Karavana s biopalivy jede dál

Německo už nestojí o český metylester, naopak ho valí k nám

Zatímco se ekonomický a také i ekologický svět stále častěji strefuje do biopaliv a viní je z toho, že více škodí, než prospívají, Evropa v čele s Německem připravuje zázemí pro jejich další rozvoj. Sice už opatrně připouští, že by mohla slevit z cíle nahradit do roku 2020 biopalivy deset procent benzinu a nafty a vyhlášený podíl zmírnit třeba na osm procent, zároveň ale chystá předpisy, které by umožnily plošně přimíchávat sedm a časem až deset procent biosložky do veškerých pohonných hmot. Znamenalo by to postupné povolování uzdy – dnes totiž normy připouštějí maximálně pět procent biopříměsi. A k této hranici Česko poskočí už v příštím roce. Ze současných nejméně dvou procent biopaliv, povinně přítomných v naftě a benzinu v průměru za celý rok, se od 1. ledna 2009 laťka zvedne na minimálně 3,5 procenta biolihu u benzinu, do nafty se začne ze zákona přidávat 4,5 procenta metylesteru řepkového oleje (MEŘO).

Cenové přemety Motoristé tankující naftu by více než dvojnásobné zvýšení biosložky neměli při placení pocítit. „Cena by se z tohoto důvodu neměla pohnout. Prodejci ji už nastavili natolik vysoko, že zohledňuje i vyšší podíl MEŘO,“ je přesvědčen ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič. Také šéf Čepra Pavel Švarc tvrdí, že větší procento biopaliva se v konečné ceně nafty výrazněji neprojeví. „Ceny nafty létají nahoru a dolů o koruny a na to metylester rozhodně nemá vliv. Nyní při dvouprocentním podílu se na výsledné ceně promítá šestnácti haléři,“ upřesňuje Švarc. Při těchto počtech by se měl dopad vydatnějšího ekologického přídavku zvýšit na čtyřicet haléřů. Nafta u tuzemských pump patří mezi nejdražší v Evropě, ze srovnání na německém webu jsou před Českem už jen Velká Británie, Norsko a Itálie, stejně drahá je nafta na Slovensku. „Za vysokými cenami jsou velké marže pumpařů a vliv má i rostoucí poptávka. Zatímco spotřeba benzinu klesá, u nafty jde nahoru a měla by růst i nadále,“ porovnává Jevič.
Po přemetech, které letos předvedla ropa, se její ceny v posledních týdnech zklidňují. Názorové cvičení si neodpustil ani šéf Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Šakib Chelil. Nejdříve si tipnul, že během léta se cena ropy ohřeje na 150 až 170 dolarů za barel. Sešel se měsíc s měsícem a Chelil pro příští týdny předpověděl pád až k 80 dolarům. Uznal, že téměř 150 dolarů za barel je přemrštěných, a našel také viníka prudkého zdražení. Ze šedesáti procent ho přičetl pádu dolaru a geopolitice, čtyřicetiprocentní podíl pak prezident kartelu OPEC přisoudil nástupu biolihu na trh. Výrobci biopaliv, kteří nechtěli věřit vlastním uším, vyrukovali s protiargumentem: pokud by vliv bioetanolu měl být skutečně natolik významný, pak by spíš ropu zlevnil. Tím, že by nahradil část benzinu, omezila by se poptávka po ropě, a tudíž by klesla i její cena.

Klíčová Setuza drhne V září to bude rok, co řidiči u pump v Čechách a na Moravě začali tankovat naftu s přídavkem „zelené“ složky. I přes státní podporu, jakou je uzákoněná povinnost přimíchávat MEŘO, jeho tuzemská produkce nadále klesala. „Výrobní kapacity byly v minulém roce vytížené pouze ze čtvrtiny,“ upřesňuje Jevič. Za celý loňský rok nedosáhla produkce ani 82 tisíc tun, zatímco předloni byla o třicet tisíc tun a v roce 2005 téměř o padesát tisíc tun vyšší . Jenom sto tisíc tun ročně by přitom mohla vyrobit sama Setuza v ústeckém závodě, který zkušebně spustila loni v květnu. Náběh nové fabriky ale brzdily potíže s kvalitou produktu a stále má Setuza daleko k tomu, aby v nejmodernější a největší tuzemské výrobně metylesteru jela na plný výkon. Navíc jí Agrofert na konci května odmítl dodávat řepkové semeno, nepostradatelnou vstupní surovinu. Vztahy mezi oběma obchodními partnery nejsou a asi nikdy nebudou křišťálové, v příštím roce přerostou v přímou konkurenci. V dubnu má totiž Agrofert Andreje Babiše spustit svoji „Setuzu“, stotisícovou výrobní kapacitu v Lovosicích nedaleko Ústí nad Labem, do níž investuje 1,7 miliardy korun. „Průběžně jedeme na padesát až šedesát procent,“ vyčísluje Marie Logrová, mluvčí Setuzy, která je stěžejním tuzemským dodavatelem MEŘO pro státní Čepro. Šéf Setuzy Martin Procházka si na jaře stěžoval na prudké zdražování řepky, které se firmě nedaří hned promítat do cen finální produkce. „Hledáme proto různé alternativy, abychom měli levnější surovinu. Zkoušíme třeba použitý fritovací olej,“ poznamenala Logrová.

