Kdo maže, ten vede

18. listopadu 2010, 16:36 - Martin Rychlík
18. listopadu 2010, 16:36

Třením ve strojích přicházejí státy až o dvě procenta HDP

Nabídnout malým a středním firmám vývoj produktů od koncepčního návrhu a designu až po prototyp je cílem jedné z pěti divizí střediska excelence NETME Centre. Strojírenský projekt za 767 milionů korun se rodí na Fakultě strojního inženýrství (FSI) VUT v Brně a fungovat má do čtyř let. „Je to skutečně velká šance. Rádi bychom získávali až 25 či 30 procent prostředků ze smluvního výzkumu, což je i ve světě extrémně vysoké číslo. V současnosti náš ústav takto získává asi deset procent peněz a právě díky šířce působnosti nového střediska by měl objem prostředků vzrůst,“ řekl týdeníku EURO Martin Hartl, vedoucí jedné z pěti divizí NETME, která se zaměřuje na virtuální navrhování a zkušebnictví. Další čtyři se mají věnovat efektivní energetice, mechatronice, progresivním kovovým materiálům i konstruování letadel a aut.

Od kulmy po motorky

„NETME Centre je prvním infrastrukturním projektem schváleným v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jedním z hlavních cílů je více otevřít výzkumné instituce spolupráci s průmyslem. Ambicí je i určitá komercionalizace výzkumné práce. Zárukou vysoké úrovně je přitom zapojení špičkových vědeckých týmů, jejichž činnost by bez zázemí univerzity nebyla v daném rozsahu možná,“ vysvětluje finanční manažer centra Michal Šedivý.
Ústav konstruování FSI VUT v Brně, z nějž se spolu s Ústavem mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky pátá divize rekrutuje, má k průmyslu blízko. Spolupracoval s firmami ŽĎAS, Visteon-Autopal, GCE, LAC (pece) nebo Blata, pro kterou zpracoval analýzu hlukových emisí motocyklů. „Činnost naší divize bude zaměřena na poskytování komplexních služeb při vývoji nových produktů – dejme tomu od kulmy či dveří po kamerové televizní jeřáby nebo převodovky. Umíme pokrýt všechny fáze vývoje nových produktů: od sběru informací, přes koncepční studie a konstrukční řešení až k výrobě prototypů; zabýváme se i průmyslovým designem. Své služby chceme nabídnout především malým a středním podnikům, které nemají vlastní vývojová oddělení,“ říká Hartl. Vědecko-výzkumné aktivity centra jsou směřovány k počítačovému navrhování a numerickým simulacím (Virtual Prototyping and Testing) nebo pokročilým technickým experimentům.

Tribologie nezkoumá divochy

Divize je rozdělena na několik sekcí: optickou diagnostiku, vibroakustiku, konstrukci prototypů nebo tribologii. Tribologii? Ne, nejde o nauku o divošských kmenech (tribes), ale o vědu zabývající se třením, mazáním a opotřebením. „Historie našeho oboru sahá do roku 1966, kdy ve Velké Británii zjistili, že v důsledku nevhodného mazání a kontaktů mezi povrchy přijde hospodářství asi o jedno procento HDP ročně,“ vypráví Hartl a dává příklad z Pekingu. S tamní univerzitou vědci z VUT dlouhodobě spolupracují: „Jsou tam více než čtyři miliony aut. Když vám řeknu, že každé z nich ušetří po zlepšení konstrukce díky nižšímu tření pár decilitrů benzinu na sto kilometrů, je zřejmé, o jak obrovské úspory jde.“
Totéž se týká vlaků, ale i všech ostatních strojů, bez nichž se člověk 21. století neobejde. Kolik peněz se „drhnutím“ ztratí v Česku? Dle tribologa, jenž se nedávno podílel na překladu důležité Shigleyho učebnice konstruování strojů, se světové odhady obecně pohybují mezi 1,3 až šesti procenty HDP, přičemž v Česku to nebude o moc jiné.

Japonec do Brna?

Návrhy lepších třecích povrchů či ložisek s mazacími „minikapsami“ se nezabývá kdekdo. Vůbec nejlépe to prý dělají na londýnské Imperial College nebo na univerzitách v Leedsu a Lyonu. „V tom, nač se specializujeme, patří náš ústav – bez nějakého chlubení – mezi deset nejlepších na světě,“ tvrdí Hartl, jenž s kolegou Ivanem Křupkou a dalšími publikuje v prestižních zahraničních periodikách. Celkově má NETME nakoupit technologie a přístroje za asi 300 milionů, ale u vědy jde hlavně o chytré mozky. Kvalitní doktorandy.
Ústav konstruování jich má nyní dvacet, počet by se měl po roce 2014 navýšit. Dle informací týdeníku EURO se vážně jedná o příchodu japonského profesora, který by v budoucnu měl dostat příležitost ke zbudování mezinárodního týmu třeba včetně Indů či Číňanů. Už dnes v ústavu pracuje syrský vědec. Výzvou je i biotribologie – nedávno americké vědce zaujaly stavba těla a um ještěrek, jejichž skvělé přilnavosti tlapek hodlá využít armáda k vývoji malinkých šplhavých robotů.

Fakultní top kvalita

„Vybírali jsme do NETME Centre to nejlepší, co na fakultě máme a v čem jsou doloženy i vynikající výsledky včetně firemní spolupráce. Projekt jsme připravovali asi tři a půl roku s tím, že využití operačního programu z EU může mít pro školu strategický význam. Je to velký vklad pro další generaci, motivace pro mladé,“ dodává Petr Stehlík, duchovní otec a řešitel, jenž stál u projektu od prvotní myšlenky až po její realizaci. A ta se začíná přibližovat.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdy budou Vánoce a vánoční prázdniny?
Přímá volba prezidenta ČR
Z e-shopu přivezli rozbité zboží?
4 nejznámější kryptoměnové burzy současnosti
Když končí platnost řidičského průkazu...
Auta
Seat dále navýší výkon Leonu Cupra. Příští rok dorazí…
Muzeum Citroën prodává část své sbírky. Jsou to samá krásná a zajímavá auta
Honda chystá na rok 2022 elektromobil, který se nabije za 15 minut
Kdo se stane evropským autem roku? SUV mají největší šanci, protože jich je většina
Kvíz: Poznáte auto jen podle předního světla?
Technologie
Cnews FM: Sžili jsme se s Firefoxem Quantum, nebo jsme ho vyhodili z okna? [podcast]
Další šikovná externí grafika s malými rozměry. Uvnitř je přitom desktopová GTX 1060
První týden s Android Pay: 90 % plateb mobilem provedli muži
EA byla příliš nenasytná. Některé země mikrotransakce ve hrách označují za formu gamblingu
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít