Kádrová ekvilibristika

Premiér Paroubek v roli principála a noví ministři jako nejtalentovanější učni

V úterý 7. března začíná 54. schůze Poslanecké sněmovny. Jako bod číslo 154 se má projednávat návrh na volbu členů dozorčí rady České konsolidační agentury (ČKA), bod číslo 155 řeší odvolání členů dozorčí rady Pozemkového fondu. Předpokládá se, že do agentury budou zvoleni poslanci Zuzka Rujbrová (KSČM) a Miloslav Svoboda (ČSSD), kteří nahradí nedávno odvolané zástupce ODS, šéfa poslaneckého klubu Vlastimila Tlustého a dnes už bývalého poslance stejné strany, Vladimíra Doležala. ČSSD v neformální koalici s komunisty se tak na samém sklonku volebního období a také v závěru činnosti konsolidační agentury může konečně podařit zlikvidovat pozůstatky opoziční smlouvy a získat nad ČKA kontrolu.

Tajně s KSČM.

Personální „očista“ v režii parlamentní levice čeká na dokončení i v Pozemkovém fondu. „Budeme navrhovat odvolání jediného člena, Jiřího Drdy,“ řekl týdeníku EURO šéf zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD). Ostatní by v radě podle jeho představ měli zůstat. O potřebě „odstřelení“ dlouholetého předsedy rady Drdy, člena ODS a exposlance, se hovořilo již koncem loňského roku, kdy sněmovna v reakci na skandál s vydáváním náhradních restitučních pozemků obměňovala prezidium Pozemkového fondu. Ovšem poslanci se nakonec rozhodli jednání o dozorčí radě přeřadit na další schůzi. Prostřednictvím tajných voleb se už ale podařilo přetvořit prezidium přesně v intencích vládního návrhu vypracovaného ministrem zemědělství Janem Mládkem (ČSSD). Nové se skládá vesměs z vysokých státních úředníků a vedle nich figuruje jediný poslanec, Petr Braný z KSČM. Právě jeho volba dává tušit, kdo kandidáty spolu se socialisty podpořil. ČSSD však nechce pravicové opozici upírat právo na proporcionální zastoupení v kontrolních orgánech státních institucích, v případě Pozemkového fondu to ale musí být někdo jiný než Drda, neboť prý nese spoluodpovědnost za machinace se státními pozemky. „Stejně jako ostatní strany mají právo mít tam svého zástupce, má toto právo i ODS. Bude záležet na ní, zda někoho navrhne a koho navrhne,“ uvedl poslanec Ladislav Skopal. Předseda klubu ODS Vlastimil Tlustý zatím nesdělil, zda nějakého náhradníka nominují. Pozemkový fond byl již od dob ministra Josefa Luxe považován za lidoveckou baštu, z níž profitovaly různé na tuto partaj úzce napojené firmy, jako například teplická firma Informex Group. Až v posledních letech se KDU-ČSL podělila o moc s ČSSD, částečný vliv si zachovali i zástupci ODS. I rezignace šéfa výkonného výboru Josefa Miškovského (KDU-ČSL) a jeho nahrazení Jiřinou Böhmovou, loajální úřednicí z ministerstva financí, může být vnímáno jako doklad historické změny, která svědčí ČSSD. Lidovci jsou už na vedlejší koleji.

Pozitivní vliv skandálů .

Bývá zvykem, že největší personální rošády se ve státních úřadech uskutečňují po volbách, až s příchodem nové administrativy, ne těsně před nimi. V tom je současná situace atypická. Zdá se, že si ČSSD pod vedením „buldozera“ Jiřího Paroubka až v samém závěru svého politického představení uvědomila, o jak velký podíl na moci dříve zbytečně přicházela. Se stejnou vehemencí jako v legislativě tlačí pragmatický premiér ve spolupráci s KSČM sněmovnou v hodině dvanácté „levicové“ zákony, našel též mustr na transformaci veřejných institucí k obrazu svému. Nelze mu upřít unikátní schopnost využívat veškeré skandály a krize ve svůj prospěch, k posilování vlastní pozice ve straně i vládě. Až se zdá, že by pro něj v konečném důsledku nemuselo být nevýhodné, aby ještě propukly aféry na dalších úřadech. Tam, kde nejsou podmínky pro to, aby do nejvyšších křesel byli dosazeni přímo členové partaje, jsou obvykle nominováni loajální nestraničtí úředníci, kteří však určitě dobře vědí, komu za svůj kariérní vzestup vděčí. Náhoda či záměr? Proč ta hyperaktivita, když už v červenci může být všechno jinak? Možná proto, že namnoze jde o posty, které se tak často jako ponožky nemění a většina lidí může zůstat ve svých funkcích, ať volby dopadnou jakkoliv. Pokud vyhraje levice, bude její vítězství totální, pokud strana Mirka Topolánka, Paroubkovi lidé nezůstanou mimo hru.

Topolánek: Jen odborníky.

Šéf ODS Topolánek říká, že si této předvolební aktivity svého politického soka již také všiml. O desítkách dalších změn se podle něj ani neví, probíhají prý v nitru státních úřadů nejen v Česku, ale i v zahraničí. „Při všech těchto změnách je naprosto očividné, že vládní garnitura zcela rezignovala na standardní výběrová řízení a transparentní proces jmenování. Možná s výjimkou některého střídání z důvodů osobních selhání,“ soudí opoziční kandidát na premiéra. Loni na akci pořádané týdeníkem EURO před českými podnikateli Topolánek sám hovořil o „noci dlouhých nožů“, která by měla následovat, až se jeho tým ujme vlády. Přestože tento termín kvůli neblahým historickým konotacím nebyl příliš dobře přijat, vysvětloval to veřejnosti tak, že někteří lidé, kteří si své funkce vysloužili jenom na základě stranické legitimace, budou muset sbalit kufry. Platí to i nadále? „K personálním změnám po případně vyhraných volbách se nebudu vyjadřovat. Kvalitní úředníci na svých místech zcela jistě zůstanou. Pokud ovšem budeme chtít dělat systémové změny, nepůjde to bez lidí schopných a ochotných tyto změny prosadit. Je to v celém demokratickém světě zcela normální,“ řekl Topolánek týdeníku EURO.

Vláda talentů.

Premiér Paroubek určitě věděl dobře, co říká, když na stranické programové konferenci 28. ledna hovořil o připravované „vládě talentů“ a zmiňoval výslovně ministra zdravotnictví Davida Ratha a ministra kultury Vítězslava Jandáka. Kdyby měl být Paroubek vnímán jako velký řezník, který nemá problém stínat hlavy, jsou jeho nejtalentovanějšími učni nepochybně ministři, které do vlády přivedl právě on. Rázný a populární Jandák, který se s Paroubkem zná ještě z pražského magistrátu, uskutečnil již velký převrat v Národním památkovém ústavu, kde byl instalován za ředitele Tomáš Hájek (ČSSD), ale podle informací týdeníku EURO nemusí jít zdaleka o poslední akce tohoto druhu. Možná už v březnu by mohla vzniknout instituce pracovně nazývaná Správa hradů a zámků. Šušká se i o eventuálním personálním zemětřesení v Národní galerii.
Národní památkový ústav nepatří k těm, které by socialistům mohl Topolánek ze dne na den „vzít“. Ostatně by to asi ani nebyla jeho priorita. Stejně tak již ČSSD pro příštích šest let nikdo nevezme důležitý post předsedy brněnského Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kde od je od loňského září po lidovci Josefu Bednářovi bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina (člen ČSSD s dočasně pozastaveným členstvím). Šéf antimonopolního úřadu má velkou ekonomickou moc. Autorizuje fúze a akvizice, rozhoduje o pokutách pro firmy porušující pravidla hospodářské soutěže a v neposlední řadě rozhoduje o regulérnosti veškerých veřejných zakázek. To je nebezpečná zbraň. Paroubek Pecinu nejdříve do Brna pustit nechtěl. „Pokud jde o pana Pecinu, myslím si, že je to materiál pro ministra. Bylo by mi skoro líto, kdyby nebyl v příštích letech k dispozici pro některý z hospodářských resortů… Obsazení šéfa ÚOHS je věcí jednání politických stran. Roli třeba sehraje i to, která strana obsadí post šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu,“ uvedl Paroubek v červnu loňského roku v rozhovoru pro týdeník EURO. Nakonec ale Pecinu pro ÚOHS obětoval. Možná pochopil, kde je talentů více třeba. Mimochodem, Paroubkem zmiňovaný post šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu nakonec po dvou a půl letech „bezvládí“ na podzim loňského roku obsadil lidovec František Dohnal, bývalý starosta Jihlavy a náměstek hejtmana kraje Vysočina. Byl zvolen v tajné volbě. Spolu s ním se do prezidia NKÚ dostala i komunistická poslankyně Ludmila Brynychová a poslanec ČSSD Antonín Macháček. Lidovci nakonec úplně vyšachováni nezůstali, leč z toho všeho opět profitovali i komunisté.

