Menu Zavřít

Klíčové fondy změní tvář

3. 1. 2005
Autor: Euro.cz

DOTACE Z EVROPSKÉ UNIE Nynější podoba strukturálních fondů Evropské unie končí posledním dnem roku 2006. Právě nyní se pozvolna vytváří pravidla, která budou platná pro příští období - tedy v letech 2007 až 2013.

Většina peněz ze strukturálních fondů půjde i nadále na rozvoj nejchudších oblastí Unie. foto: profimedia.cz/Corbis

DOTACE Z EVROPSKÉ UNIE Nynější podoba strukturálních fondů Evropské unie končí posledním dnem roku 2006. Právě nyní se pozvolna vytváří pravidla, která budou platná pro příští období - tedy v letech 2007 až 2013. Už přes půl roku mohou čeští zájemci získávat finanční prostředky z nástrojů regionální politiky Evropské unie. Nejznámější a nejvýznamnější z nich jsou strukturální fondy. Podnikatelé i veřejná správa pravděpodobně již vědí, že nynější podoba těchto fondů končí 31. prosince 2006. Přestože konkrétní podoba příštího programovacího období ještě zdaleka není známa, již se rýsují její určité charakteristiky. Ty by měly platit v letech 2007 až 2013. Současné úvahy o další podobě fondů by neměly prozíravého podnikatele či zodpovědného představitele veřejné správy nechat lhostejného. Nemohou se naivně domnívat, že existence strukturálních fondů je pro ně významná právě jen do roku 2006. NA CO PŮJDOU PENÍZE

K jakým hlavním změnám by tedy mělo dojít? Podívejme se, co vyplývá z dosavadní diskuze, vedené přibližně od poloviny února 2004. Podpora ze strukturálních fondů v příštím programovacím období by se měla soustředit především na:

* strategické projekty, umožňující naplnit výzvy Lisabonské strategie o posílení konkurenceschopnosti evropské, na znalostech založené ekonomiky, současně s výrazným zvyšováním zaměstnanosti;

* nejméně rozvinuté regiony především v nových členských zemích, včetně těch, které se v průběhu příštího programovacího období novými členy pravděpodobně stanou (Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko);

* projekty, jejichž management je decentralizovanější, jednodušší a průhlednější.

TŘI CÍLE

Nové programovací období bude současně provázeno i naplňováním tří nových takzvaných klíčových cílů. Každý z nich má mít vymezena jasná kritéria, po jejichž splnění je možné peníze z fondů uvolnit. Podobně je tomu už v současnosti. Rozhodujícím cílem příštího období bude konvergence. Na něj bude určeno asi 79 procent všech prostředků strukturálních fondů a Kohezního fondu (Fondu soudržnosti). Tento cíl do značné míry vychází z dnešního Cíle 1 (podpory takzvaných podrozvinutých regionů). Výchozím předpokladem pro čerpání je ekonomická úroveň regionu dosahující maximálně 75 procent průměru Evropské unie, konkrétně podle hrubého domácího produktu na obyvatele. Vedle toho však cíl respektuje důsledky statistického efektu rozšíření Unie. Umožňuje financovat projekty i v těch oblastech, které překročí hodnotu 75 procent unijního průměru právě proto, že dosavadní průměr byl snížen přistoupením chudších členů. Součástí cíle konvergence pak je i čerpání peněz z Kohezního fondu (Fondu soudržnosti) pro země, jejichž celkový (nikoliv tedy regionální) HDP na obyvatele nepřesáhne 90 procent unijního průměru. Využít je lze na projekty rozvoje dopravní infrastruktury a životního prostředí. Druhým cílem příštího programovacího období je regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Snaží se o naplnění obsahu Lisabonské strategie na úrovni jednotlivých regionů. Rovněž se soustředí na výrazné zvýšení zaměstnanosti v regionech s vysokou nezaměstnaností a méně funkčním trhem práce. V rámci tohoto cíle má být uvolněno asi 17 procent celkových prostředků fondů. Třetím, nejméně nákladným cílem je evropská územní spolupráce. Půjdou na ni asi čtyři procenta z celkového rozpočtu zmíněných fondů. Tento cíl je inspirován dosavadní zkušeností s Komunitární iniciativou INTERREG. Zaměřuje se na podporu společných programů přeshraniční spolupráce, na spolupráci nadnárodních oblastí a na vytvoření sítě pro spolupráci a výměnu zkušeností v celé Unii.

BRAND24

ŠANCE ČESKÝCH A MORAVSKÝCH REGIONŮ

Uchazeči o příspěvky by však měli počítat s tím, že v dalších letech bude pokračovat i proměna charakteru české ekonomiky a jejích jednotlivých regionů. Aktuální hodnoty regionálního HDP přepočteného na obyvatele a výše vymezené parametry pro léta 2007-2013 dávají poměrně zřetelný obrázek o šancích jednotlivých našich regionů obstát i v příštím programovacím období: České regiony vykazují v průběhu posledních pěti let určitou pozvolnou, reálnou ekonomickou konvergenci. Nicméně platí - a ještě dlouho platit bude - že největší dynamiku má Praha, které se základní cíl regionální politiky (konvergence) netýká a týkat nebude. Pozice Prahy se za posledních pět let vůči průměru Evropské unie zlepšila o téměř 20 procentních bodů až na úroveň téměř 164 procent současné unijní pětadvacítky. Vyjma územní jednotky NUTS 2 Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) pak všechny zbývající tuzemské regiony vykázaly větší či menší přiblížení se průměru Unie. Největší dynamiku z tohoto pohledu má NUTS 2 - Jihovýchod (Vysočina a Jihomoravský kraj), jenž se průměru přiblížil za uplynulých pět let téměř o 4,5 procentního bodu na úroveň 64,4 procenta. S výjimkou Prahy jsou zbývající regiony v České republice poměrně homogenní z hlediska vykazované ekonomické vyspělosti. Mezi druhým nejbohatším Jihozápadem (Jihočeský a Plzeňský kraj) a nejchudší Střední Moravou (Zlínský a Olomoucký kraj) je rozdíl jen devět procentních bodů. Tento fakt tedy prozatím nikterak neubírá potenciál pro čerpání z finančních nástrojů regionální politiky Unie. S výjimkou Prahy mají tedy i v příštím programovacím období 2007-2013 naději všechny české regiony. Pro optimalizaci čerpání unijních fondů pro další období bychom se měli snažit o bližší specifikaci regionálního vývoje HDP. Tedy podrobnou identifikaci toho, proč kupříkladu region Severozápad za posledních pět let ekonomicky fakticky stagnuje a proč jiné regiony více či méně rostou. Čím více slabých míst z takové analýzy vyplyne, tím více šancí (při odpovědném a pragmatickém přístupu vládních a regionálních autorit) se otevírá pro získání prostředků pro takto podrozvinuté regiony.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).