Dobře nakoupili Agropodnik Jihlava, druhý největší tuzemský výrobce metylesteru, jehož vlastní slovenská finanční skupina Slavia Capital, je s uplynulou sezonou rozhodně spokojenější než s tou předcházející. „Většinu řepky jsme nakoupili po sklizni, tedy za přijatelnější ceny, než na jaké později vylétly. Ceny metylesteru, které se odvíjejí od ceny nafty, šly letos nahoru a díky tomu je tento rok určitě lepší než minulý,“ pochvaluje si obchodní ředitel Agropodniku Rastislav Trecák. Ani tento výrobce, zásobující Čepro a Unipetrol, své kapacitní možnosti na produkci sedmdesáti tisíc tun plně nevyužívá. Přitom biosložku prodává také do Polska, kde ji nestačí vyrábět pro povinné přimíchávání. „Tento trh je nyní velmi zajímavý, ale je to jen dočasné, než si tam dostaví výrobny,“ uvědomuje si Trecák. Především v tuzemských rafineriích uplatňuje MEŘO firma Primagra ze skupiny Agropol, která loni na podzim zprovoznila novou výrobnu na 35 tisíc tun v Milíně na Příbramsku. „Naší velkou výhodou je přísun dostatečného množství řepkového semínka, které přímo ze sklizně nakupují agrocentra holdingu Agropol,“ říká jeho mluvčí Jana Kindlová. Dodává, že provoz funguje dobře a náklady se vracejí dle plánu.
„Několik malých, málo efektivních či zadlužených zpracovatelů už velkou konkurenci nepřežilo. Další menší výrobci jen lisovali olej a dodávali ho velkým producentům metylesteru. Trh se trochu pročistil,“ konstatuje šéf profesního sdružení. První rok povinného přidávání biopaliva do nafty hodnotí Jevič pozitivně. „Ač výroba byla nižší, odbyt byl jistější.“

Metylester na cestách „V náš prospěch hrají logistické náklady. Bylo by rozumné, kdyby český trh zásobovali zdejší výrobci,“ rád opakuje Trecák z jihlavského Agropodniku. Doufá, že jednou se snad trh usadí, aby se biopaliva nepřesouvala sem a tam. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje, jenom se toky import–export přes české hranice obracejí. „Letos vůbec poprvé byl dovoz metylesteru do České republiky vyšší než jeho vývoz. Už ho téměř nevozíme do Německa, naopak se odtud valí k nám,“ uvádí Jevič. Ještě v loňském roce z Česka odešlo 53,6 tisíce tun MEŘO a přivezlo se 8,3 tisíce tun (více Bionafta v Česku). Za šest měsíců letošního roku ale už dovoz překročil dvacet tisíc tun, zatímco domácí výroba mírně přesáhla 38 tisíc tun a vývoz se přiblížil 18 tisícům tun. Z toho se zdaleka nejvíc uplatnilo v Polsku a na Slovensku, zatímco více než polovina dovezeného metylesteru pochází z Německa. „V žádné jiné evropské zemi nerostla jeho výroba tak silně. Vloni Němci spotřebovali přes 3,3 milionu tun MEŘO, z toho 1,4 milionu tun pro plošné přimíchávání do nafty a 1,9 milionu tun jako čisté palivo. Vedle toho natankovali řidiči do aut s přizpůsobenými motory dalších 840 tisíc tun řepkového oleje. V souhrnu tak podíl biopaliv na německém trhu s naftou už překročil deset procent,“ ilustruje Jevič nadšení našich sousedů v zavádění biopaliv. I u nich ovšem zápolí výrobci biosložky s obrovskou konkurencí, vyvolanou především přílivem dotované americké bionafty na evropský trh. Německé kapacity schopné vyrobit zhruba pět milionů tun MEŘO ročně jedou zhruba na poloviční výkon a některé provozy už zkrachovaly.
Do německých lisoven směřuje obrovské množství české řepky. „Už tři roky se jí v republice zpracovává stále méně a méně, kdežto všude v Evropě je trend zcela opačný,“ poukazuje ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. Při rozhodující pozici Setuzy je jasné, že na tomto ústupu bude mít firma lví podíl. Jestliže v roce 2006 tuzemští výrobci nakoupili téměř 780 tisíc tun semene a doma se urodilo o sto tisíc tun více, vloni zužitkovali jen 640 tisíc tun, přitom zemědělci sklidili rekordních více než milion tun. Z toho na metylester se využila necelá čtvrtina. „Skutečný objem řepky končící v biopalivech je tedy malý. Na trhu, který po loňských žních zaznamenal obrovský nárůst cen, se spíš projevilo očekávání spojované s rozšiřováním biopaliv,“ míní Jevič. Současný cenový vývoj je pravým opakem loňského. Světové ceny komodit – řepku nevyjímaje – padají. „Ještě před třemi týdny se za ni platilo přes deset tisíc korun za tunu, teď jsou nabídky kupujících na 8000 až 8500 korunách. Za této situace se přestává obchodovat a vyčkává se, co bude dál,“ poznamenává Volf. Jenže tuzemští výrobci metylesteru by si měli zajistit mnohem větší množství suroviny, pokud se po novém roce budou chtít podílet na posílených dodávkách pro 4,5 procenta biosložky v naftě. „Že by stoupala poptávka, zemědělci nepociťují,“ konstatuje ředitel pěstitelského svazu. Ovšem také kupující mohou čekat na lepší – ještě nižší – ceny, a k tomu chodí nabídky na prodej řepky z Maďarska, Ukrajiny a Ruska. V klidu je šéf Čepra, i když za nesplnění zákonem daného podílu biopaliv v pohonných hmotách hrozí vysoké pokuty. Díky obrovské nabídce si biopříměs může vybírat dle nejlepší ceny a nikde není psáno, že metylester musí být nutně z řepkového oleje. Zdrojem může být podle Švarce třeba levnější palmový, dovážený z Malajsie či Indonésie. „Bude-li splňovat naše požadavky na kvalitu, proč ne. Je to otázka ceny.“

TABULKA:
Produkce MEŘO v letech 2005 až 2007
(v tisících tun)
2005*2006*2007*Index 06/05*Index 07/06
Svět*3514*6211*9223*1,8*1,5
EU*3184*4890*5713*1,5*1,2
USA*250*750*1700*3*2,3
Výrobní kapacity v EU*6069*10 289*16 000*1,7*1,6
Pramen: F.O.Licht´s, European Biodiesel Board

GRAF:
Bionafta v Česku
Položka*2001*2002*2003*2004*2005*2006*2007
Výroba MEŘO (t)*71 012*104 438*113 476*85 144*126 894*110 152*81 806
Výroba směsné bionafty (tis. l)*258 801*267 976*256 745*170 924*11 617*45 100*–
Vývoz MEŘO (t)*3273*31 380*43 492*41 636*131 536*110 926*53 572
Dovoz MEŘO (t)*2862*46*56*3120*7811*22 973*8338
Výrobní kapacity (t)*156 500*156 500*156 500*204 900*204 900*204 900*339 999
Pramen: Český statistický úřad, ministerstvo průmyslu a obchodu
Pozn.: směsná bionafta obsahuje 30 procent MEŘO

TABULKA:
Benzin dolů, nafta nahoru
Změny ve spotřebě pohonných hmot v letech 2003 až 2006
(v procentech)
Stát*Motorové benziny*Motorová nafta
Česká republika*-4,2*29,1
Rakousko*9*6,7
Německo*-12,6*4,3
Maďarsko*9,1*24,9*
Polsko*-2,6*44
Slovensko*-6,8*20,9
Pramen: ministerstvo průmyslu a obchodu

TABULKA:
Rakousko rekordmanem
Měrná spotřeba motorových paliv (v litrech na obyvatele)
Stát*Automobilové benziny*Motorová nafta*Motorová paliva celkem
Rakousko*323*870*1193
Německo*366*419*758
Česká republika*261*444*705
Maďarsko*205*318*523
Slovensko*158*255*413
Polsko*142*252*394
Pramen: ministerstvo průmyslu a obchodu