Jak se rodí paskvily

20. února 2006, 00:00 - PETR KUČERA, KRISTÝNA DUŠKOVÁ, DUŠAN ŠRÁMEK
20. února 2006, 00:00

LEGISLATIVNÍ PROCES Složitost pravidel legislativního procesu by měla zabránit tomu, aby nedocházelo k nesmyslům. Jenže v praxi často nejsou tyto zásady dodržovány. Mnoho z důležitých změn zákonů je pak ukryto pod úplně jiným názvem, takže ani pečlivý podnikatel nemá šanci je objevit.

LEGISLATIVNÍ PROCES Složitost pravidel legislativního procesu by měla zabránit tomu, aby nedocházelo k nesmyslům. Jenže v praxi často nejsou tyto zásady dodržovány. Mnoho z důležitých změn zákonů je pak ukryto pod úplně jiným názvem, takže ani pečlivý podnikatel nemá šanci je objevit.

Zákony vznikají nejčastěji na základě legislativního záměru vlády. Ten vychází z vládního prohlášení. Rozpracování normy mají na starosti jednotlivá rezortní ministerstva. Postupně jsou připraveny takzvaný věcný záměr, zásady a nakonec paragrafované znění návrhu.

Z ministerstva je odeslán do vnitřního připomínkového řízení, tedy jakéhosi „kolečka“ po ostatních ministerstvech. Poté je předložen legislativní radě vlády, která by měla posoudit kompatibilitu s právním řádem. Následně jde návrh do vlády jako celku. Ta jej může zamítnout, vrátit k dopracování, nebo schválit a poslat k projednání do Poslanecké sněmovny.

V průběhu legislativního procesu na úrovni exekutivy probíhá i vnější připomínkové řízení. Účastníky jsou jak různé státní či veřejnoprávní instituce, jichž se zákon dotýká, tak i například tripartita či hospodářská rada vlády.

TŘI ČTENÍ

Podat návrh zákona v Poslanecké sněmovně mají vedle vlády také jakýkoliv poslanec nebo skupina poslanců či senátorů a jako celek pak i jednotlivá krajská zastupitelstva.

Ve sněmovně se pak konají tři takzvaná čtení. V prvním se buďto návrh zamítá, vrací k dopracování, nebo posílá do druhého čtení. V posledním zmiňovaném případě putuje do sněmovních výborů (podle jednotlivých oborů) k projednání.

Ve druhém čtení se pak „načítají“ pozměňovací návrhy jednotlivých poslanců či výborů. Může zde opět zaznít návrh na zamítnutí. Ve třetím čtení se schvalují pozměňovací návrhy a poté celý zákon nebo novela jako celek.

