Kdopak by se přihlášení pohledávky bál?

02. dubna 2009, 15:34 - Radek Vojtek
02. dubna 2009, 15:34

Paragraf 178 zřejmě nedozná změny ani po novele insolvenčního zákona

Přihlášení pohledávky není pro mnoho věřitelů žádnou novinkou. Často bývá hořkou pilulkou – účtem bez dlužníka. S účinností insolvenčního zákona však přihlášení pohledávky stále častěji představuje pilulku přímo otrávenou – kvůli několika „zajímavým“ ustanovením.

Sporné pravidlo

Otrávenou pilulkou se nejednou může stát § 178 insolvenčního zákona. Ten sleduje bohulibý cíl zákonodárce zabránit „přikrášlování“ výše přihlašované pohledávky, jak se stávalo v minulosti – v režimu zákona o konkurzu a vyrovnání. V důsledku marnosti uplatnění pohledávky v konkurzním řízení se totiž stal „oblíbeným“ postup, při němž věřitel – ať již v očekávání mizivého výtěžku konkurzu nebo častěji kvůli získání hlasů ve věřitelských orgánech – „nafoukl“ výši přihlašované pohledávky. Zákonodárce poté, zjevně v úmyslu zamezit podobným spekulativním praktikám, vtělil do § 178 následující pravidlo.
Pokud insolvenční správce při přezkumném jednání popře pohledávku věřitele a poté bude v řízení zjištěno méně než jejích 50 procent, nejenže se k ní vůbec nepřihlíží (na věřitele se nahlíží, jako by neměl přihlášenou žádnou), ale soud věřiteli současně bez výjimky uloží sankční povinnost zaplatit do majetkové podstaty „nadhodnocený“ rozdíl. Přihlásí-li tedy věřitel sto tisíc korun a při přezkumu pohledávky je zjištěno 49 tisíc, pak nejenže z rozvrhu nedostane nic, ale zaplatí do majetkové podstaty 51 tisíc jako sankci.

Neudržitelný výklad

Stejně otrávenou pilulku obnáší přezkoumání „přikrášlené“ hodnoty zajištění (zástavního práva a podobně) přihlášené pohledávky ve smyslu § 179 insolvenčního zákona. Zákon navíc stanoví, že osoby, které přihlášku podepsaly – zejména členové statutárního orgánu – ručí společně a nerozdílně za splnění sankční doplatkové povinnosti věřitelem.
Zdá se, že účinný protijed pro postiženého věřitele je přímo v ustanovení § 180 insolvenčního zákona. Dle něj zaplacení sankčního rozdílu nelze uložit věřiteli, který práva spojená s nezjištěnou pohledávkou v průběhu řízení nevykonával – jakási obdoba účinné lítosti, kterou známe z trestního práva.
Jed a protijed. Jak jednoduché. Jak už to tak ale bývá, sejdou-li se dva právníci, lze slyšet nejméně tři právní názory. Lze se proto – zatím naštěstí ojediněle – setkat s názorem, že již samo přihlášení pohledávky je výkonem práva. Jinak řečeno, přihlásí-li věřitel pohledávku, automaticky tím vykonává své právo. A je-li pohledávka následně shledána „přikrášlenou“ o více než 50 procent, pak zaplatí sankční rozdíl. Tento výklad je však v systematickém kontextu neudržitelný. Jakkoli totiž může znít logicky, měl-li by být aplikován, žádná osvobozující „účinná lítost“ prakticky nepřichází v úvahu.
Potíž nastává v každodenní realitě. Která pohledávka je totiž naprosto nesporná? Může být totiž sporná kdykoli – v podstatě z jakéhokoli důvodu. Je-li pak přezkoumaná v nižší než 50procentní výši, sankce věřitele nemine. Každé přihlášení, nejde-li samozřejmě o vykonatelnou pohledávku, se proto de facto může stát adrenalinovou záležitostí, přičemž v mnoha případech je každá rada drahá.

Snaha o nápravu

Je zřejmé, že se jakkoli pochopitelný zákonodárcův záměr v praxi míjí účinkem. Na jedné straně totiž filutové nadále spekulují – například s dlužníkem, jenž se blíží úpadku, sepíší vlastní platební směnky. A správce, popírej pak jejich pravost! Na druhé straně se manažeři (členové statutárních orgánů) věřitelů, kteří přihlašují v dobré víře svou pohledávku, jejíž spornost může záviset a často i závisí na výkladu jednoho ustanovení smlouvy či téměř nečitelného zápisu ve stavebním deníku, děsí dopadu ustanovení § 178. Ponechme stranou, jak se dívají na advokáty, když jim vysvětlují jeho praktické dopady a současně sdělují, že prostě nemohou zaručit, aby jejich pohledávka nebyla popřena. A pokud bude, nebude zjištěna ve výši pod 50 procent přihlášky.
Co na to zákonodárce nebo Ústavní soud? Vždyť jde nebo může jít o vyvlastnění pohledávky bez náhrady a se sankcí za uplatnění práva. Nebo snad nikoli?
Z důvodu aspoň částečného uklidnění jednatelů a členů představenstva je třeba poznamenat, že se objevila snahu o nápravu – uvažuje se o nepatrném, ale zásadním přeformulování §178. Příště by soud neměl mít automaticky povinnost uložit doplatkovou povinnost, ale s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu zvážit, je-li sankce na místě, či nikoli.
Navzdory této vítané korekci (bude-li přijata) však bude předmětná zákonná úprava stále důvodem nejedné bezesné noci. Také proto, že ani v rámci aktuální „protikrizové“ novely insolvenčního zákona – ve znění dostupném odborné veřejnosti před jejím projednáním v parlamentu – § 178 nemá prozatím doznat naznačené změny.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít