Jak zastavit domino - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Jak zastavit domino

, Jan Žižka,
Jak zastavit domino
Zdroj: Euro.cz

Moskva bojuje proti panice za každou cenu

Takový originální zákon má pouze Rusko, prohlásil představitel Státní dumy Pavel Medveděv. Moskva se rozhodla zastavit paniku za každou cenu. Zdálo se totiž, že v zemi se může zopakovat finanční krize z roku 1998. Pád některých menších bank způsobil, že nedůvěřiví Rusové začali na začátku července vybírat své vklady. Problémy se projevily i na mezibankovním trhu: banky nedůvěřovaly jedna druhé a omezily vzájemné úvěrování.
Šéf centrální banky Sergej Ignatěv 7. července slíbil, že státní orgány budou garantovat vklady všech fyzických osob do výše 100 tisíc rublů (necelých 3,5 tisíce dolarů). Tedy i v případě těch bank, které se nezapojily do systému pojištění vkladů. O den později už byl předložen příslušný návrh zákona. Poslanci Státní dumy se připravili na pracovní víkend. V sobotu 10. července dolní sněmovna ruského parlamentu zákon schválila, a to hned ve třech čteních.
Okamžitě se ozvali kritici včetně prezidentova poradce Andreje Illarionova. Jak k tomu přijdou ti ruští občané, kteří žádné vklady v bankách nemají? V Rusku je těchto lidí pořád ještě spousta. Stát vlastně bude poskytovat náhrady vkladatelům z peněz všech daňových poplatníků.

Nespravedlivé, ale nutné.

Přesto byli mnozí nakonec moc rádi, že duma zákon přijala. Je sice nespravedlivý, ale nutný, prohlašovali jeho zastánci. Není přece možné dopustit novou velkou bankovní krizi, na tu by doplatili všichni Rusové. Bylo nutné zastavit dominový efekt, kdy padá jedna banka za druhou. Rok 1998 je v myslích Rusů stále dost živý. A zdálo se, že situace se v následujících dnech opravdu uklidnila.
Nejistota ale zůstává. V Rusku dnes funguje 1300 bank. Některé údaje uvádějí jejich počet ještě o tři stovky vyšší. Mnohé z těchto bank jsou velmi slabé a počítá se s tím, že budou muset trh opustit. Některé finanční ústavy slouží pouze spřízněným firmám, jiné se věnují čistě spekulacím s cennými papíry. Není tajemstvím, že činnost některých bank je hodně podezřelá.
To se potvrdilo v květnu, kdy centrální banka poslala do bankrotu Sodbizněsbank kvůli praní špinavých peněz. Jenže právě tím vyvolala paniku. Začalo se mluvit o tom, že padnou i další banky. Některé menší opravdu zkrachovaly.
I když se nyní podaří paniku zastavit, ruský bankovní trh bude mít k trvalé stabilitě daleko. Všichni vědí, že čistka a odchod některých finančních ústavů z trhu je nutný. Už kvůli zkušenostem z minula se však nadále bude vynořovat hrozba řetězové reakce, jež by mohla zasáhnout i zdravé banky.

Směr: znárodnění.

První na ráně pochopitelně budou malé banky. V minulosti se uvažovalo o tom, že zákon stanoví minimální výši základního kapitálu. Neživotaschopné banky by musely zmizet. Tento návrh ovšem narazil.
Moskva totiž dospěla k závěru, že právě trpasličí banky mohou být klíčové pro přežití malých a středních podniků. Těm často nikdo jiný nepůjčí. V menších firmách přitom leckdo vidí budoucnost ruské ekonomiky. Není přece možné pořád spoléhat na obří ropné či jiné společnosti.
Vláda a centrální banka hledají způsoby, jak ze začarovaného kruhu ven. Premiér Michail Fradkov vyzývá k bankovním fúzím. Představitelé dumy však vysvětlují, že údajně nemá jít o likvidaci malých bank za každou cenu. Prostě je nutné odstranit všechny byrokratické překážky, které spojování bank dosud brání. K fúzi však nemá být nikdo nucen.
Spojování bank ovšem může vyvolávat velké pochybnosti. Jedním z klíčových kroků při překonávání červencových problémů bylo oznámení centrálního bankéře Ignatěva, že problémovou soukromou banku Guta převezme státní Vněštorgbank. Do státních rukou se tak vlastně měl dostat cenný majetek Guty včetně moderních čokoládoven. Kritici tvrdí, že tímto způsobem vše zase spěje ke znárodnění.

Kdo vyhraje, kdo prohraje?

V takové situaci se množí dohady, komu by vlastně krizová situace mohla vyhovovat. Relativně dobře by na tom údajně mohly být státní banky a také dcery zahraničních bank. O těch se předpokládá, že je nikdo nenechá padnout. Naopak v poli poražených prý skončí ruské soukromé banky. Faktem je, že vybírat peníze v krizových dnech začali i klienti největší soukromé banky Alfa, jejímž výkonným šéfem je český manažer Petr Šmída.
Dokonce i agentura Moody´s pohrozila snížením ratingu soukromým bankám, nikoliv těm státním. Za tento krok si ovšem vysloužila tvrdou kritiku, že zbytečně přilévá olej do ohně. Je pravděpodobné, že Moody´s prostě chtěla chránit sama sebe, aby ji případně zase někdo neobvinil z přehlížení začínající krize. Jiné ratingové agentury ji nenásledovaly. A představitelé Alfa Banky se nechali slyšet, že v jejím případě by se měl rating spíše zvyšovat.
Obhájci vládní politiky tvrdí, že ve skutečnosti to s oním znárodňováním vůbec není tak horké. Dodávají, že naopak se připravuje privatizace, takže Vněštorgbank i s celou převzatou Gutou nakonec stejně skončí v soukromých rukou. Spor se však vede o to, zda do Ruska pustit nejen dceřiné společnosti, ale také filiálky zahraničních bank. Část ruských představitelů by takový krok považovala za riskantní, neboť by se snížily možnosti ruského dozoru. Andrej Illarionov, poradce prezidenta Vladimira Putina, však požaduje maximální liberalizaci, privatizaci i otevření dveří zahraničnímu kapitálu.

Šmída proti nečestným praktikám.

Analytici připouštějí, že situaci komplikuje „nečestný konkurenční boj“. Všichni vědí, že existují banky, které jsou odsouzeny k zániku. Dříve či později. Šušká se, že i centrální banka vypracovala černý seznam takových bank, což však Ignatěvovi lidé popírají. Mluví se ovšem také o falešných seznamech. Ohrožení bankéři by asi rádi předali černého Petra někomu jinému, a tak jsou to možná právě oni, kdo šíří zaručené zprávy o problémech svých konkurentů.
Do boje proti nečestným praktikám vstoupil i Petr Šmída. Reagoval tak na skutečnost, že někteří obchodníci odmítají přijímat karty Visa či MasterCard, jež vydala banka Alfa. Šmída v tiskovém prohlášení obvinil konkurenční banky, že vyzývají své klienty z řad obchodních společností, aby karty Alfy odmítaly.
Právě způsob, jakým se Alfa – klíčová soukromá banka – vyrovnávala s problémy, byl zřejmě pro budoucnost ruského trhu zásadní. Nešlo to hladce. Šmída nejprve společně se svými zaměstnavateli, místními finančními magnáty Michailem Fridmanem a Pjotrem Avenem, přišli se společným prohlášením, v němž garantovali vkladatelům jejich peníze i možnost kdykoliv si je vybrat. Alfa dokonce prodloužila pracovní dobu poboček, aby vyšla svým klientů vstříc.Krátce poté však zavedla desetiprocentní přirážku, kterou museli zaplatit právě ti, kteří chtěli své vklady rychle vybrat. Někteří právníci uvedli, že tato přirážka odporuje ruským zákonům. Alfa kontrovala tvrzením, že z morálního hlediska je vše v pořádku.
Pro stabilitu banky bylo možná rozhodující, že akcionáři Alfy vložili na účty více než 200 milionů dolarů. Agentura RIA-Novosti uvedla, že to bylo o něco více, než předtím ruští občané vybrali.

Nadějí má být Sběrbank.

Klíčovým hráčem pro příští období se má nicméně stát státní banka Sběrbank, která dnes spravuje největší část vkladů. Právě na ní do značné míry závisí, jak se zotaví mezibankovní kreditní trh. Šéfové Sběrbanku tvrdí, že nebudou nijak omezovat podmínky, za nichž půjčují ostatním bankám. Šéf Sběrbanku Andrej Kazmin dokonce uvedl, že tyto podmínky zůstávají stejné už od dubna, o čemž údajně mnozí ani nevěděli a tak možnosti získat kredit nevyužili.
Zatímco dříve Sběrbank pomáhal centrální bance bojovat proti inflaci tím, že udržoval peníze na účtech, nyní má naopak přispět k růstu likvidních prostředků. Centrální bankéři očekávají, že v kombinaci s dřívějším rozhodnutím snížit výši povinných rezerv tak bude možné mezibankovní trh oživit. Andrej Illarionov však takovou politiku kritizuje a varuje před inflací.
Přesto se neočekává, že by bylo možné vrátit vše do normálních kolejí dříve než na podzim. Experti se pak přou o to, jaký vliv mohou mít červencové bankovní problémy na ostatní odvětví ekonomiky. Některé prognózy předpovídají, že potíže může pocítit stavebnictví, které je hodně odkázáno na bankovní kredity. Nejasný je vliv na trh nemovitostí. Objevil se názor, že leckdo bude nyní svůj majetek prodávat, což povede k celkovému poklesu cen. Může tu ovšem být i opačná tendence: místo vkladů do bank se zvýší investice právě do nemovitostí.
Ještě dlouho se asi bude diskutovat i o tom, kdo bankovní potíže zavinil. Centrální banka čelí mimo jiné kritice, že v dubnu příliš rychle opustila svou politiku silného rublu, a povzbudila tak odliv likvidních finančních prostředků z bank. Centrální bankéři se ovšem hlavně musí pokusit o zvýšení důvěryhodnosti a transparentnosti celého trhu. Pád jednotlivé problémové banky nesmí být vnímán jako krize celého systému.
Z hlediska celkového vlivu na ruskou ekonomiku bude velmi důležité to, jak dlouho vydrží relativně vysoké světové ceny ropy. Právě prostředky z jejího prodeje pomáhají ruským bankám zajišťovat nezbytnou hotovost. Krize v roce 1998 je spojována mimo jiné s razantním poklesem cen ropy.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze