Nepřehlédněte

 Ekonomiku hodnotí kladně nejvíc Čechů za 19 let, ilustrační foto

Ekonomika je v dobrém stavu, myslí si nejvíc Čechů za 19 let

V nejprestižnější kategorii fine diningu obsadil první příčku olomoucký Entrée Restaurant, kde dnes znamená vlastně už zítra. Kreativní a progresivní styl kuchyně Přemka Forejta (uprostřed) a jeho týmu přivedl porotce k absolutní shodě. V těsném závěsu následuje dlouholetý představitel špičkové české gastronomie s důrazem na lokální suroviny – La Degustation Bohême Bourgeoise a na třetím místě se umístila restaurace Field vedená Radkem Kašpárkem (vlevo).

Top Restaurace 2018 jsou venku

Události  Hydrogen Days 2017, ilustrační foto

Vodíková mobilita v praxi. Na konferenci Hydrogen Days vystoupilo téměř 30 vědců

Jak proplácet přesčasy při pracovní cestě

10. ledna 2015, 15:00 - RICHARD W. FETTER
10. ledna 2015, 15:00

Mezi časté dotazy čtenářů patří postup při počítání přesčasů během pracovní cesty. Kdy jde o přesčasovou práci a jak ji proplácet?Zaměstnanci často vyjíždějí na pracovní cesty ještě před začátkem pracovní směny (tohoto termínu musíme používat místo obvykle užívaného výrazu pracovní doba), a naopak mnohdy se z cest vracejí až po skončení pracovní směny.

ČASTÝ PROBLÉM

**Mezi časté dotazy čtenářů patří postup při počítání přesčasů během pracovní cesty. Kdy jde o přesčasovou práci a jak ji proplácet?

Zaměstnanci často vyjíždějí na pracovní cesty ještě před začátkem pracovní směny (tohoto termínu musíme používat místo obvykle užívaného výrazu pracovní doba), a naopak mnohdy se z cest vracejí až po skončení pracovní směny. Ovšem ne každý čas strávený na pracovní cestě, jež přesahuje pracovní směnu, je prací přesčas, přestože se tak mnozí zaměstnanci mylně domnívají.

PLNĚNÍ A NEPLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ

Především je nutné rozlišovat mezi tím, co je „plněním pracovních úkolů“, a co je pouze „úkon učiněný v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“.

První pojem zahrnuje výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru nebo z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, stejně tak jako jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů pak zaměstnanec činí zejména úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a podobně.

Dobou strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů se typicky rozumí třeba překonávání vzdálenosti mezi východiskem (místem startu) pracovní cesty a místem přechodného pracoviště, stejně jako čas cestování nazpět do místa ukončení pracovní cesty.

Pokud tento čas spadá do pracovní doby, považuje se za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nekrátí. Vychází se z představy, že zaměstnavatel znemožňuje zaměstnanci vysláním na pracovní cestu vykonávat práci v pracovní době (o pracovní směně); a proto zaměstnanec nemůže v důsledku takového rozhodnutí zaměstnavatele přijít o svoji mzdu.) Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda (například hodinová, úkolová, podílová či jiná mzda závislá na jeho výkonu, tržbách a podobně) ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pokud však čas strávený jinak než plněním pracovních úkolů (tedy například cestou) spadá do doby před nebo po pracovní směně zaměstnance, jedná se pouze o dobu cestování - tedy úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Zaměstnanci za něj náleží pouze cestovní náhrady (například stravné), nikoliv mzda nebo náhrada mzdy. Nejedná se o práci přesčas. Tou by nicméně na pracovní cestě byla doba strávená plněním pracovních úkolů, která nespadá do doby pracovní směny - tedy nikoliv samotná cesta, ale třeba prodloužené jednání, účast na konferenci a podobně.

PŘÍKLAD

Zaměstnanec má pravidelnou týdenní pracovní dobu rozvrženou do pětidenního pracovního týdne o délce 40 hodin, přičemž začátek směn určil zaměstnavatel na 7.00 hodin a konec na 15.30 hodin.

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu. Z výchozího místa vyjel v 6.00 hodin, do místa přechodného výkonu práce dorazil v 9.00 hodin a v tuto dobu také začal plnit pracovní úkoly spojené s pracovní cestou. Nazpět se vydal ve 14.00 hodin, kdy ukončil práci, a vrátil se v 17.00 hodin.

Čas od 6.00 do 7.00 a od 15.30 do 17.00 hodin se posuzuje jako doba překonávání vzdálenosti mezi východiskem (nebo koncem) pracovní cesty a místem přechodného pracoviště. Jedná se o dobu cestování, za kterou náležejí náhrady cestovních výdajů. Cestovní náhrady ale samozřejmě náležejí i za dobu od 7.00 do 15.30 hodin.

Doba od 7.00 do 9.00 a od 14.00 do 15.30 hodin je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, neboť zaměstnanec během ní plnil jiné úkoly, než vyplývají ze sjednaného druhu práce (leda by šlo o situaci, kdy zaměstnanec cestoval například osobním automobilem a řízení tohoto vozidla by měl sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě). Za tuto dobu náleží zaměstnanci mzda (respektive se mu mzda nekrátí) nebo náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Za dobu od 9.00 do 14.00 hodin (s výjimkou doby pracovní přestávky na jídlo a oddech) náleží zaměstnanci mzda.

Jestliže by však zaměstnanec na pracovní cestě vykonával práci ne pouze do 14.00 hodin, ale až do 17.00 hodin, přičemž zpět by cestoval v době od 17.00 do 20.00 hodin, pak doba od 15.30 do 17.00 hodin je prací přesčas. I za dobu od 14.00 do 17.00 hodin by tedy zaměstnanci náležela mzda, za dobu od 15.30 do 17.00 hodin navíc i s příplatkem za přesčasovou práci. Místo příplatku si mohou zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnout náhradní volno v rozsahu vykonané práce přesčas. Za dobu od 17.00 do 20.00 by pak zaměstnanci náležely (jen) cestovní náhrady. ==== ZAČÁTEK PRACOVNÍ CESTY V BYDLIŠTI ==== Zaměstnavatel může určit zaměstnanci jako počátek i konec pracovní cesty také místo jeho bydliště. Skutečnost, že zaměstnanec má pak část pracovní cesty shodnou s obvyklou cestou do zaměstnání (tedy na místo výkonu práce nebo pravidelného pracoviště), není s ničím v kolizi. Nemá tedy vliv na výši cestovních náhrad, zaměstnanec se však nesmí na tomto pracovišti (pravidelném pracovišti nebo místu výkonu práce) přímo zastavit, poněvadž pak by už cesta z bydliště na pracoviště nebyla pracovní cestou, ale jen cestou do zaměstnání. Počátek nebo konec pracovní cesty by pak musel být stanoven na pracovišti.


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zdražil vám dodavatel elektřinu? Máte právo bezplatně odejít
Na co si dát pozor při pojištění auta před cestou do zahraničí
Co obnáší práce finančního poradce? Doba prodejová skončila
Konstantní symboly: co který znamená a proč je už nepotřebujeme?
V práci se řeší problémy v kuchyňce. Začátek konce
Auta
Závodní Tesla Model S definitivně míří na okruhy. Na jedno…
Co s emisemi CO2? ArcelorMittal z nich bude vyrábět palivo pro auta
J.D. Power: Nejkvalitnější nové auto je Porsche 911, ze značek vedou Kia a Hyundai
Smrtelné nehodě Uberu se podle policie dalo zabránit, kdyby se operátor nedíval „na televizi“
Elektrický Volkswagen je teď absolutně nejrychlejší na Pikes Peak. Slaví také Bentayga
Technologie
Tip: Google Earth na webu a v mobilu změří vzdálenost i plochu
Katapult do vesmíru. Startup chce na orbitu vystřelovat rakety bez paliva
Šachy v čipsetech. Intel prý možná zruší či odloží Z390, AMD také svůj Z490 zapíchlo
Odvážný krok. Edge pro Android v základní výbavě obsahuje Adblock Plus
Tohle je nejmenší počítač na světě. Vejde se vám za nehet
Hry pro příležitostné hráče