Naši lidé zajistí pořádek.

Stejně jako Jandák na kultuře se zdatně popasoval se svou funkcí i David Rath v resortu zdravotnictví. Už v květnu loňského roku, kdy ještě byl prezidentem České lékařské komory, předestřel v dopise premiérovi, jaké kroky by bylo možné do voleb ještě uskutečnit, aby se podařilo Paroubkově vládě zajistit „pozitivní ohlas“ významné části veřejnosti. „Co by se dalo ještě stihnout? Zavedené nucené správy VZP a následné částečné oddlužení. Se stávajícím managementem to nemá valný význam. Současný management hraje na volební porážku ČSSD,“ uvedl tehdy apolitický prezident komory Rath. Jak slíbil, uskutečňuje. Na jeho návrh byla hlasy poslanců ČSSD a KSČM 17. ledna letošního roku po sedmi letech vystrnaděna z funkce generální ředitelky Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková a na její židli jako prozatímní šéf dosedl Josef Čekal, který předtím vedl pražskou pobočku VZP. Definitivní ředitel má vzejít z probíhajícího výběrového řízení. Čekal je jedním z kandidátů. V resortu zemědělství se loni v listopadu, na sklonku kariéry ministra Petra Zgarby (ČSSD), podařilo vyměnit vedení Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) - instituce, který zčásti zajišťuje dotování zemědělství. Bývalého ředitele a předsedu představenstva Lubomíra Netolického vystřídal Petr Buchal, někdejší ředitel agentury Sapard (a také člen ČSSD). Nejdříve od Netolického převzal jen funkci ředitelskou, posléze i post šéfa představenstva. Výměna byla důsledkem kauzy, kdy PGRLF kvůli utajované opční smlouvě přišel o všechny zbylé akcie společnosti Setuza. Další očista proběhla nedávno ve státním podniku Lesy České republiky. Na společné snídani s premiérem Jiřím Paroubkem a novým ministrem Janem Mládkem (ČSSD) se dosavadní ředitel Vladimír Blahuta 17. února dozvěděl, že má zvážit své další působení u firmy na jiném postu, a ten ředitelský k 21. únoru uvolnit. Řízení se dočasně ujal nedávno jmenovaný náměstek pro obchod, marketing a strategii František Koníček, předtím člen Poslanecké sněmovny za ČSSD. Výměna byla reakcí na zpackané tendry týkající se poskytovatelů pěstebních a těžebních služeb ve státních lesích.

Loajalita orgánů činných v trestním řízení

Možná je to jen souhra náhod, že se v posledních měsících uskutečňují i zásadní změny na úřadech, které mají dbát na bezpečnost státu, dodržování práva a spravedlnosti. Kauza uprchlého miliardáře Radovana Krejčíře na jedné straně stála místo policejního ředitele Jiřího Koláře, pokládaného za člověka těsně spjatého s bývalým premiérem Stanislavem Grossem, katapultovala však také do nejvyšší policejní funkce Vladislava Husáka, někdejšího zástupce ředitele pražské policejní správy, který byl od samého počátku hledání Kolářova nástupce považován za Paroubkova favorita (snad proto, že se znali z pražského prostředí). Dnes si může být předseda vlády jistý, že má mezi muži zákona člověka, který sice navenek vystupuje čistě apoliticky, ale nemá s ním žádné komunikační problémy. Loňský CzechTech a Paroubkovo podněcování policistů k rázné akci leccos naznačilo. Husák, předtím Kolářův náměstek, nebyl prezidentem jmenován přímo, nejdříve byl jenom pověřen výkonem funkce, teprve v září přišlo definitivní jmenování. Vypustit zkušební balonek, a neobjeví-li se problém, kontrakt je prodloužen na dobu neurčitou. To je chytrá taktika, která se osvědčuje…

Proč není stíhán Pitr?

Podobné to bylo i u Renáty Vesecké, která po sedmi letech vystřídala na místě nejvyšší státní zástupkyně v září odvolanou Marii Benešovou. Ta odešla zejména kvůli neshodám s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem ohledně kauzy pedofilně orientovaného katarského prince. Vesecká se těší dobré pověsti již z dob, kdy vedla královéhradecké státní zastupitelství. Nelze ji zřejmě na rozdíl od její předchůdkyně přiřazovat k nějakému politickému proudu, a přesto by stačilo málo, aby i ona byla vnímána jako součást Paroubkovy mocenské mašinerie. Asi nejnápadněji se to projevilo na začátku ledna, kdy se předseda vlády na schůzce s ministrem Němcem a s Veseckou dotazoval, co se děje s údajně třinácti hromadami spisů, které se týkají trestních stíhání podnikatele Tomáše Pitra (Paroubkem označovaného za člověka, který útočí na ústavbí pořádek), jež byla podle premiéra zastavena. „Nechci hodnotit, jakým způsobem byla zastavena a kým byla zastavena, ale budu trvat na tom, abych o tom dostal přesnou zprávu, proč byla zastavena,“ řekl tehdy novinářům. Tato slova nabyla na ještě větší váze ve světle informací o osobním zájmu premiéra na vydání mezinárodního zatykače na Pitra, o němž se měl před pražskými soudci na konci loňského roku zmínit zástupce české rozvědky.

Není jako Gross.

Střídání stráží pokračuje. Další změnou, která se v justiční sféře chystá, je nahrazení předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové někdejším ministrem spravedlnosti a šéfem Legislativní rady vlády Jaroslavem Burešem. Příznačné bude, jakým způsobem se vláda vypořádá s napjatou situací v Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ), kde nedávno rezignoval Jan Mareš podezřelý z napojení na gang kolem soudce Jiřího Berky. Úřad prozatímně vede dosavadní náměstkyně Zdeňka Jůzlová. Předseda vlády říká, že si výběr definitivního ředitele vyžádá delší čas. „Funkce ředitele NBÚ není z těch, kde lze kandidáty tahat, jako tahá kouzelník králíky z klobouku. Takovou věc je nutné zvažovat delší dobu. S paní doktorkou Jůzlovou nemám žádné zkušenosti. Musím počkat alespoň několik týdnů, abych se o ní mohl dozvědět víc než jen to, co vím z jejího curriculum vitae,“ uvedl pro Lidové noviny. Jiřího Paroubek není kouzelník, není ani Stanislav Gross, který svou kádrovou politiku zúžil na hledání vhodných fleků pro své přátele (bývalý ředitel NBÚ Tomáš Kadlec do státem ovládaného podniku Čepro, bývalý ministr Jaroslav Tvrdík do ČSA či kolega-poslanec Jan Žižka do Správy státních hmotných rezerv). Za svými cíli nejde tak průhledně a přímočaře. Je to velice sofistikovaná ekvilibristika cirkusového principála.

Jiří Paroubek Nic není na doživotí EURO: Pane premiére, není v tom určitý záměr – přeobsadit ještě do voleb některé posty v úřadech a institucích, které obvykle bývají vnímány jako apolitické a nejsou součástí pravidelných povolebních „čistek“? PAROUBEK: Vámi citované personální změny měly rozličné okolnosti a důvody. Jejich společným pojítkem je má motivace, aby instituce a firmy, které tyto osoby řídily, fungovaly v budoucnu lépe. Osoby, které ze svých funkcí odešly nebo byly odvolány, v určitých momentech ukázaly, že na řízení oněch institucí nestačí, či se dopustily chyb neslučitelných s výkonem funkce ve službách státu. To je má jediná motivace a jediný důvod změn. S termínem blížících se voleb, politickou příslušností ani s ničím jiným nemají žádnou spojitost. V této souvislosti zdůrazňuji, že v době mého působení ve funkci premiéra jsem dal svým přímým podřízeným i všem dalším vysokým státním funkcionářům a činitelům jasně najevo, že kvalita odvedená práce je pro mě hlavním měřítkem, že nikdo nemá svou funkci na doživotí a za zásluhy. Považuji to za logické manažerské chování a uvažování.

EURO: Můžeme očekávat ještě další změny? Hovoří se například o některých institucích spadajících pod kulturu či o zpravodajských službách? PAROUBEK: Z mé první odpovědi logicky vyplývá i odpověď na druhou otázku: změny nastat mohou. Zjistím-li, že někdo nevykonává svou práci dobře, nebude ji dále vykonávat, i kdyby takové rozhodnutí mělo padnout tři dny před volbami. Čas v tomto smyslu není podstatný.