Jsme česká firma - Euro.cz

Přihlášení

Jsme česká firma

, Blanka Růžičková Euronews a.s.,
Jsme česká firma
Zdroj: Euro.cz

Siemens bude usilovat o zakázku na pražské tramvaje

Pavel KAFKA (54) se narodil ve Znojmě, kam se jeho rodiče, vídeňští Češi, přestěhovali po druhé světové válce. Vystudoval střední školu s matematicko-fyzikálním zaměřením a v roce 1972 ukončil studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor světová ekonomika, zahraniční obchod. V letech 1973 až 1991 působil na ministerstvu zahraničních věcí, z toho řadu let v Japonsku a v Řecku, a v letech 1986 až 1991 jako vedoucí ekonomického oddělení velvyslanectví v Bonnu. Pro firmu Siemens pracuje od roku 1992, generálním ředitelem pražského Siemensu a reprezentantem Siemensu v České republice se stal o dva roky později. Působí v řadě funkcí, v letech 1996 až 2001 byl viceprezidentem Česko-německé obchodní a průmyslové komory, od roku 1998 je členem představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy. Je členem správních rad ČVUT Praha a VŠE v Praze, zasedá v Akademické radě VŠFS Praha a ve Vědecké radě VŠE v Praze. Angažuje se v Nadaci J. A. Komenského PANGEA, kde je úřadujícím předsedou Nadační rady.
Bydlí v Praze a má rád vážnou hudbu a jazz.

EURO: Jak dopadlo odvolání, v němž Simens Group ČR podal námitku proti výsledku tendru na vybavení Českých drah mobilní sítí GSM-R?
KAFKA: Výsledek zatím neznáme. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pracuje dle státem stanovených lhůt.

EURO: Proč se domníváte, že vaše nabídka byla lepší než ta zatím vítězné firmy Kapsch?
KAFKA: Máme informace, že ji jako lepší jednomyslně vyhodnotila jak odborná komise, tak i komise jmenovaná vládou. My jsme naopak v rozporu s pravidly veřejných soutěží nakonec z investičního oddělení Českých drah nedostali zdůvodnění, proč dostal přednost náš konkurent. Proto namítáme procesní pochybení.

EURO: Možná Kapsch nabídl nižší cenu…
KAFKA: Protože důvody neznáme, nemůžeme ani věcně argumentovat. Všechny informace od obou soutěžících měly k dispozici zmíněné výběrové komise. Mohu ale prohlásit, že jsme v technologii GSM-R jak evropskou, tak českou jedničkou.

EURO: Není Kapsch dodavatelem této sítě nejen v sousedním Rakousku a Německu, ale na základě nově vyhraného tendru také na Slovensku?
KAFKA: V celé Evropě je mezi provozovateli železniční dopravy a dodavateli GSM-R momentálně podepsáno jedenáct kontraktů, z toho v sedmi případech se Siemensem. V testovacím režimu tento systém provozujeme v jedenácti státech. Siemens vyrábí veškeré komponenty a v České republice má bohaté zkušenosti s výstavbou klasických sítí GSM. Vybudovali jsme je pro dva ze tří mobilních operátorů, přitom pro Oskara v rekordně krátké době. V České republice máme technické zázemí, unikátní testovací laboratoř GSM a spolupracujeme se třemi stovkami telekomunikačních odborníků.

EURO: Rozebírali jste, proč jste nevyhráli soutěž na dodávku řídícího a bezpečnostního systému pro Temelín?
KAFKA: To už je dávno, před dvanácti lety. Bylo to nepříjemné, protože zklamáním je každý projekt, do něhož vložíte úsilí a nakonec nevyhrajete, přestože můžete doložit i reference. Nakonec také samotná příprava stojí mnoho peněz.

EURO: Dnes se mluví o tom, že pokud by byl dodavatelem pro Temelín Siemens, mohla si Česká republika ušetřit protesty ze strany rakouských a německých odpůrců stavby…
KAFKA: Nemyslím, že je rozhodující, zda firma sedí v Německu nebo v Rakousku. Určitě se však mohlo vzít v úvahu, že Siemens měl v té době už desetileté zkušenosti s instalací řídících systémů na ruské reaktory. Zatímco Siemens je poprvé dodal už v polovině sedmdesátých let do Finska, pro Westinghouse to byl první projekt.

EURO: Plzeňský Škoda Holding se již dal slyšet, jak je pro něj důležitý nynější tendr na dodávku tramvají pro Prahu. Půjde do něj i firma Siemens?
EURO: Jistě, protože jsme pražská firma a pro nás i naše zaměstnance ve zličínské Siemens Kolejová vozidla (SKV), která koupila vybraná aktiva z majetku zkrachovalé ČKD, jde o prestižní záležitost. Tramvaje budou vyrábět pro hlavní město. Obrovská výzva je to i proto, že chceme navázat na tradici ČKD, která byla v poválečném období největším světovým výrobcem tramvají. Nezapomeňte, že továrna ve Zličíně, kterou jsme převzali v minulém roce, byla postavena pro kapacitu 1800 tramvají ročně.

EURO: Očekáváte tedy, že v této klíčové soutěži – na dvacet a případně další desítky tramvají pro Prahu – zvítězíte?
KAFKA: Jsem přesvědčen, že máme velmi kvalitní výrobek. Tím, že ho budeme vyrábět v Praze, se můžeme dostat do zajímavé pozice v oblasti ceny, dodávky, náhradních dílů a celkového servisu. Věřím, že jako pražský výrobce moderní tramvaje světové úrovně máme velkou šanci.

EURO: Jenže Zličín tramvaje už delší dobu nevyrábí.
KAFKA: Závod ve Zličíně je sice v posledních třech letech nevyráběl, ale nyní výrazně investujeme do jeho modernizace. Firma Siemens je špičkovým výrobcem kolejových vozidel a pokrývá celou šíři jejich spektra, od lehkých kolejových až po těžké rychlíkové a nákladní lokomotivy. Čili pro obnovení výroby tramvají ve Zličíně má obrovské zázemí globální kompetence firmy, která může své výrobky nejen přizpůsobit potřebám českých zákazníků, ale může je v České republice také vyrábět.

EURO: Škoda ovšem argumentuje tím, že byla v Česku v posledních pěti letech největším výrobcem tramvají.
KAFKA: Domnívám se, že jich v celém poválečném období vyrobila sotva několik desítek. Porovnejte to s tradicí ČKD, kapacitou Zličína a vezměte v úvahu, že Siemens má po celém světě aktuální zakázky na stovky těchto výrobků.

EURO: Předpokládáte, že byste mohli časem vyrábět v Praze původní téměř dvě tisícovky tramvají?
KAFKA: Určitě ne, to byla historická kapacita, která vycházela z plánů, že ČKD bude dodavatelem pro celou RVHP. Zličín má dnes velké zakázky v oblasti lehkých kolejových vozidel, ale jde spíše o příměstské vlaky a soupravy metra. Vyrábí vlaky metra pro Prahu, jeden za měsíc, má zakázky pro švýcarské dráhy a podílí se na obrovských dodávkách firmy Siemens pro anglické dráhy. Ale nepopírám, že na novou moderní zakázku pro tramvaje teprve čekáme.

EURO: Tady si ovšem konkurujete se Škodou Holding.
KAFKA: Za konkurenta jistě musíme považovat každého, kdo se snaží vyrobit něco, co máme v portfoliu. Ale poválečná historie plzeňské Škody je spojena především s těžkými lokomotivami. V minulosti se na ně koncentrovala. Tržní uvedení zcela nového výrobku vždy předchází obrovské, dlouholeté úsilí. Siemens má již na trhu úspěšné výrobky tohoto typu a svou pozici v Česku posílil o aktiva největšího poválečného výrobce tramvají.

EURO: Kdy se má tendr na pražské tramvaje uzavřít?
KAFKA: Letos na podzim. Věřím, že pro tuto zakázku máme obrovské kompetence, což znamená, že jsme schopni tramvaje zkonstruovat, ekonomicky je vyrobit a potom také udržovat v provozu po celou dobu jejich životnosti.

EURO: Jakou váhu má zajištění servisu?
KAFKA: Pro odběratele by mělo být velmi důležité, protože jde o výrobky a technologie, které mají sloužit desetiletí. V tomto ohledu nabízí Siemens jistě výhodu. Může doložit, že je stabilní firma. Je tady více než 150 let, většina jmen jeho dřívějších konkurentů dnes už ani neexistuje.

EURO: Budou mít města v České republice dost peněz, aby si objednala pro vás dostatečný počet tramvají?
KAFKA: Když budujete takovou kompetenci, jakou máme ve Zličíně, nemůžete spoléhat jen na malý trh České republiky. Na druhé straně samozřejmě předpokládáte, že se o domácí trh budete moci opřít. To je zásada, která platí skoro všude na světě. Výrobce, který v nějaké zemi zaměstnává spoustu lidí, předpokládá, že na domácím trhu získá zakázky a reference, které pak podpoří i vývoz jeho výrobků do zahraničí.

EURO: Nebude pro vás překážkou, že mnoho Čechů považuje Siemens spíše za německou firmu?
KAFKA: Jak nás lidé vnímají, je otázka do diskuse. Siemens je globální firmou, která působí ve 190 zemích světa. V Německu je sice registrovaná, ale od začátku své existence měla větší projekty v zahraničí. Například se málo ví, že má zhruba 80 tisíc zaměstnanců ve Spojených státech.

EURO: Proč si Siemens důsledně nebuduje pověst české firmy, když u velkých zakázek, jako jsou tramvaje, mají obvykle přednost domácí výrobci?
KAFKA: Domnívám se, že ji nemusíme budovat nějakými deklaracemi. Siemens dnes v Česku zaměstnává na deset tisíc lidí a dosahuje obratu téměř 40 miliard korun. Působí tady dlouhodobě, investuje do výroby, výzkumu i vzdělávání. Takže proč by například Škoda Plzeň, která má zahraničního majitele, měla být víc českou firmou než Siemens?

