Menu Zavřít

Jsme papežštější než papež

12. 1. 2004
Autor: Euro.cz

Více než 500 potravinářských provozů, kterým od 1. ledna letošního roku nepovolila Státní veterinární správa ČR (SVS) další výrobu, nemusel být tak vysoký, a to z celé řady důvodů.

Tím primárním a základním je skutečnost, že všechny potravinářské provozy několik let před vstupem do EU věděly, že další existence na trhu díky vstupu ČR do evropských struktur bude možná pouze za předpokladu splnění základních technologických a zejména hygienických standardů EU týkajících se výroby potravin. Investovat do své konkurenceschopnosti tedy měly již dávno, a všechny podniky a provozy, které nadále existovat mohou, také tak učinily. To je však jen jedna strana mince. Druhou, z pohledu budoucího rozvoje zejména drobného a středního podnikání v ČR důležitější, je konec některých potravinářů jako praktický důsledek typicky českého přístupu k unijním pravidlům, shrnovanému pod slogan „papežštější než papež“. Jinými slovy - přehnaně důsledná a především plošná aplikace mechanizmů, které v podmínkách EU zdaleka tak důsledně vyžadovány nejsou. Skutečností totiž je, že principem dodržování standardů EU není bezpodmínečné nařízení, ale definice stavu, kterého má být v konečné fázi dosaženo. To v praxi znamená variabilitu cest jak k takovému stavu dojít. V případě potravinářských provozů tedy není fakticky nutné, aby byly všude instalovány laserové bezdotykové baterie, ale třeba baterie pákové - které jsou o mnoho levnější. A tady je právě kámen úrazu - kdyby se při dodržování zejména hygienických standardů EU hledala především ne nejjednodušší, ale nejlevnější řešení, mohly by hlavně menší provozy investice do povinných standardů ekonomicky přežít. Navíc legislativa EU disponuje neskutečným množstvím výjimek, které umožňují přežít specifickým aktivitám všeho druhu. Jako příklad lze uvést situaci z úplně jiného odvětví: Takzvané páter nostery - nonstop jezdící výtahy dotvářející kolorit některých významných historických budov - by podle slepě dodržovaných standardů EU nemohly po prvním květnu letošního roku existovat. Výzvou doby pro státní správu na všech úrovních i zájmové organizace všeho druhu je tedy intenzivně se zajímat o veškeré alternativy a možnosti (a výjimky), které legislativa EU umožňuje. A v tom je poselství konce některých potravinářských podniků nezastupitelné. Korektně je třeba dodat, že výpadek v zásobování potravinářského trhu co do objemu nebo rozsahu potravinářské produkce ukončením výroby zmíněných 320 provozů nenastane - jde většinou o malé podniky a spotřebitel prostě prakticky nic nepozná. To však není nejdůležitější. Podstatné je totiž to, aby ne spotřebitel, ale výrobci poznali, jakou flexibilitu právě potravinářská produkce v EU má - a aby se jí naučili využívat. Pokud jim v nalézání takových možností stát pomůže, udělá pro rozvoj malého a středního podnikání v podmínkách EU nejlepší službu, jakou si lze představit.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).