Konec chátrání na obzoru

08. září 2008, 08:00 - Marcela Honsová
08. září 2008, 08:00

AREÁL BAŤOVÝCH ZÁVODŮ - Průmyslový komplex ve Zlíně, který patřil k baťovskému impériu, začne po letech chátrání opět ožívat. Díky městu i kraji se podaří úpadek sedmdesátihektarové lokality zastavit. Tento týden budou podepsány smlouvy, jež odstraní staré finanční zátěže a odstartují investice na její revitalizaci.

Doby, kdy se ševci valili i v deset hodin večer z druhé směny branami bývalého Baťova, později svitovského areálu, jsou nenávratně pryč. V dobách největší slávy zdejších obuvníků tu pracovalo 30 tisíc lidí, dnes maximálně čtyři tisíce. Třetina budov úplně či částečně zeje prázdnotou. Nevyrovnané a mezi Svitem i jinými společnostmi propletené majetkoprávní vztahy a dluhy komplikují další rozvoj území, které zabírá dvacet procent rozlohy Zlína v jeho samotném středu.

Stovku budov, které z 80 procent vznikly ještě za éry bývalých Baťových závodů, dnes vlastní vedle Svitu dalších 65 soukromých subjektů. Ty je dál pronajímají nespočetnému množství firem, které se specializují například na gumárenskou a strojírenskou výrobu, obchodování, služby a podobně. Obuvnické provozy lze spočítat na prstech jedné ruky, natolik se změnila struktura podnikání v této oblasti.

„Tady šel obuvnický průmysl cugrunt,“ tvrdí Josef Macho, jeden z pěti spolumajitelů firmy Fern, která ročně vyrobí 850 tisíc párů tenisek pro trh v Dánsku, Švédsku, Norsku, Itálii či Španělsku. Ze 130 pracovníků tvoří polovinu právě bývalí zaměstnanci Svitu. Jako jedni z mála připomínají zašlou slávu gigantu Baťa a posléze Svit, který před listopadem 1989 ročně vyprodukoval okolo 65 milionů párů obuvi.

Brány skanzenu se otevřou

„Pamatuji, kdy byl areál plný lidí, dnes sem sice běžně jezdí auta, takže se zdá, že je tu živo, ale některé budovy jsou celé prázdné, jiné částečně. Hodně jich chátrá a potřebují opravit,“ míní podnikatel Macho. Přitom polohu bývalých Baťových závodů z podnikatelského pohledu velmi chválí. Leží totiž v centru Zlína, poblíž autobusového i vlakového nádraží. Přesto se nepodařilo celý areál, poté co Svit zkrachoval, oživit. Nepokusil se o to ani Tomáš Baťa, když se vrátil do Československa. Podle něj to byl zastaralý podnik, který nemohl konkurovat.

„Je to katastrofa, skanzen, firmy se tam nehrnou, protože kdyby od Svitu získal infrastrukturu nějaký překupník, může teoreticky vybírat od společností mýto. Soukromníci, kteří už naopak budovy koupili, zase nechtějí investovat do jejich rekonstrukcí, dokud nebude vyřešena infrastruktura,“ míní náměstek zlínské primátorky Martin Janečka.

A protože chce město v baťovském areálu podnikatele udržet, případně do této největší průmyslové zóny Zlína přilákat nové, odstartovalo před čtyřmi roky náročnou transakci, na jejímž konci bude tento týden podepsání smluv mezi městem a zainteresovanými společnostmi o postoupení pohledávek a finančním vyrovnání. Budou tak odstraněny staré finanční zátěže, odblokovány zástavby na nemovitostech a v areálu Svitu se konečně budou moci nejpozději začátkem roku 2009 rozběhnout potřebné investice.

Dobrá adresa pro novou městskou čtvrť

O náročné a propletené finanční operaci dokonce rozhodovala vláda, která loni odsouhlasila, aby město odkoupilo šestimiliardové pohledávky za cenu, kterou stanovil znalecký posudek, tedy za 180 milionů korun. „V konečné fázi díky finančnímu vyrovnání mezi některými společnostmi zlínský magistrát fakticky zaplatí jen 70 milionů korun a získá tak ve městě Stadion mládeže, fotbalové hřiště, pozemky pod mateřskými a základními školami i pod komunikacemi. Přímo ze svitovského areálu přibude do majetku města bývalé koupaliště, na jehož plochu chce expandovat univerzita, a hlavně infrastruktura, tedy komunikace, kanály, elektrické osvětlení a podobně,“ vypočítává budoucí majetek Zlína náměstek Janečka.

Úpadek unikátního průmyslového komplexu by se tak měl po dlouhých letech nevyjasněných a složitě propletených majetkových vztahů zastavit. Areál se konečně začne měnit v dobrou adresu a novou městskou čtvrť. Město plánuje při obnově a modernizaci komplexu spolupracovat se Zlínským krajem a Evropskou unií.

„Kraj bude renovovat dvě budovy na knihovnu a galerii. Město si ponechá cesty a celou infrastrukturu, zavedeme tam i trolejbusové linky. Prostory budou patřit bydlení, zábavě, vysokému školství. Při veškerých těchto změnách se právě uplatní soukromí investoři. Ale přijít mohou do areálu i noví podnikatelé, ovšem s lehkou výrobou, jak předpokládá územní plán,“ vysvětluje plány primátorka Zlína Irena Ondrová.


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy máte nárok na náhradní volno?
Práce v důchodu: která smlouva je pro vás nejlepší
V Česku jezdí tisíce ekologických vozů. Lidé se jich přestávají bát
Určitě víte správně, co si můžete a nemůžete zabalit do příručního zavazadla do letadla?
Láká vás na dovolené zorbing, rafting, canoyning? Pozor na výluky v pojištění
Auta
Zajímavé a nadějné prototypy českých aut, které nikdy…
Kde končí německé dieselové ojetiny? Zájem má Ukrajina, Chorvatsko, Francie i ČR
Dodge Challenger R/T Scat Pack 1320 nabídne 491 atmosférických koní a jen jednu sedačku
Patent odhaluje, že Ferrari chystá hybridní čtyřválec s elektrickým turbem
Citroen Grand C4 Picasso v dlouhodobém testu: Na brzdě trošku trucoval, ale výkonu má dost
Technologie
Jak výkonnostně vyladit Ryzen 7 2700X/2600X jiným způsobem
APU Picasso bude asi refresh čipů Raven Ridge. 12nm proces, architektura Zen 1
Cnews FM #202: Za co vlastně dostal Google rekordní pokutu od EK? [podcast]
Na hodiny bude větší spolehnutí. Windows 10 zpřesní synchronizaci času
Utekly skoro plné specifikace procesorů Amber Lake. 5W Intely poběží až na 4,2 GHz
Hry pro příležitostné hráče