Menu Zavřít

Kdo chce přesunout nádraží v Brně?

2. 8. 2004
Autor: Euro.cz

ROZVOJ MĚSTA, NEBO VYHAZOVÁNÍ PENĚZ?Nutnost rekonstrukce brněnského železničního uzlu přinesla velký spor: Půjde jen o rekonstrukci stávajícího nádraží, nebo se celé nádraží posune o několik set metrů jižněji od centra města? Zastánci přesunu argumentují rozšířením městského centra, odpůrci naopak horší dostupností hromadné dopravy.

  Odpůrci odsunu nádraží z centra Brna zorganizovali peticihttp://mm.php?uid=mum1e0b095e68d64bcd89b4af12473f1ae7 Brno - hl. nádraží (pro zvětšení klikněte) 

 

ROZVOJ MĚSTA, NEBO VYHAZOVÁNÍ PENĚZ? Nutnost rekonstrukce brněnského železničního uzlu přinesla velký spor: Půjde jen o rekonstrukci stávajícího nádraží, nebo se celé nádraží posune o několik set metrů jižněji od centra města? Zastánci přesunu argumentují rozšířením městského centra, odpůrci naopak horší dostupností hromadné dopravy. Historie brněnské železnice se začíná psát zavedením železničního spojení Brno-Břeclav, zprovozněného v roce 1839. Všechny další vybudované tratě končily na dnešním hlavním nádraží. Jeho kapacita postupně přestala dostačovat nárokům na osobní i nákladní dopravu. Koncem 30. let minulého století proto začalo v brněnské části Maloměřice vyrůstat nákladové nádraží. Dnes tudy projíždějí i osobní vlaky od České Třebové a od Havlíčkova Brodu. V 70. letech byly realizovány další výrazné zásahy do organizace železniční dopravy v Brně - například byl vybudován dvoukolejný nákladní průtah městem. Už ve dvacátých letech se přitom za hlavní problém považovaly otázky spojené s osobní dopravou -malá kapacita odbavovací haly a odstavného nádraží pro osobní vlaky. Výsledkem studie, která byla zpracována téměř před osmdesáti lety, byla myšlenka na odsun stávajícího nádraží. Diskuze o přesunu se po celou dobu s různou intenzitou opakovaly až do současnosti. Nyní se ale zdá, že by odsun mohl být skutečně prosazen. ZMĚNA JE NUTNÁ Rekonstrukce zastaralého železničního uzlu se stává nutností. Těžko si lze představit, že by po současné spleti kolejí mohly projíždět vysokorychlostní vlaky do Vídně. Nutnost modernizace železničního uzlu Brno vyplývá i z mezinárodních závazků České republiky. Brno nechce přijít o vysokorychlostní spojení, a proto na rekonstrukci přispěje i ze svého rozpočtu. Zároveň ale město cítí šanci na využití ladem ležících a zdevastovaných pozemků jižně od nádraží. O jejich oživení se už od poloviny 90. let snaží akciová společnost Jižní centrum, která je v majetku města a vlastní velkou část pozemků. Snahy ale zatím vyznívají naprázdno. Město by bylo rádo, kdyby se podařilo do této oblasti rozšířit centrum končící u nádraží. Právě nádraží je podle mnohých hlasů tou největší překážkou, aby mohly být zmíněné pozemky co nejlépe využity. Podle představ náměstka brněnského primátora Petra Zbytka, který je rovněž ve vedení společnosti Jižní centrum, budou pozemky sloužit podnikatelským aktivitám. Skutečný zájem potenciálních investorů ale zmapován není. Město .navíc vede soudní spory o vlastnictví některých pozemků. PŘESUN,ČI REKONSTRUKCE? V tuto chvíli ti, co o modernizaci železničního uzlu Brno rozhodují, tvrdí, že v každém případě plánují přesun o 700 metrů jižně od stávajícího nádraží. Toto rozhodnutí vychází nejen z územního plánu, ale rovněž ze smlouvy o spolupráci mezi ministerstvem dopravy, Českými drahami, Jihomoravským krajem a městem Brnem. Smlouva vyplývá z vládního usnesení z května 2002, kterým vláda schválila přestavbu brněnského uzlu s variantou odsunutého nádraží. Celá současná diskuze vedla ke vzniku dvou nesmiřitelných táborů stojících proti sobě. Na jedné straně stojí vedení města a společnost Jižní centrum, která je v jeho vlastnictví, na straně druhé občanská koalice Nádraží v centru. Tato koalice sesbírala téměř 25 tisíc podpisů pod petici požadující vypsání referenda o přesunu nádraží. Na stranu koalice se postavilo několik odborníků z oblasti dopravy a stavebnictví, kteří podporují myšlenku, aby nádraží zůstalo i nadále na svém místě. Cena obou variant by přitom byla přibližně stejná - 20 miliard korun. NEJSOU PENÍZE

Zajištění dostatečného objemu finančních prostředků může být slabým místem celého projektu. Na zajištění zmiňovaných 20 miliard korun by se vedle města a krajského hejtmanství měl spolupodílet zejména Státní fond dopravní infrastruktury a fondy Evropské unie. Podle Petra

Zbytka existuje představa, jak velkým podílem přispějí jednotlivé instituce na financování projektu. Tento poměr se ale podle něj může v budoucnu i změnit.

Na problém financování nepoukazují jen odpůrci odsunutého nádraží. Zmiňuje je například i krajský hejtman Stanislav Juránek: „Nutnost zajištění financování celého projektu stojí v debatách o přesunu nádraží poněkud stranou. Projekt má stát cca 20 miliard korun a zajištěny jsou pouze tři miliardy z Brna a jedna z Jihomoravského kraje,“ říká. Riziko, že nedostatek peněz může projekt zastavit, tedy zřejmě skutečně existuje. Podle náměstka Zbytka by pro cestující nebylo tak strašné, kdyby peníze došly právě při variantě odsunutého nádraží.

CHTĚJÍ NÁDRAŽÍ V CENTRU Odpůrci odsunutého nádraží poukazují na možné dopravní problémy, které by byly s odsunem spojeny. Naprostá většina lidí, kteří přijíždějí vlakem do centra, zde pracuje nebo studuje. Protože se problém netýká jen obyvatel Brna, upozorňují na případné komplikace i krajského hejtmana. Ten už se nechal slyšet, že argumenty jsou natolik silné, že není možné je přehlížet a výše zmíněnou smlouvu o spolupráci při rekonstrukci železničního uzlu Brno je třeba aktualizovat. Poté, kdy od letošního roku byla v Brně a okolí zavedena integrovaná doprava, cestuje vlakem mnohem více lidí na úkor dřívějších autobusů. Zástupci koalice Nádraží v centru varují, že v případě odsunutého nádraží by mohlo dojít k výraznému nárůstu osobní automobilové dopravy v centru. V tuto chvíli má Brno systém městské hromadné dopravy, který mu mohou mnohá města závidět. Na železniční uzel totiž hned navazuje uzel MHD. Přímo před budovou hlavního nádraží se protíná většina nejdůležitějších linek. To oceňují zejména cestující, dojíždějící do Brna za prací a do škol. Nemusí složitě cestovat po Brně, ale často jim na vlak navazuje tramvajový spoj do jejich cílové stanice. „Nejsme tak zaslepení, abychom nevěděli, že nové nádraží musí mít kvalitní spojení,“ tvrdí Petr Zbytek. Zatím ale není jasné, zda by k novému nádraží byl přiveden i adekvátní počet linek MHD, ani kolik by taková investice stála. Tato investice navíc není zahrnuta ve 20 miliardách určených na rekonstrukci železničního uzlu. AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ ŠPATNÝM PŘÍKLADEM Podobný problém město řešilo v 80. letech 20. století, kdy odsunulo na jih od centra meziměstskou autobusovou dopravu. Linka městské hromadné dopravy je od tohoto autobusové nádraží natolik vzdálená, že lidé, kteří musí na autobusové nádraží jít, volí raději patnáctiminutový pěší přesun k nádraží vlakovému, odkud pokračují dále vlakem nebo MHD. Mnozí z dopravců už několik let na toto autobusové nádraží nejezdí, protože cestující je využívají ve stále menší míře. Velká část dálkových autobusů navíc znovu odjíždí přímo z centra města. BUDE REFERENDUM ZÁVAZNÉ?

Zástupci koalice Nádraží v centru už předali zástupcům města petiční archy. Zastupitelé by se měli peticí zabývat na nejbližším jednání. Referendum je přitom právně závazné, tzn. musel by být změněn územní plán a přesun nádraží by se nekonal. „Lidé nemají dostatek informací. Odpůrci odsunu jim neříkají celou pravdu,“ tvrdí Zbytek. I při rekonstrukci stávajícího nádraží by došlo k jeho posunu směrem na Nové sady nebo do ulice Křenová. Tento přesun by ale nebyl tak výrazný, jako přesun podle stávajícího územního plánu. Navíc by, podle aktivistů sdružení Nádraží v centru, zůstal zachován uzel MHD, který je téměř pupeční šňůrou propojen s Hlavním nádražím. Na jednom se ale obě strany shodují. Jakékoli další otálení s rozhodnutím znamená ztrátu peněz.

O poloze nádraží bude muset město rozhodnout podle výsledků referenda, jeho výsledky ale odmítá Petr Zbytek předjímat. Věří, že Brňanům bude projekt vyhovovat v současné podobě. Je otázka, jak referendum nakonec dopadne. Případný přesun nádraží se ovšem možná více než obyvatel města samotných dotkne těch, kteří do Brna přijíždějí. Především na ně bere zřetel jihomoravský hejtman Stanislav Juránek: „Trváme na tom, aby se při přestavbě brněnského nádraží nezhoršila dopravní dostupnost města a kraje. Budeme svůj požadavek uplatňovat i při schvalování územního plánu města Brna.“ Hejtman věří, že prostřednictvím veřejného projednání územního plánu dospějí všechny strany k řešení sporných otázek.

* BLIŽŠÍ INFORMACE:

http://www.jcbrno.cz/index.php

http://www.zeleznicni-uzel-brno.cz

http://www.nadrazivcentru.cz

autor je brněnský zpravodaj Profitu

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).