Menu Zavřít

Kde švestky tečou proudem

12. 12. 2005
Autor: Euro.cz

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - RUDOLF JELÍNEK Vyrobit zlato ze švestek se snažili již alchymisté na dvoře císaře Rudolfa II. Podařilo se to však až vizovickému podnikateli Rudolfu Jelínkovi, který roku 1934 začal s výrobou takzvaných košer destilátů. O jeho slivovici byl brzy takový zájem, že za ni lidé skutečně platili zlatem.

Kvasné kádě ve firmě Zikmunda Jelínka synové, zleva dole Rudolf Jelínek a Vladimír Jelínek, rok 1923

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - RUDOLF JELÍNEK Vyrobit zlato ze švestek se snažili již alchymisté na dvoře císaře Rudolfa II. Podařilo se to však až vizovickému podnikateli Rudolfu Jelínkovi, který roku 1934 začal s výrobou takzvaných košer destilátů. O jeho slivovici byl brzy takový zájem, že za ni lidé skutečně platili zlatem. Výroba pálenek má v jihomoravských Vizovicích dlouholetou tradici. První písemný doklad o zdejší palírně je již z roku 1585, kdy byla majetkem vrchnosti. V 17. a 18. století se v jejím vedení střídali především židovští nájemci. Poslední z nich, Aron Eichen z Lipníka nad Bečvou, palírnu roku 1860 z rukou šlechty vykoupil a nadále ji provozoval jako soukromý podnik. Ještě před rokem 1880 přijal do firmy Jakoba Jelínka, židovského palírníka z nedalekých Luhačovic. Jeho syn Zikmund se později osamostatnil a stal se zakladatelem jednoho z nejznámějších lihovarů v českých zemích. OD SUŠENÍ K PÁLENÍ Rozvoj moravských palíren umožnila zejména změna ve vývoji zdejšího ovocnářství. Na Vizovicku se odedávna velmi dařilo švestkám neboli trnkám, jejich produkce byla však určena převážně na sušení. Sušené valašské švestky se svého času prodávaly u nás i v zahraničí, postupně je však začaly vytlačovat levnější švestky z Bosny. V devadesátých letech předminulého století byla již situace natolik vážná, že bylo nutné radikálně změnit výrobu. Řešením se proto stalo pálení slivovice. Nového trendu se rozhodl využít také Zikmund Jelínek, který si po odchodu z Eichenovy palírny pronajal v roce 1891 pozemek za Chrastěšovskou ulicí a i přes nepříznivý postoj vizovické radnice na něm dal postavit „výrobnu lihových nápojů“ a skladiště. V pronájmu dlouho nezůstal. Do šesti let se vzmohl natolik, že mohl zakoupit bývalý Pravdíkův hostinec, na jehož dvoře pak vybudoval zcela novou palírnu. V následujících deseti letech dal do objektu zavést plyn i vodovod a vedle výrobny zřídil i prostorné kanceláře. Do začátku první světové války tak původní hostinec již zcela ustoupil nové továrně.

Historický sortiment, 60. léta. ZIKMUNDA JELÍNKA SYNOVÉ Období I. světové války i poválečné krize překonal Jelínkův závod bez větších obtíží. V roce 1921 se Jelínek rozhodl odejít na odpočinek a vedení podniku předal synům Rudolfovi a Vladimírovi. Ti na otcovu počest dali rodinné firmě název „Zikmunda Jelínka synové“ a ještě téhož roku její provoz rozšířili o nedalekou palírnu na Razově, kam přenesli část výroby. Závod Razov, vybudovaný již v roce 1895 „Rolnickým akciovým závodem ovocnářským Vizovice“, měl přitom ze všech okolních palíren nejvýhodnější polohu. Stál totiž až za městem a bylo možné ho v budoucnu libovolně rozšiřovat. Bratři si toho byli plně vědomi, začali proto ihned budovat napojení závodu na železniční trať, postavili novou palírnu i kvasírnu a vybudovali také čtyři nová skladiště. V roce 1923 uzavřeli navíc licenční smlouvu s francouzskou firmou „J. Denis, H. Mounié & Co.“, která vizovické palírně zajistila exkluzivní práva na výrobu vinných destilátů a koňaků, včetně práv na dovoz vín z oblasti Cognac. K plánované expanzi firmy však nakonec nedošlo. Roku 1926 se bratři rozešli a dále pokračovali v podnikání samostatně. Rudolf Jelínek získal závod na Razově, ve kterém zahájil výrobu pod značkou „R. Jelínek“, Vladimír si ponechal původní palírnu včetně značky „Zikmunda Jelínka synové“. KOŠER DESTILÁTY Úspěšnější z obou bratrů byl Rudolf. Nejenže měl ve svém závodě modernější vybavení, ale vsadil také na originálnější sortiment. Od roku 1934 začal vyrábět košer destiláty, tedy lihoviny, při jejichž přípravě směly být použity jen suroviny a postupy slučitelné s ortodoxní židovskou vírou. Taková výroba si vyžádala nemalé náklady, ty se však začaly rychle vracet, když se košer destiláty prosadily na zahraničních trzích, zejména ve Spojených státech. Největších zisků dosáhla firma těstě před druhou světovou válkou, kdy vedle tradiční slivovice a borovičky vyráběla také koňak, jablkovici či mlátovici. Slibný rozvoj ukončila až nacistická okupace. Oba bratři Jelínkové odjeli na nějaký čas do Spojených států, nechtěli však o své podniky přijít a rozhodli se pro návrat. V omezených podmínkách pokračovali v práci až do roku 1940, kdy byla na židovský majetek uvalena nucená správa. Noví majitelé se o palírny starali velmi špatně, do konce války přivedli oba podniky téměř na pokraj krachu. Ještě horší osud však potkal bratry Jelínky. Vladimír zahynul kolem roku 1942 v Dachau, jeho bratr Rudolf o několik let později v Osvětimi. Z celé rodiny přežili válku jen Rudolfovi synové Zdeněk a Jiří. VZORNÝ EXPORTÉR

Poválečná obnova vizovických továren nebyla snadná, přesto již roku 1945 rozjel Zdeněk Jelínek v otcově podniku znovu výrobu. Obnovená firma se jako významný exportér těšila přízni státu, Jelínek proto brzy zprovoznil také strýcův podnik. V dalším podnikání mu ale zabránila zákeřná tuberkulóza, které na jaře roku 1946 podlehl. Vedení firmy se proto ujal dosud nezletilý Jiří Jelínek, jeho působení však trvalo pouze do roku 1948, kdy byl podnik znárodněn. Jelínek se následně vystěhoval do Izraele, ještě předtím však státu předal práva na firemní značku.

Vizovické palírny byly nejdříve začleněny do národního podniku Moravské lihovary a octárny Brno, od roku 1966 pak fungovaly jako část národního podniku Slovácké konzervárny Uherské Hradiště. Vizovická továrna zajišťovala svého času až osmdesát pět procent státního vývozu lihovin a získala mimo jiné titul „Vzorný exportní závod“.

K výrazným změnám došlo až po roce 1989. Dosavadní pobočný závod se nejprve osamostatnil a následně byl přeměněn na akciovou společnost Rudolf Jelínek, jejímž většinovým vlastníkem se stala společnost Moravia holding. Produkce je dodnes orientována především na značkové destiláty, mezi kterými vévodí - tak jako kdysi - Jelínkova košer slivovice.

ZIKMUND JELÍNEK (narozen 1859)

Zakladatel slavné podnikatelské rodiny Zikmund Jelínek se narodil roku 1859 v Luhačovicích v rodině židovského palírníka Jakoba Jelínka. Byl neobyčejně nadaným organizátorem, již ve svých třiadvaceti letech zastával post ředitele vizovické palírny Arona Eichena a na tomto postu vydržel čtyři roky. Následně se rozhodl osamostatnit a roku 1891 si navzdory nepřízni vizovického zastupitelstva zřídil na pronajatém pozemku výrobnu lihových nápojů a skladiště. Od počátku se mu dařilo. Roku 1893 rozšířil areál o nový sklad sudů, za další čtyři roky celou výrobu přesunul do nově zakoupených prostor bývalého Pravdíkova hostince. Roku 1899 vybudoval v sousedství závodu patrový obytný dům a později také vlastní plynárnu. Do roku 1913 továrnu ještě několikrát rozšířil a dal postavit také nový sklad lihovin. Období první světové války a poválečnou krizi překonal bez výraznějších obtíží. V roce 1921 se rozhodl odejít na odpočinek a řízení podniku předal svým synům Rudolfovi a Vladimírovi. Rok jeho úmrtí historické prameny neuvádějí.

**RUDOLF JELÍNEK

Syn Zikmunda Jelínka převzal spolu s bratrem Vladimírem roku 1921 rodinnou firmu, kterou pak oba provozovali pod názvem „Zikmunda Jelínka synové“. Hned v prvním roce provoz rozšířili o nepříliš prosperující palírnu Razov, vybudovanou roku 1895 v místě Maňasova mlýna u silnice na Zádveřice, kam přenesli část výroby. Nový závod brzy napojili na železniční trať a jeho provozy výrazně modernizovali. K plánované expanzi však nakonec nedošlo, bratři se roku 1926 rozešli a pokračovali v podnikání samostatně.

Rudolf Jelínek si ponechal závod Razov a roku 1934 v něm zahájil pod značkou „R. Jelínek“ nový výrobní program zaměřený na výrobu košer slivovice a košer borovičky.

Před okupací odjel Rudolf Jelínek do Spojených států, záhy se však vrátil, za což zaplatil životem. Roku 1940 byla na továrnu uvalena nucená správa a Rudolf Jelínek byl poslán do koncentračního tábora v polské Osvětimi, kde kolem roku 1944 také zemřel. Datum jeho narození není známo.

Prameny: Historická podnikatelů; Rudolf Jelínek, a. s.; Parlamentní listy encyklopedie

Balení slivovice pro export.

Rudolf Jelínek s manželkou Irenou.

Výstavba továrny Rudolfa Jelínka, 30. léta.

BRAND24

Pohled na správní budovu firmy - současnost.

foto: archiv firmy R. Jelínek

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).