Jaká jsou východiska z krize?

11. února 2009, 12:55 - Petr Zahradník
11. února 2009, 12:55

V Evropě i USA se často mezi protikrizovými opatřeními objevují zelené projekty

Prohlubující se ekonomická krize a energetická rizika jsou klíčovými problémy dnešní doby. Obě tato témata se přitom překrývají. Tento průnik pak naznačuje scénáře budoucího ekonomického i společenského vývoje nejen v EU, ale i v rámci euro-atlantické civilizace v globálním kontextu. Východiska z krize obvykle předurčují dlouhodobý společenský vývoj. Její hloubka pak ukazuje, že nastal čas se rozhodnout, jak pokračovat.
Může hloubka ekonomické krize přiblížit společenský vývoj jeho kořenům a vrátit mu lidství? Nebo povede ignorování varovných signálů a další konzum k přijetí opatření, jež posílí virtualizaci a robotizaci společnosti?

Obnova

Není náhoda, že se v Evropě i v USA mezi protikrizovými opatřeními často objevují jak „zelené“ či vzdělávací projekty, tak ty zaměřené na sociální soudržnost. Z tohoto hlediska jsme se ocitli na rozcestí a další směřování bude mít dalekosáhlé pozitivní i negativní následky. Nelze pochybovat, že rozumnou a udržitelnou ekonomickou prosperitu je třeba obnovit co nejdříve. Při této obnově je však třeba se aspoň dvakrát zamyslet, zda některé její zahajovací postupy a modely rozvoje energetiky dříve či později nepovedou k dalšímu vytváření bariér mezi lidmi. To by mohlo vyústit v příští krizi – nejen ekonomickou, ale i sociální či ekologickou.
Proto je důležité se co nejlépe připravit na Kodaňský summit, jenž se má zabývat klimaticko-energetickým balíčkem, osvojit si ekonomický plán obnovy a zavést pravidla pro finanční trh, která jej zpřístupní a zprůhlední většině lidí a učiní důvěryhodnějším.

Opatření

Hledání východisek z krize se projevuje ve vytváření mnoha strategických dokumentů. Jejich smyslem jsou opatření, jež umožní některé krizové jevy snáze překonat. A současně i kroky, které umožní případným dalším krizovým tlakům lépe čelit a nastolovat „zdravé“ trendy slučitelné s udržitelným rozvojem. Dnešní situaci lze proto považovat za příležitost k rozvoji environmentálních opatření. Ze zveřejněných dokumentů je z tohoto hlediska pravděpodobně nejucelenější Evropský plán hospodářské obnovy. Ten především spočívá v podpoře reálných a smysluplných ekonomických procesů, jež posílí v poslední době mimořádně oslabenou důvěru podnikatelů, investorů i spotřebitelů v budoucí hospodářský vývoj.
Chystaná opatření budou mít velký fiskální rozměr a dopad. Je však třeba mezi nimi rozlišovat. Za prvé jde o daňové stimuly umožňující klíčovým hráčům se svobodně rozhodovat o tocích svých peněz při investování či spotřebě. Za druhé to jsou výdajové dotační podpory, jejichž smyslem je především naplňovat veřejné či neziskové aktivity. Opomenout však ani nelze různá garanční schémata a investiční pobídky, jež lze vnímat jako kombinaci příjmových a výdajových nástrojů. Možným řešením je i „přeprogramování“ Strukturálních fondů EU v rámci schválených pravidel.
V tomto velkorysém a komplexním řešení však zatím chybí srovnání evropských zemí ohledně naplňování „zelených programů“. I ono však musí respektovat fiskální disciplinu a zdrženlivost. Protikrizová opatření se také zacilují na zajištění a ochranu zaměstnanosti a na podporu podnikatelské sféry. Podpůrné „zelené programy“ by to měly činit také.

Zlomová doba

Dnešní doba je možná zlomová i z hlediska alokace investic a jejich ovlivnění budoucnosti - například projekty na podporu energetické účinnosti nových i současných nemovitostí ve smyslu „zelených produktů“. Měly by být vytvořené poptávkové cíle a stimuly na podporu nejvyšších standardů energetické efektivnosti veřejných budov i soukromých či sociálních bytů. Lze například využít majetkové daně (jejich snížením) pro energeticky úsporné stavby. Pro všechny „zelené investice“ je pak vhodné uvažovat o daňových bonifikacích či úlevách v přímých daní. Ve spotřebě lze DPH (snížením sazby) použít ke stimulaci poptávky po „zelených výrobcích a službách“, například úsporných domácích spotřebičů.
Současná situace by také měla rozšířit prostor pro partnerství veřejné a soukromé sféry, kupříkladu v oblasti rozvoje čistých technologií. Vhodné by byly iniciativy vedoucí ke vzniku „továren budoucnosti“, energeticky efektivních budov či ekologických automobilů.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Volby 2017: kde volit, aneb jak najít volební místnost
Auta
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC…
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Kia Stinger oficiálně přijela na český trh. Je to auto, které má velký potenciál
Technologie
DVB-T2 již pro 83 % domácností. Nové pokrytí hlásí Černá hora a Lysá hora
Objevil se první dvoujádrový Ryzen, vzorek mobilního čipu s GPU Radeon Vega 3
Samsung udělá z mobilů ještě lepší počítače. Na Galaxy S8 a Note8 poběží Linux
Nejlepší protipirátská ochrana Denuvo padla. Cracky vznikají ještě v den vydání her
Podle výrobců grafik ještě těžní mánie nekončí, vydrží prý minimálně do konce roku
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít