Kolik procent?

10. června 2010, 09:39 - Luděk Bednář
10. června 2010, 09:39

Většina manažerů se domnívá, že sazby daně z přidané hodnoty by se měly sjednotit

Myslíte si, že by se měla sjednotit daň z přidané hodnoty? • Ano 51,5 % • Ne 36,9 % • Nevím 11,6 %

V současnosti je v České republice daň z přidané hodnoty (DPH) u většiny zboží a služeb dvacet procent. U jídla, léků a například u hromadné dopravy je však poloviční. Sjednocení sazeb DPH by se však neobešlo bez zvýšení cen. Před sjednocením sazeb DPH varuje ČSSD, protože by na to doplatili lidé s nižšími příjmy a důchodci. ODS však začíná uvažovat o sblížení až sjednocení sazeb DPH. Souhlasí s ní 51,5 procenta manažerů. Patří mezi ně i tento respondent: „Kvůli zjednodušení a přehlednosti daňového systému by se daň z přidané hodnoty (DPH) sjednotit měla. Jde jen o její výši. Obávám se, že sjednocení DPH na uvažovaných devatenáct procent by mohlo být sociálně neprůchodné.“ Opačného názoru je další manažer: „Především v oblasti služeb by zavedení jednotné sazby DPH bylo pro mnoho provozovatelů likvidační. Vypadá na první pohled rozumně, ale rozmanitost oborů podnikání by měla doprovázet i rozmanitost pravidel regulace včetně zdanění. Dle mne jsou ideální tři sazby DPH – nulová, snížená a základní. Jejich výše je pak výrazem aktuální hospodářské politiky. Ta by měla být srozumitelná všem ekonomickým subjektům a z časového hlediska předvídatelná.“ Kladně odpovídá následující respondent: „Otázka byla zřejmě myšlena v tom smyslu, zda se mají sjednotit sazby DPH. S tím souhlasím. Připadá mi férové zdaňovat spotřebu a i logika sbližování sazeb je logická a správná. Je však otázkou, na jaké úrovni by měla tato sjednocená sazba daně být, respektive má-li se zvyšovat celkové daňové zatížení. Na takovou otázku bych odpověděl, že je nutné seškrtat provozní i mandatorní výdaje státu a provést důchodovou a zdravotní reformu. Pokud by ani po takových velkých změnách nebyl deficit rozpočtu nulový, byl bych pro omezené zvýšení výběru DPH.“ Sociální cítění se objevuje v další záporné odpovědi: „Už předchozí zvýšení takzvané snížené sazby z pěti na dnešních deset procent mělo za následek zhoršení finanční situace důchodců – více než čtvrtiny národa. Další zvýšení této sazby by pro ně znamenalo obrovský zásah do jejich rozpočtů.“ Optimistická je tato kladná odpověď: „V této oblasti by se legislativa zjednodušit mohla. Teď je mimořádná šance sazby DPH sjednotit. V mnoha oblastech, v nichž platí nižší sazba, je dnes natolik silná konkurence, že lze předpokládat nulový či malý negativní dopad na spotřebitelské ceny. V minulých letech k tomuto opatření chyběla politická odvaha. Karty jsou nyní rozdané jinak a odvážným přeje štěstí.“ Pro kladnou ani zápornou odpověď se nedokáže rozhodnout tento manažer: „Na otázku nedokážu odpovědět, protože mi chybí informace o jednotné sazbě DPH. Moje výhrada ke koncepci DPH vždy spočívala v tom, že postihuje především subjekty, které něco produkují. A výrazněji subjekty, které produkují vysokou přidanou hodnotu. Mnohem logičtější by bylo, kdyby byli daňově zatíženi především ti, kdo spotřebovávají. Pokud by otázka zněla, zda by se měla zrušit snížená sazba a jednotná být dvacet procent, odpověděl bych záporně. Pokud by zněla, zda se má sazba DPH sjednotit okolo patnácti procent, má odpověď by byla kladná, přestože by to mělo negativní dopad na mnoho oblastí. Pokud bych mohl vybírat daňový koncept, upřednostnil bych sjednocenou sazbu DPH okolo pěti procent a spotřební daň ve výši deseti procent pro koncového spotřebitele. Za koncovou spotřebu přitom považuji i nákupy podnikatelských subjektů, které neslouží jako přímé vstupy pro jejich činnost. Taková struktura daní by ,odměňovala‘ podnikatelské subjekty, které produkují vysokou přidanou hodnotu, přičemž se chovají úsporně. Každopádně by to byla motivace ponechávat vyprodukované prostředky v ,produktivním oběhu‘, a nikoli je z něj vytahovat pro osobní spotřebu.“ Mírné pochybnosti zaznívají i v této kladné odpovědi: „Obecně lze na takovou otázku odpovědět kladně. Toto řešení je však záležitostí přístupu a očekávaného přínosu. Očekávaným přínosem z hlediska rozpočtu by bylo ,zalepení‘ části jeho schodku. Toto sjednocení však má i zápory, respektive dopady na ceny, zejména potravin. U nich by se ceny zvýšily až o devět procent. Pokud se však chceme za současné situace chovat v rozpočtové politice odpovědně, nezbývá než opatření provést. Nemělo by to však být jednorázově, ale citlivě a postupně – řekněme během tří až čtyř let.“

Odpovídalo 130 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít