Kontrola trestu domácího vězení jinak než elektronicky je v masovějším pojetí neefektivní, říká poslanec Jeroným Tejc z ČSSD. Jako dlouholetý člen Ústavněprávního výboru PSP sleduje dění na ministerstvu spravedlnosti podrobně a kritizuje i některé další kroky ministra Jiřího Pospíšila.
Foto: Monika Hlaváčová/MF Dnes/Profimedia
Souhlasíte s postupem ministerstva, které chce trest domácího vězení, v němž počet vězňů nebude překračovat číslo 500, kontrolovat prostřednictvím pracovníků Probační a mediační služby a teprve poté vypsat tendr na elektronické náramky?
Ministerstvo mělo nejdříve zjistit průzkumem trhu, jaké jsou dostupné technologie a jejich finanční náročnost. Až poté měl ministr slavnostně vyhlašovat návrh nového trestu domácího vězení a prosazovat tuto právní úpravu. Jakýkoliv jiný než elektronický systém není v případě masovějšího využití tohoto druhu trestání efektivní, ale především důvěryhodný. Těžko se ministerstvo může divit soudcům, že ve větší míře nový druh trestu neaplikují, když současný systém kontroly Probační a mediační službou nedává žádné záruky, že trest bude skutečně naplňován.
Jak mělo ministerstvo postupovat?
Ministerstvo mělo a mohlo vypsat výběrové řízení, v jehož podmínkách by byly zohledněny otázky postupného navyšování počtu trestů domácího vězení. Výběrové řízení by mělo být nastaveno tak, že stát nebude muset žádnou technologii nakupovat a postupně obměňovat, a být tedy závislý na dodavateli, který vyhrál první výběrové řízení. Podobně jako se tomu stalo v případě komunikačního systému MATRA pro ministerstvo vnitra. Stát by měl vysoutěžit nejnižší cenu za provoz a zajištění konkrétních funkcí – například se rozhodnout, zda mu postačí informace o porušení trestu odchodem z místa určení, nebo bude chtít v takovém případě znát polohu dané osoby pro její pozdější zajištění.
Co považujete za největší problém v rezortu spravedlnosti a v jakých ohledech nepostupuje Jiří Pospíšil správně?
Ministr Pospíšil se zaměřuje pouze na změny převážně hmotného práva. Personálních problémů v justici včetně podezřelých vazeb a problémů na jednotlivých soudech si příliš nevšímá. Typickou ukázkou bylo udržování nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké ve funkci a otálení s odvoláním Vlastimila Rampuly jako Vrchního státního zástupce v Praze. Poslední výroční zpráva Bezpečnostní a informační služby ministra Pospíšila jasně usvědčuje z neschopnosti nebo nezájmu skutečné problémy řešit. Je jednodušší se proslavit jako zákonodárce desetiletí prosazením nového trestního a občanského zákoníku. Přijetí toho druhého přitom přinese justici spíše problémy. Změny procesních předpisů, které by zjednodušily a urychlily jak trestní, tak civilní řízení, jsou potřebnější, nicméně nejsou mediálně zajímavé.
Ministr Pospíšil tvrdí, že při jednání o novém občanském zákoníku si ČSSD vymýšlí zástupné argumenty, přitom jde o nepolitické téma. Proč nechcete tento důležitý zákon podpořit?
Politické téma z občanského zákoníku udělal ministr Pospíšil, když začal jako hlavní a téměř jediný argument pro přijetí nového a odborníky kritizovaného zákona používat fráze o nutnosti zbavit se starého „komunistického“ práva. Pravděpodobně mu ušlo, že současný zákoník prošel radikální obměnou na začátku 90. let. Mojí hlavní výtkou je to, že před napsáním kodexu nebyla provedena hlubší analýza, která by navrhla principiální změny jen tam, kde současný zákon nefunguje a nevyhovuje. Návrh je mixem různých evropských i mimoevropských úprav bez návaznosti na současnou praxi a povědomost občanů.
Co bude důsledkem jeho přijetí?
Po přijetí nového občanského zákoníku se lidé mnohokrát dostanou do složitých životních situací nebo se o banálních úkonech budou muset radit s advokáty. Právní vědomí většiny společnosti od dědictví po koupi již bude minulostí. Ještě větším problémem se stane nepředvídatelnost rozhodování soudů, neboť přestane platit dosavadní judikatura. Sjednocení rozhodování soudů, které dnes po 20 letech začíná fungovat, se bude dít dalších nejméně 15 let. ČSSD ve věci zákoníků rozhodně neuplatňuje nulovou toleranci. To jsme prokázali hlasováním ve prospěch přijetí trestního zákoníku na konci minulého období. Ten však byl vydiskutován a měl podporu odborné veřejnosti. Na novém občanském zákoníku se ministr ani pár dní před jeho schvalováním nedohodl se všemi zástupci koaličních stran.
Více o tématu elektronických náramků naleznete na našem webu ve středu.
ČLÁNKY DO MAILU