EURO: Lze vůbec říci, kdo je a kdo není český výrobce?
KAFKA: Myslím, že parametry hodnocení nejsou složité. Kdo tady sedí, dává lidem práci, platí tady daně, a přispívá tak do státního rozpočtu, je prostě českou firmou. Při přidělování veřejných zakázek by se mělo brát v úvahu i to, jak úspěšně zájemce v Česku podniká. Některé firmy říkají, že jsou české a stále chtějí nějaké subvence. My jsme naopak například v loňském roce dali lidem postiženým povodněmi sedmnáct milionů korun, od státu nic nechceme a v České republice jsme jedním z největších plátců daní.

EURO: Jak dalece lze soupravy ze Zličína, vybavené elektronikou vyrobenou v zahraničí, považovat za ryze český výrobek?
KAFKA: Minimálně tím, že se budou ve Zličíně kompletovat a vyrábět. Budou mít pochopitelně součásti, které dodal někdo jiný. Jenže to je naprosto běžné a důvody jsou ryze ekonomické. V globalizovaném světě se v průmyslu může uplatnit jen konkurenceschopná velkosériová výroba, takže se většinou už ani nedopátráte, kde vlastně byly některé komponenty vyrobeny. Před několika roky měly například všechny nové automobily problémy s měřením vnější teploty a pak se ukázalo, že je automobilky na celém světě objednávají od jediného výrobce.

EURO: Lze český Siemens zařadit mezi strojírenské firmy?
KAFKA: Siemens podniká v elektrotechnických oborech. V České republice vyrábí hlavně elektrické pohony, elektroniku pro automobily, osvětlovací techniku a kolejová vozidla. Hranice mezi strojírenským výrobkem a elektrotechnickým výrobkem se dnes pomalu přesouvá. Na lokomotivě najdete pomalu víc elektroniky než strojařiny a také automobily budou mít za chvíli více výbavy elektrické než klasické strojařské. V další fázi se totéž stane u budov. Proto má Siemens v Česku silnou divizi technologií budov. Jde o vybavení pro řízení kompletních procesů, například klimatizace, komunikace a zabezpečení budov.

EURO: Proč právě budovy?
KAFKA: Siemens je druhou největší elektrotechnickou firmou světa za IBM. Jenže zatímco IBM se zaměřuje na výpočetní techniku, Siemens dodává vše od zdravotnických zařízení přes energetiku, dopravu, až po automatizaci a řízení procesů. To z něj dělá hráče, který je schopen nabízet kompletní systémy, kde jsou všechny tyto součásti dohromady. Proto vidí svou budoucnost v propojování oněch doposud oddělených ostrůvků čili v automatizaci a řízení celých procesů.

EURO: Jak takové propojení vypadá v průmyslové praxi?
KAFKA: Před dvěma roky jsme předvedli na brněnském veletrhu projekt totální automatizace řízení v celé továrně. A troufám si říci, že jsme jedinou firmou na světě, která dodá všechno od nejmenšího čipu či nejjednoduššího senzoru až po klíčový řídící počítač. To je směr, kterým se ubíráme, a proto je naše síla ve velkých řídících systémech.

EURO: Můžete se s nimi uplatnit i v Česku?
KAFKA: Jistě. Siemens instaloval nejmodernější telekomunikační systémy, například pro digitalizaci sítí Českého Telecomu nebo technologie pro automatizaci a řízení nejrůznějších výrob, dopravy nebo přenosů energie. Na řídící technice Siemens dnes běží například Škoda Kvasiny.

EURO: A je kompletně vybavená jen technikou Siemens?
KAFKA: Řízení továrny v Kvasinách je vzorový projekt, ale možná že jsme skutečně nedodali všechny senzory. Ale co je důležité, neseme zodpovědnost za chod celé lakovny.

EURO: Znamená to, že už v Česku nebudete rozšiřovat výrobní kapacity a soustředíte se spíše na dodávky řídících systémů?
KAFKA: Nikoli, obojí běží paralelně. Rozšiřujeme výrobu ve Zličíně, kde navíc investujeme obrovské částky, abychom posílili také konstruktérské a vývojové kapacity. V Mohelnici investujeme velké prostředky do modernizace výroby elektromotorů, v Bruntále do výroby technologie pro osvětlení a chystáme se na převzetí výroby turbín v První brněnské.

EURO: Jakou roli by měly tyto turbíny hrát v české energetice?
KAFKA: Věřím, že významnou, protože ČEZ již ohlásil, že předpokládá v letech 2007 až 2020 zásadní investice do zdrojů elektrické energie. Siemens se na nich chce podílet spolu se svými tuzemskými partnery, hlavně Škodou Energo. Se zakázkami přitom počítá nejen v oblasti výroby elektřiny, kde by mohl uplatnit své turbíny, generátory nebo řídící systémy, ale také u přenosu energie.

EURO: Zúčastnili byste se i tendrů na případné rozšíření výroby v jaderných elektrárnách?
KAFKA: Těžko, oblast jaderné energetiky Siemens opustil již před čtyřmi lety.

Diskuze