Koho spasí Amos. Vládní agentura pomůže exportu českých zbrojařů - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Koho spasí Amos. Vládní agentura pomůže exportu českých zbrojařů

,
Koho spasí Amos. Vládní agentura pomůže exportu českých zbrojařů
Zdroj: Aero Vodochody

Nová vládní agentura má pomoci českým zbrojařům v zahraničních.

Nejen Česká republika. Stále více států volí při vyzbrojovacích zakázkách takzvaný G-G model. Tedy mezivládní obchod, kdy dodavatelem technologií není samotná firma, ale kontrakt garantuje stát. „Pro řadu zemí je tento model lepší i mediálně,“ upozorňuje šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek i na marketingový rozměr toho, kdy se za technologie soukromých firem zaručí sám stát.

Jenže zbrojní firmy z České republiky si na takové kontrakty musejí nechat zajít chuť. I když třeba mají lepší výrobky než zahraniční konkurence. Neexistuje žádná instituce, která by je v mezivládních zakázkách zastřešila. Což se má během několika týdnů změnit.

Jak vysvětluje náměstek ministra obrany Tomáš Kopečný, už od 1. ledna 2021 má v resortu začít fungovat nová agentura. Právě ona bude tím prostředníkem mezi českými zbrojaři a vládami zahraničních zemí při obchodních licitacích. Její pracovní název je Amos (Agentura pro mezinárodní obrannou spolupráci). „Mám žádosti od českých firem, že to po nich zahraniční partneři chtějí,“ doplňuje Kopečný.

Diplomat i technolog

Jedním z českých výrobců, kteří novou agenturu vyhlížejí, je Aero Vodochody. Středočeši se nyní snaží na světovém trhu uspět se svým podzvukovým strojem L-39NG a vyjednávají hned s několika potenciálními zákazníky. Jak vyplývá z informací zdrojů týdeníku Euro, zastřešení nabídky Aera vládní agenturou by některé procesy mohlo citelně zrychlit a zjednodušit.

„Vznik agentury velmi vítáme,“ reaguje Tobiáš Tvrdík, mluvčí středočeského leteckého výrobce. „Některé země vyžadují u vojenských nákupů model G-G a je velmi dobře, že budeme schopni takovou formu spolupráce nabídnout,“ pokračuje mluvčí.

Podle náměstka Tomáše Kopečného, který se na přípravě „Amose“ podílí, slouží Čechům jako vzor izraelská vládní agentura Sibat. Právě s tímto úřadem podřízeným tamějšímu ministerstvu obrany čeští úředníci vyjednávali před rokem podepsaný nákup mobilních radarů MADR. I když Kopečný přiznává, že Sibat představoval první inspiraci, podobné agentury už několik let provozuje Francie či Švédsko. „Podle mých informací o tom uvažují i Slovensko a Maďarsko,“ prohlásil Kopečný.

Amos by mělo tvořit zhruba deset lidí. V rámci nové systemizace ministerstva obrany by oddělení mělo fungovat buď přímo pod ministrem obrany, nebo jako součást Kopečného sekce průmyslové spolupráce.

Ředitel pravděpodobně vzejde z výběrového řízení. A co všechno má splňovat? „Primárně by měl mít zkušenost s diplomacií, vyznat by se měl i v technologiích,“ odpovídá Kopečný. S rozjezdem nové agentury tak budou spojeny především personální náklady, jiné zásadnější výdaje se zatím neočekávají.

Můžeme opisovat

Dlužno dodat, že po rozhovoru s některými firmami je zjevné, že podpora společností v mezivládních kontraktech se měla rozběhnout už dříve. Toto přání českého obranného byznysu je dlouhodobé. „My to chceme dlouho. Firmy narážejí na to, že státy chtějí nakupovat v režimu G-G. A my máme handicap, že takto dosud neumíme prodávat,“ myslí si Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo obrany stále ještě na agentuře pracuje a její finální podobu nepředstavilo, Hynek upozorňuje, že to „jak se naplní idea, bude komplikovanější“. Zároveň připomíná: „Modely po světě existují, můžeme opisovat od jiných států. Nejdokonalejší systém mají v USA.“

Upozorňuje tím na programy FMS a FMF, v rámci nichž třeba i Washington spojencům řadu produktů svého zbrojního byznysu daruje, ovšem zahraniční uživatelé pak musejí platit za údržbu a servis, čímž si výrobce nakonec na své peníze tak jako tak přijde.

Právě výběr firem, jež taková agentura podpoří, je pro její fungování nejdůležitější. Náměstek Tomáš Kopečný mluví o tom, že budou stanovena přesná kritéria, které fabriky Amos přizve ke kooperaci, aby si pod svá křídla nevzal i firmy před krachem.

„Měl by to být seriózní výrobce,“ přidává se Hynek. Zkrátka aby nedocházelo k tomu, že český stát v zahraniční poskytne záruky schránkové společnosti nebo třeba jen obchodní firmě, jež přeprodává produkci jiných.

Transparentnost a bezpečnost

O svém záměru vybudovat agenturu Amos k 1. lednu 2021 informovalo ministerstvo obrany české zákonodárce v září. Během jednání sněmovního výboru pro obranu zaznělo, že myšlenka vládní podpory českých zbrojních firem v G-G obchodech se zamlouvá i dalším ministerstvům.

Poslankyně Jana Černochová (ODS), předsedkyně branného výboru, k tomu dnes dodává, že o podpoře českého obranného a bezpečnostního průmyslu se tam intenzivní diskuse také vede už dlouho.

„Letos v září jsme řešili různé formy pomoci. Neznám přesné detaily, jak má být systém podpory nastavený, ale každý krok, který pomůže našim firmám s vývozem jejich produktů, vítám, protože to bude mít pozitivní dopad na naši ekonomiku včetně zaměstnanosti a také na zachování kapacit našeho obranného průmyslu, které je třeba udržet pro případné krizové situace,“ odpovídá Černochová.

Ostatně podobně mluví i ministerstvo obrany. To není – se svým omezeným rozpočtem a nevelkou armádou – schopné sypat miliardy do nákupů českých vojenských technologií. Proto pro ně hledá pomoc v exportu.

Navíc samo má zkušenosti s G-G kontrakty. Kromě zmíněných mobilních radarů MADR z Izraele za 3,5 miliardy korun či pronájmu švédských supersoniků Jas-39 Gripen tak loni v prosinci nakoupilo i dvanáct strojů Bell Helicopter z USA.

Zakázku za 17,6 miliardy podepsal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se svým tehdejším americkým protějškem Markem Esperem přímo ve Spojených státech. „Nákup bude realizován formou dohody vláda-vláda. To zaručí transparentnost a bezpečnost celého procesu,“ zmiňuje hlavní výhodu G-G kontraktu tisková zpráva resortu. A plusem – především tedy pro úředníky a politiky – je fakt, že v případě mezivládních dohod často neprobíhá otevřené výběrové řízení. Což sice není nejprůhlednější řešení, ovšem pro úřady daleko jednodušší a rychlejší.

Není bez zajímavosti, že v posledních dnech se stále víc diskutuje o tom, že na bázi mezivládního kontraktu by si měla Česká republika pořídit i 210 pásových bojových vozidel pěchoty za zhruba 52 miliard korun. V tomto případě není ani tak důvodem transparentnost či bezpečnost nákupu, ale spíše divoká debata o zmrazení obranného rozpočtu. Podle některých hlasů by převedení obchodu do G-G režimu mohlo dát obřímu obchodu ještě větší váhu tak, aby se jej škrty nedotkly.

Proto sněmovní branný výbor už 4. listopadu oficiálně požádal ministerstvo obrany a kabinet, aby mu předložily všechny potenciální varianty pořízení bojových vozidel, výslovně přitom v oficiálním dokumentu zmiňuje alternativu vláda-vláda, „jako tomu bylo u jiných strategických akvizičních projektů“.

Jestli bude zřízení úřadu Amos tím, co pomůže českému zbrojnímu exportu překonat rekordní výsledek z roku 2016, kdy se podařilo vyvézt materiál za celkových 18,2 miliardy korun, ukáže především globální bezpečnostní vývoj. Jasné nicméně je, že se asi nic nezmění na dlouhodobém zaměření exportu. Nejlepší zvuk a příležitosti mají české firmy tradičně v rusky a arabsky mluvících zemích. Pokud se „Amosovi“ podaří udělat výrazný zásah na západních trzích, bude to velké překvapení. Velké a příjemné.