SENÁT A PREZIDENT Po schválení putuje návrh do Senátu, který má třicet dní na to, aby zákon buď schválil, nebo jej s pozměňovacími návrhy (nebo i bez nich) vrátil sněmovně. Pokud se Senát do 30 dnů vůbec zákonem nezabývá, předpokládá se, že s ním souhlasí. Sněmovna pak může přijmout pozměňovací návrhy Senátu, na což ji stačí prostá většina poslanců. Rozhodne-li se ale návrhy Senátu neschválit a znovu tedy přijmout svou původní verzi, musí s tím souhlasit takzvaná absolutní většina, tedy 101 z 200 poslanců. Schválený zákon nakonec dostane k podpisu prezident republiky. Pokud se jej rozhodne vetovat, rozhoduje o návrhu znovu sněmovna. Také na přehlasování prezidentova veta je potřeba nejméně 101 poslanců. POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY Největší problémy vznikají právě ve sněmovně. Někteří poslanci si z návrhu zákona přečtou jen název. Prakticky nic však neomezuje jejich tvořivost při „vylepšování“ původního návrhu. I kdyby tedy rezortní ministerstvo připravilo návrh, který dlouze prošel připomínkovým řízením a tvoří logický celek, poslanci do něj mohou jakkoliv zasahovat. Velkým nešvarem jsou takzvané komplexní pozměňovací návrhy. „Původní návrh je často změněn natolik, že se ztrácí jeho záměr a filozofie,“ stěžuje si prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Rozšířené jsou i takzvané přílepky neboli jezdci. „Tím se obchází celý legislativní proces. Není zaručena věcná a ani právní kvalita návrhu,“ upozorňuje šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Ministry k tomuto pokoutnímu prosazování svých záměrů vedou v podstatě tři důvody. Buď se jim nepodařilo záměr prosadit do vládní verze, nebo na něco zapomněli, anebo došlo v průběhu projednávání ke změně politické vůle,“ vypočítává důvody poslanec ústavněprávního výboru za ODS Marek Benda. „Takto tvořené zákony se pak snadno stávají kořistí pro různé lobbisty, kteří z nich udělají neskutečný guláš,“ dodává. SCHOVANÍ JEZDCI Mnoho z důležitých změn je nakonec ukryto pod názvem úplně jiného zákona. Takovým paskvilům se říká přílepky nebo také jezdci. „Problém je v tom, že i kdyby se podnikatel každý den díval na nadpisy nových zákonů, ani v nejmenším nemůže tušit, že třeba v loňském zákoně o finančních konglomerátech se ukrývala poměrně zásadní novela zákona o DPH,“ říká právník Jaroslav Novotný. „V zákoně o surových diamantech byla poměrně rozsáhlá novela zákona o veřejných zakázkách. V zákoně o správních poplatcích máme zase novelu týkající se DPH. A v zákoně o provozu na pozemních komunikacích je novela o vinařství a vinohradnictví,“ uvádí senátorka Soňa Paukrtová. V Profitu jsme vloni podrobně sledovali zmatky kolem povinnosti vydávat účtenky ke všem nákupům nad 50 korun. Důležitá novela živnostenského zákona se schovala do zákona o registračních pokladnách, zrušení této povinnosti pak pro změnu obsahoval zákon o úvěru pro České dráhy. Poslanci tyto nelogické slepence tvoří z nejrůznějších důvodů, nejčastěji kvůli údajné časové tísni. Mnohdy také spoléhají, že jejich kolegové takový přílepek v množství pozměňovacích návrhů přehlédnou, nebo kvůli „drobnosti“ nebudou chtít blokovat přijetí zákona jako celku. „Pokud je například ve druhém čtení přilepen nějaký pozměňující návrh k nesouvisejícímu zákonu, úspěšně lze obejít celý dlouhý legislativní proces. Neprochází již připomínkovým řízením, ani se k němu nevyjadřuje vláda,“ vysvětluje stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. POMŮŽE EDITAČNÍ POVINNOST?**

Mnoho zákonů je nesrozumitelných nejen pro laiky, ale i odborníky. Kvůli nejasnostem, vzniklým ze zbrklého přijetí důležitých zákonů, pak některá ministerstva vydávají metodické pokyny - jakési instrukce pro své úředníky, jak mají při uplatňování zákona postupovat. Po jednotném výkladu zákonů (takzvané editační povinnosti) volají hlavně podnikatelé. Editační povinnost podporují mimo jiné i Hospodářská komora a Svaz průmyslu. Problémy jsou hlavně u daňových předpisů. Dokonce i v rámci jednoho úřadu ve stejném městě se mohou zásadně lišit názory jednotlivých úředníků na aplikaci shodného zákona. Záleží pak na tom, s kým se podnikatel zrovna setká. Zatímco jeden z úředníků mu doporučí určitý postup při účetnictví, jeho kolega pak při kontrole tento postup vůbec neuzná. 

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Nereferenční Radeony Vega konečně tady? PowerColor chystá vydání před koncem listopadu
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Desky platformy Intel Z390 už existují. V Sandře se objevil model od SuperMicro
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít