale při větrných poryvech hrozí u jejich často amatérsky instalovaných konstrukcí také větší riziko pádu do jízdní dráhy.
A kdo má a bude mít u dálnic billboardy bez ministerského povolení? Mezi nejčastější jména patří firmy AG bulldog, Avenir, BigBoard, Magnum a Mega Screen. Podobnou reklamu má v ochranném pásmu dálnice D 2 ve směru na Bratislavu dokonce i známý švédský obchodní dům IKEA (EURO 6/2002).

Mapa bude.

Jednu dobrou věc ale „Schlingův autogen“ přeci jen přinesl. Většina reklamních poutačů u dálnic byla či bude zmapována a do budoucna jejich konstrukce ponesou povinně popisek. Dosud se totiž u rychlostních komunikací nalézá dost reklam, u kterých není znám ani vlastník. „Naše představa je, že během zhruba poloviny příštího roku donutíme majitele reklam k tomu, aby popsali svá zařízení, a ta se stala součástí takzvaného dálničního elektronického pasportu,“ tvrdí Šimonovský. „Ředitelství silnic a dálnic bude přesně vědět, která zařízení jsou instalována v souladu s předpisy, a bude je moci kontrolovat.“ V současné době jsou už takto zmapovány celé dálnice D 8 a D 11, moravské úseky D 1 a D 2 a nyní probíhají práce na komunikaci D 5 mezi Prahou a Rozvadovem. „Doufám, že v polovině roku budou všechny dálnice zmapované,“ míní Šimonovský.
„Horší to bude ale u ostatních rychlostních komunikací, ty nás ještě čekají. Zatím je zmapována jen R 35 na Moravě,“ dodává ministr dopravy.
Na těchto silnicích typu trasy Praha – Turnov to bude mít stát složitější, protože silnice první třídy na rozdíl od dálnic vedou zastavěným územím, na němž majitelé poutačů ministerské povolení nepotřebují.