Jedna proti patnácti - Euro.cz

Přihlášení

Jedna proti patnácti

, Josef Michl,
Jedna proti patnácti
Zdroj: Euro.cz

Vláda chce předat krajům peníze na platy učitelů

Vláda schválila věcný záměr novely zákona číslo 243/2000 Sb.,o rozpočtovém určení výnosů některých daní územně samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). Počítá se mimo jiné s tím, že ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se vzdá ve prospěch krajů kompetence přidělovat peníze na osobní náklady na pedagogické i nepedagogické pracovníky ve školách, jejichž zřizovatelem jsou kraje. To zvyšuje šance na schválení novely zákona Parlamentem. Loňský pokus o novelizaci byl totiž ve sněmovně neúspěšný hlavně proto, že se Petře Buzkové za vydatné podpory školských odborů podařilo převod peněz na platy učitelů do daňových výnosů krajů na poslední chvíli z vládního návrhu vyškrtnout.

Proti všem.

Letos však byla ministryně školství ve vládě přehlasována. V záznamu ze schůze kabinetu 21. dubna, na níž se o základních přístupech k přípravě novely zákona o rozpočtovém určení daní jednalo, dokonce stojí, že návrh předložený ministerstvem financí byl schválen šestnácti hlasy šestnácti přítomných členů vlády. Petra Buzková však uvádí, že je to chyba. Ona prý byla proti. Ministryně soudí, že když už by měly být peníze pro učitele na kraje převedeny, pak musí být z rozpočtového určení výnosu daní financováno i církevní a soukromé školství. Aby nebylo možné například převést veřejnou školu na „eseró“, ušetřit tak peníze z krajského rozpočtu a zatížit rozpočet státní. A naopak.
Petra Buzková říká, že se mimoto sice podařilo snížit rozdíly v nákladech na vzdělání v jednotlivých krajích, ale vyrovnané úrovně ještě dosaženo nebylo. To by mělo podařit až v roce 2006. „Zásadně nepovažuji za vhodné převádět přímé náklady v krajském školství do rámce rozpočtového určení daní, protože tím tyto peníze přestávají být školskými a kraje je mohou dle svého uvážení použít i na jiné účely. Ale pokud bude převod součástí vládního návrhu novely zákona, bylo by nekorektní proti tomu bojovat,“ říká ministryně. Její postoj je o poznání smířlivější než loni. Tehdy se jí podařilo přimět ke změně postoje premiéra Vladimíra Špidlu, který byl osobně pro rozšíření podílu krajů na rozpočtovém určení výnosu daní. Vyškrtnutím převodu školských peněz na kraje z návrhu novely zákona vláda porušila dohodu, kterou uzavřela s hejtmany na jednání v Kolodějích.

Jako vloni.

Ministerstvo financí má za úkol předložit vládě návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní do 21. května. Kabinet očekává, že nové principy financování krajů by měly platit od 1. ledna 2005. Základní přístupy odpovídají tomu, na čem se vláda původně dohodla už loni. Novela se má týkat pouze krajů, nikoliv obcí. Podíl na daňových výnosech budou kraje nadále získávat ze sdílených daní, což je daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob.
Jestliže dnes jsou kraje příjemcem 3,1 procenta výnosu sdílených daní (zhruba třináct miliard korun), po přijetí vládního návrhu novely zákona by se jejich podíl zvýšil na 16,1 procenta, tedy na téměř 68 miliard korun. Pro zajímavost: loňský návrh změn, tak jak byl připraven ministerstvem financí, počítal se zvýšením podílu krajů na rozpočtovém určení výnosu daní o 54 miliard korun. Tak by podíl krajů na sdílených daních stoupl na 17,3 procenta. Po intervenci ministryně školství měl tento podíl činit 10,3 procenta.

Hlavní balík.

Školská zařízení, jejichž zřizovatelem je kraj (střední školy), byla předána do působnosti a majetku krajů v průběhu roku 2002. Výdaje na jejich provoz v celkové výši asi čtyř miliard korun jsou od roku 2002 hrazeny podílem krajů na daňových příjmech. Peníze na osobní výdaje pracovníků škol (23,8 miliardy) a na ostatní běžné výdaje (0,7 miliardy) jsou ale dosud přidělovány z centra prostřednictvím dotací. Asociace krajů ČR upozorňuje, že tak existuje absurdní situace, kdy kraje sice nesou plnou odpovědnost za situaci škol jako jejich vlastníci, ale jejich pravomoci při odměňování pracovníků škol jsou omezené.
Vláda předpokládá, že od roku 2005 mělo být oněch 23,8 miliardy na osobní výdaje pracovníků v krajském školství kryto z podílu krajů na sdílených daní. V rámci rozpočtového určení výnosu daní by kraje získávaly a rozdělovaly i prostředky na soukromé školství (2,7 miliardy), církevní školství 0,7 miliardy) a na ostatní neinvestiční výdaje krajského školství (0,65 miliardy korun).

V pohodě.

Druhý největší objem prostředků převáděný do výnosu krajů ze sdílených daní by se měl týkat všeobecné pokladní správy (téměř sedmnáct miliard korun). Ta je v kompetenci ministerstva financí a žádné meziresortní třenice kolem toho nevznikají. Jako bezproblémový se jeví i převod zhruba půlmiliardy korun na hospodaření v lesích z rozpočtu ministerstva zemědělství, miliardy na investice do regionálních zdravotnických zařízení z kapitoly ministerstva zdravotnictví, 130 milionů na regionální funkce knihoven a divadlo v Klatovech z ministerstva kultury, i 2,4 miliardy korunu z kapitoly ministerstva dopravy na financování obslužnosti v drážní dopravě.

Remíza.

Po jednání vlády bylo naopak upuštěno od původního záměru převést část (asi 400 milionů korun) dotace nestátním poskytovatelům sociální péče z kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí do daňových výnosů krajů. Asociace krajů požadovala, aby převáděná částka byla vyšší, ministerstvo práce bylo – na rozdíl od ministerstva financí – toho názoru, že by se nemělo převádět nic, protože tato sféra má v souvislosti s přípravou zákona o sociálních službách doznat závažných změn. Na schůzi vlády byla dohodnuta zlatá střední cesta: do daňových výnosů krajů by měly být převedeny jen investiční prostředky pro ústavy poskytující sociální služby, jiné peníze ne.

Sporné silnice.

Mezi vládou a představiteli krajů existuje i řada dalších sporných bodů. Objemově největší se týká převodu prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na investice do silnic druhé a třetí třídy. Ty jsou v majetku krajů a Asociace krajů prostřednictvím svého předsedy, moravskoslezského hejtmana Evžena Tošenovského považuje za „minimální přijatelnou variantu“, aby do daňových příjmů krajů byly převedeny prostředky v úrovni letošního schváleného rozpočtu, tedy zhruba tři miliardy korun.
Vláda a ministerstvo financí však prozatím přijaly argumenty ředitele SFDI Pavla Švagra, že v roce 2004 sice jde z fondu do rozpočtu krajů 2,8 miliardy korun, ale jen 1,9 miliardy jsou peníze na investice. Stejně vysoká by na základě návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní měla být i částka, která bude od roku 2005 převedena do daňových příjmů krajů na investice do krajských silnic. Celkově počítá novela s převodem 7,5 miliardy korun ze SFTI do kompetence krajů (1,9 na investice, zbytek na opravy a údržbu). Poté už se fond nebude podílet na financování silnic druhé a třetí třídy, ani na žádných mimořádných akcích.

Otupené ostří.

Vláda nemíní vyhovět ani dalšímu požadavku hejtmanů, aby do daňových příjmů krajů bylo zahrnuto 955 milionů korun z kapitoly ministerstva pro místní rozvoj. Náměstek ministra pro místní rozvoj Jaroslav Gacka soudí, že kraje nemají volné finanční zdroje na spolufinancování projektů Evropské unie, a proto chtějí do rozpočtového určení daní zahrnout i ministerské programy na podporu regionálního rozvoje. S tím ministerstvo zásadně nesouhlasí. Je názoru, že krajům už byly převedeny všechny prostředky, které být převedeny mohly. Další souvisejí se spolufinancováním programů ve vztahu k Evropské unii na národní úrovni a za jejich užití nese odpovědnost národní centrum.
Kraje naopak nestojí o 3,4 miliardy, které jim vláda chce převést na financování soukromých a církevních škol. Tento záměr vlády Asociace krajů ČR „zásadně odmítá“. Hejtman Kraje Vysočina František Dohnal tvrdí, že kraje nejsou zřizovateli soukromých a církevních škol, a nemohou tedy ovlivňovat jejich vznik nebo zánik. Pokud by dotování těchto škol mělo přejít do krajské působnosti, považuje za nutné legislativně zabezpečit, aby ovlivňování vzniku nebo změny zřizovatele školy bylo v rukou toho, kdo ji financuje. Ministerstvo školství se domnívá, že v době, kdy návrh nového školského zákona prošel prvním čtením ve sněmovně, je taková úprava legislativy komplikovaná, ale přece jenom ji bude možné zabezpečit.
Představitelé krajů dále požadují, aby výdaje zahrnuté do nového návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní byly oproti loňské úrovni navýšeny o sedm procent (vláda předpokládá tři procenta), aby prostředky na přímé náklady v krajském školství braly ohled na vliv šestnáctitřídního systému odměňování a aby z kapitoly ministerstva zdravotnictví bylo ve prospěch krajů uvolněno na investice a obnovu materiálně technické základny regionálního zdravotnictví přes 1,8 miliardy korun (vláda počítá s rovnou miliardou).
Sepsán na papíře vyhlíží seznam rozporů impozantně. Z čistě kvantitativního hlediska však jde jen o několik procent z celkové částky. To je podstatný rozdíl proti minulému roku, kdy vláda z předběžně dohodnuté částky nakonec uloupla polovinu.