Jiné volby

01. října 2010, 14:52 - Petr Nováček
01. října 2010, 14:52

Je otázkou, zda říjnové volby dovrší jarní překreslení české politické mapy

Květnové volby do sněmovny překreslily českou politickou mapu. Přinesly ztrátu výsadního postavení ODS a ČSSD, vyloučily ze sněmovny zelené a historické lidovce, a naopak umožnily etablovat se zánovním stranám TOP 09 a Věcem veřejným (VV). Schwarzenbergova a Kalouskova TOP 09 konkuruje ODS zprava a ve vládě ji tísní natolik, že to „ódéeska“ dosud nezažila. Johnovy, či spíše Bártovy VV zase těkavým populismem zužují akční rádius sociální demokracii a pro část jejích příznivců se na jaře staly alternativou. Otázka zní: Pokračuje tento trend a říjnové volby dovrší jarní překreslení české politické mapy, anebo nepokračuje a opět nás čeká překvapení? Rovnou zdůrazněme: překvapení toho druhu, že by se zachvěla vláda a propukla politická nestabilita, nás nečeká. Obměna jedné třetiny Senátu, jenž má oproti sněmovně slabší pozici, může v případě výrazného úspěchu ČSSD zkomplikovat schvalování některých vládních předloh zákonů. Poslední slovo má však sněmovna a v ní disponuje koalice natolik výraznou převahou, že s výjimkou ústavních zákonů Senát nakonec přehlasuje. Žádný přímý vztah pak neexistuje mezi Senátem a vládou, a proto by nebyla v ohrožení, ani kdyby v Senátu získala po volbách převahu levice.
Totéž platí o obecních volbách. Jejich výsledek a pozice vlády také přímo nesouvisejí. V celé naší moderní historii byla jen jedna výjimka! Když předseda první československé vlády Karel Kramář v červenci 1919 poté, co v obecních volbách zvítězila sociální demokracie, považoval za mravně nepřijatelné pokračovat a podal demisi. Jeho vláda však byla stejně v krizi a jaksi byla jiná doba – útlocitnější, než je ta dnešní. Nečasova vláda, pokud se do plánovaných reforem zakousne, potíže mít bude, ale v krizi není. A případné záchvěvy v komunálním přízemí ji neskácejí. Poněkud rozviklat by ji však mohly. Proč?
V komunálních volbách a v 27 senátních obvodech si pochopitelně budou vládně koaliční strany konkurovat a ve druhém kole senátních voleb se proti sobě blokovat. Léta se takto ODA a KDU-ČSL blokovaly před druhým kolem proti ODS a výrazně jí kazily konečný výsledek. Samozřejmě že to prohlubovalo rozlad v Klausově vládní koalici! Miroslav Kalousek sice asi na rozdíl od Josefa Luxe k blokování kandidátů ODS vysloveně nevyzve v televizi, ale TOP 09 a ODS, kočkující se o hegemonii na pravici, si po krku půjdou. A prát se budou i „véčkaři“ nemající dosud žádného senátora a až na několik výjimek v Praze ani zastupitele. Podpora VV lidovci Kasalovi, kandidujícímu do Senátu na Jihlavsku, nebude jediným příkladem širšího, „nadkoaličního“ záběru této strany. Ostatně její předseda Radek John už připustil, že bude-li to pro VV výhodné, v zastupitelstvech jsou připravené spolupracovat také s ČSSD.
V menších sídlech se z takové „mesaliance“ střílet nebude, ale ve městech krajských a neřkuli v Praze by zastupitelstva, v nichž by spolupracovaly strany vládní s opozičními a mimoparlamentními, mohla být na pováženou. Na vládní úrovni by napínala tětivu koaliční loajality, a především by se stala vábničkou jiných modelů koaliční spolupráce, jež by mohly být odzkoušené už po krajských volbách 2012. Mimochodem za vlády ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU se právě po krajských volbách 2004 začaly obnovovat vazby mezi ODS a lidovci vyústivší za dva roky do Topolánkovy trojkoalice.
Kdo si však dnes tipne, jak volby dopadnou? Poslední průzkumy stranických preferencí naznačují, že zatímco ČSSD a ODS zůstávají zhruba na procentech, na nichž skončily v květnových volbách, a KSČM mírně posílila, TOP 09 a zřetelně prý VV příznivce ztrácejí. Ony průzkumy se však nevztahují k obecním, ale výhradně k případným sněmovním volbám. Výsledek obecních voleb tedy může být zcela odlišný. Jde totiž o jiný způsob voleb ve specifickém prostředí. Například na rozdíl od sněmovních kandidují v obecních volbách „volební strany“. Jsou to pestrá společenství zahrnující politické strany, hnutí, občanská sdružení a nezávislé kandidáty. „Nezávislých“ bývá zvoleno nejvíc a jsou páteří zastupitelstev v malých obcích. Naopak ve městech se volí spíš stranicky. Zatímco však ve velkých městech kandidují „partaje“ pod svou „firmou“, v menších se spojují i s „nezávislými“ do všelijakých „Voleb pro město“, „Alternativ“ a jinak pojmenovaných „volebních stran“. Skutečný vítěz voleb bude znám až po zveřejnění počtů mandátů, jež ve všech zastupitelstvech na různých kandidátkách strany získaly. Nebude to žádné drama, i když třeba lidovcům či zeleným výsledek napoví, mají-li ještě šanci vrátit se do „velké“ politiky.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Segwit2x se nekoná. Bitcoin se zatím štěpit nebude.
Rozdíly v placení zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ
Měli byste se bát, když nakupujete na českých e-shopech?
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Xeony generace Ice Lake mají 38 jader a HBM2. Xeony Phi nahradí 44jádrová verze ISX-H
Na Chromeboocích poběží MS Office i World of Warcraft, ale…
8 smartphonů do 10 000 Kč: kompakt, phablet, odolňák i vlajková loď [Vánoce 2017]
Robot Atlas je zase mrštnější. Podívejte, jak udělá salto (video)
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít