Miroslav Opálka místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví za KSČM Prodloužením věku odchodu do důchodu na hranici, která je obvyklá v zahraničí, by naši obyvatelé byli diskriminováni. I dnes umírají v průměru o čtyři až pět let dříve, důchod by tudíž pobírali kratší dobu.
Miroslav Opálka místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví za KSČM
Prodloužením věku odchodu do důchodu na hranici, která je obvyklá v zahraničí, by naši obyvatelé byli diskriminováni. I dnes umírají v průměru o čtyři až pět let dříve, důchod by tudíž pobírali kratší dobu. Senioři by též neměli zvyšovat nezaměstnanost „blokováním“ míst novým absolventům. Větší důraz musí být kladen na propopulační politiku, aby mohl stát vyplácet důstojné důchody a ani v budoucnu věkovou hranici nezvyšoval. Minimálně až do roku 2030 se navíc ani zvyšovat nemusí - systém bude vnitřně vyrovnaný i bez tohoto opatření.
Leo Luzar podnikatel v oblasti služeb
Jsem jednoznačně proti. Naopak si myslím, že je problémem, když lidé, jenž důchodového věku dosáhli, stále pracují a k tomu pobírají penzi. Zabírají tím pracovní místa mladým perspektivním lidem, kteří (zvlášť v některých oblastech) o práci nemohou zavadit.
Zbývá jim pak buď být na podpoře, nebo se „samozaměstnat“.
**Alena Páralová
stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS
Postupné zvyšování věkové hranice je nejméně bolestným řešením, jak i v budoucnu důchody zajistit - snižuje počet těch, kteří berou a zvyšuje počet těch, kteří odvádějí. Průměrný věk života se u nás navíc za poslední desetiletí zvýšil o osm let. S výjimkou KSČM podporují návrh na posun současné hranice všechny parlamentní strany -ze současných 63 let by se každým rokem prodlužovala o dva měsíce až na 65 let. Jinak by byla nutná horší řešení - důchody nevalorizovat či zvyšovat již dnes 28procentní odvody.