JÍZDA MIMO OKRES - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

JÍZDA MIMO OKRES

, Josef Michl,
JÍZDA MIMO OKRES
Zdroj: Euro.cz

Rozvojové programy nerespektují administrativní hranice

Česká statistika disponuje ohromným množstvím údajů členěných do úrovně obcí – například celá demografie. Až na úroveň adresy dosahuje registr ekonomických subjektů obsahující přes dva miliony podnikatelských jednotek s originálním identifikačním číslem – IČO. Nicméně základní regionální členění statistických dat jde po linii kraj a okres. Co bude, až budou okresy zrušeny? Bude zrušeno také vykazování za okresy?
„Rozhodně nelze mluvit o okamžitém zrušení statistického vykazování za okresy, tvrdí muž vrcholně kompetentní, vrchní ředitel sekce metodiky Českého statistického úřadu Stanislav Drápal. „Jednak to není možné, jednak by to nebylo ani užitečné, když v tomto směru existuje značné množství dat často v dlouhých časových řadách. Určitě je však nutné, a také se tak děje, přemýšlet o tom, jak přejít na menší základní kameny regionální statistiky, respektive o ně doplnit vykazování za okresy. Není to ale vyvoláno administrativními změnami, nýbrž především tím, že rozvojové programy na všech úrovních jdou napříč administrativními hranicemi, tvrdí Drápal.

Balzám.
Tyto „statistické starosti jsou u nás často podceňovány, protože podceňován bývá i samotný význam statistických dat. Viz například sčítání lidu. Je přitom známo, že na začátku devadesátých let, když u nás uvažovali o investicích podnikatelé z Německa a Rakouska, dobře věděli, že právě proběhlo (v roce 1991) sčítání lidu, a například manažery ze stavebnictví velice zajímalo, kolik je u nás domů, jak jsou staré, z čeho jsou postavené, z čeho mají střechu. To jsou údaje pro nezasvěceného příliš detailní. Podnikatelé jsou na ně ale zvyklí odjinud, a když je dostanou, tak podle nich zvažují, zda má v té zemi (a kde) smysl podnikat.
Balzámem na duši českých statistiků byla nepochybně slova Güntera Verheugena na červnovém evropském kohezním fóru v Bruselu. Komisař pro rozšíření EU tam zdůraznil klíčový význam toho, aby projekty financované nebo spolufinancované z prostředků unie byly předběžně důkladně zdůvodněny objektivními statistickými údaji, aby objektivní statistika sledovala realizaci těchto projektů a aby poté následovalo objektivní vyhodnocení, které jasně řekne, jak byly cíle projektu naplněny, a to nejen v rámci státu, ale i v územních jednotkách.

Cíl jedna.
Pro kandidátské země je z hlediska čerpání strukturních a kohezních fondů EU zajímavý především cíl jedna sledující vyrovnávání ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů v členských zemích. Na příspěvek z EU mají nárok regiony, jejichž hrubý domácí produkt na hlavu nepřevyšuje pětasedmdesát procent průměru unie. U nás stejně jako v Polsku, Maďarsku i na Slovensku to platí pro všechny regiony s výjimkou hlavního města. Předběžné výpočty ČSÚ přitom podle Drápala potvrdily, že i po případném přijetí Polska, které by průměr unie poměrně výrazně snížilo, by se do 75 procent vešla naprostá většina českých regionů. Ty, které by se případně nevešly, budou mít možnost čerpat prostředky v rámci cílů dva a tři určených pro rozvinutější oblasti s nějakými ekonomickými, sociálními i jinými problémy.
Adresáty případné pomoci z evropských fondů jsou podle standardů EU regiony NUTS 2 (La Nomenclature des unitée territoriales statistiques) s více než milionem obyvatel. Proto bylo u nás pro statistické potřeby vytvořeno osm NUTS 2, přičemž jen tři z nich – Praha, Střední Čechy a Ostravsko – se shodují s hranicemi reálných krajů. Ostatní byly po dvou až třech pospojovány. Hierarchie NUTS je následující: NUTS 1 – Česká republika, NUTS 2 – „technické regiony, NUTS 3

  1. kraje, NUTS 4 – okresy, NUTS 5 – obce.

Priorita.
Zabezpečení standardům EU odpovídajících dat za NUTS 2 a 3 je prioritním úkolem statistické služby v integračním procesu. Jedná se o několik desítek ukazatelů, které je česká statistika podle Drápala už dnes schopna „ve velmi vysoké míře zabezpečit . „Zdrojem je jednak regionální, jednak odvětvová statistika. Ty se v určitém momentu sejdou, protože rozvoj se dělá po území a územní rozvoj se zase týká jednotlivých odvětví. O příznivém názoru Evropské unie, respektive jejího statistického úřadu – Eurostatu – na stupeň připravenosti České republiky v tomto směru svědčí skutečnost, že ČSÚ byl v rámci programu Tacis (obdoba Phare pro postsovětské státy kromě Pobaltí) pověřen zavést a zdokonalit soustavu jednotných statistických číselníků a klasifikací v Kazachstánu a Uzbekistánu a statistiku cestovního ruchu v Moldávii.

Místní jednotky.
Ostatní úkoly regionální statistiky nejsou EU nastoleny tak striktně, nicméně jejich plnění má ryze praktické důvody. Drápal uvádí, že letos je jedním z hlavních cílů získat přehled o takzvaných místních jednotkách – vnitřních organizačních jednotkách, které jsou na jiné adrese než sídlo podniku a podle evropské metodiky musí mít alespoň jednoho zaměstnance. Je to veliká akce částečně financovaná z prostředků Phare a v případě úspěchu (záleží na pochopení podnikatelů, protože české zákony neumožňují uložit zpravodajskou povinnost za vnitřní jednotky podniků) by umožnila, aby takzvaná podniková populace existovala nejen v podnikovém hledisku, ale přiblížila by se skutečné dislokaci kapacit a pracovních sil. „Pro kraje, okresy, obce je důležité, aby věděly, jaká je ekonomická aktivita na jejich území, kolik jednotek se tam nachází a čím se zabývají, protože s tím se dá dál pracovat. Pouhá informace o sídlu podniku je často nepostačující, dodává Drápal.

Zonáž.
Vyvedení regionální statistiky nad rámec, přesněji řečeno pod rámec okresů, je z časového hlediska úkol méně aktuální, ale důležitější. Pro jeho splnění je nejmenším limitujícím faktorem know-how, největším finance.
Český statistický úřad má tradičně dobré styky s Francií, jejíž statistický úřad (INSEE) řadu let úspěšně uplatňuje tak–zvaný program zónování – „zonage . Jde o to, že území státu je statisticky rozděleno na základní územní stavební kameny, ve Francii na území se zhruba dvěma tisíci obyvatel. Na našem „staťáku se vede diskuse, zda jít na úroveň obec, nebo také vytvořit nějakou umělou jednotku. Obojí je možné. Podle Drápala jde o dobrou metodu, jak si poradit s dílčími lokálními potřebami. Francouzský etalon funguje tak, že vznikl speciální statistický registr, do něhož jsou „přihrávány údaje ze všech možných zjišťování – z voleb, sčítání lidu, demografie, běžných statistických šetření, registru ekonomických subjektů, ze zemědělské statistiky a podobně. Vznikla tak speciální centrální databáze, která má na dvaadvaceti místech – u nás by připadaly v úvahu kraje – specializovaná pracoviště on–line propojená s centrem v Orléansu.

Balík na zakázku.
Postup je tento: Přijde člověk – představitel nějaké firmy, ale i soukromník – vybere si ze seznamu tyto a tyto „kameny , případně již předpřipravené administrativní a jiné územní celky, a pokud jde o hory, třeba nějaké údolí (Francouzi statisticky „řeší Alpy podle údolí, protože „lidé žijí v údolí, nikoliv přes hory ). Pak se vezme seznam ukazatelů, jejichž data jsou přiřazena k základním kamenům. Zákazník si vybere dejme tomu počet obyvatel, pohlaví, věkovou strukturu, mzdy, rozmístění firem z oboru, který ho zajímá a podobně. Pracoviště INSEE mu podle zadání zpracuje tabulky, grafy, popřípadě grafické ztvárnění na mapě (což je dražší) a k tomu přidá základní popis kvality dat. V softwaru je systém, který hlídá důvěrnost individuálních údajů a v případě možné kolize klientovi řekne: Tak, jak jste to zadal, se objevil individuální údaj. Buď ho potlačíme, nebo uděláme nějakou agregaci, s něčím to sečteme.

Nejsou peníze.
„Po odborné stránce není princip komplikovaný, říká Drápal. „Máme poměrně dobrou regionální statistiku a ještě se to dá vylepšit místními jednotkami. Zároveň zdůrazňuje, že případná aplikace francouzských zkušeností je u nás ve fázi „studijní . „My to k nám pravděpodobně přeneseme, pokračuje Drápal, „ale zřejmě v nějaké levnější podobě, protože si nemůžeme dovolit tak velké investice do vytvoření systému a na jeho drahý provoz.
Problém, který Drápal odmítá dále komentovat, nespočívá jen v nesouměřitelnosti rozpočtů ČSÚ a INSEE. Statistické úřady v některých západních zemích mají možnost ponechat si větší část tržeb za některé nadstandardní služby. Ve Francii například několikaminutová operace výběru základních kamenů v sytému zónování přijde na zhruba sto franků, z čehož většina zůstává statistickému úřadu na provoz systému. U nás rozpočtová pravidla ukládají ČSÚ odvádět tržby za služby pro veřejnost (publikace, statistické výpisy, příprava různých sestav na zakázku) beze zbytku zpět do státního rozpočtu.
Aniž by bylo žádoucí vyvolávat rozbroje mezi ČSÚ a ministerstvem financí, asi by bylo vhodné společně uvažovat o nějakém řešení, jehož multiplikační efekt by byl nezanedbatelný. Tržby v řádu milionů korun rozpočet nezachrání, ale „staťáku by mohly pomoci. Mimochodem, z peněz na sčítání lidu se za první tři roky přípravy projektu ušetřilo přes dvě stě milionů.