Menu Zavřít

Jádro: šance menších dodavatelů

9. 8. 2010
Autor: profit

Je rozšířeným omylem, že na jaderných zakázkách vydělávají jen obří firmy. Česká republika je jednou z jaderných „velmocí“, kde jako subdodavatelé mohou uspět i střední a malé firmy. Právě ony mají u nás s tímto průmyslem zkušenosti.

Autor: Jiří Němeček

Podíl jádra v energetickém mixu výroby elektřiny v Česku se bude stále zvyšovat. Země tak nejen zůstane jednou z evropských jaderných velmocí, ale svou roli ještě posílí. Horkým tématem je tendr na výstavbu dalších dvou bloků Temelína a jednoho bloku v Dukovanech.

Šance pro české podniky jako subdodavatele je veliká. Diskutovat se o ní má na 52. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 15. září. Je jisté, že tu své nabídky budou velmi podrobně probírat všechny tři společnosti, které v tendru soutěží: americká Westinghouse Electric, západoevropská AREVA a česko-ruský Atomstrojexport.

Stavba jaderné elektrárny není přitom otázkou jednoho volebního období. Odborníci připomínají, že její fungování se plánuje na zhruba šedesát let, životnost bezproblémových projektů přitom může být až o desetiletí delší.

Milan Kohout ze ŠKODA JS, který zastupuje Atomstrojexport, připomíná, že v České republice a na Slovensku lze vyrobit všechny velké komponenty dodávky. Naše školy navíc nevzdaly výchovu jaderných expertů. Nadaní studenti se během léta například jeli přesvědčit do ruského Petrohradu, jak výstavba jaderné elektrárny nového tisíciletí v reálu vypadá.

Celá akce spadá do realizace podpory Fondu vzdělání Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové (VDV), jehož stipendisté studují i na technických školách. Záměrem bylo představit studentům průběh výstavby druhé etapy Leningradské jaderné elektrárny a místo, kde se rodí projekt technického řešení nabízeného právě pro jadernou elektrárnu Temelín.

Sami Rusové jsou zvědavi, zda se jejich technologie prosadí i v Česku. „Od vzniku nové české vlády hrozí Rusku ztráta velice slibných kontraktů,“napsal nedávno ruský list Kommersant. Kabinet Petra Nečase se podle deníku vynasnaží prodat státní majetek tak, aby jej nezískalo Rusko, a je také odhodlán podniknout vše, aby ze hry o dostavbu jaderné elektrárny Temelín vyřadil ruskou firmu Atomstrojexport.

List připomíná, že z Ruska pocházejí dvě třetiny ropy a čtyři pětiny zemního plynu dovážené do Česka. I letadla na pražském letišti tankuje ruský koncern Lukoil, který se snaží ovládnout české rafinerie. A Temelín od počátku roku pracuje na ruském palivu od firmy TVEL, která chce v Česku postavit závod na výrobu paliva se záměrem dodávat jej do celé Evropy.

České studenty ale víc než politické zákulisí fascinovala velká elektrárna – vlastně si mohli okouknout potenciální stavbu nových bloků Temelína. A to nikoliv na stole na modelu, ale ve velkém. „Chtěli jsme podpořit Fond vzdělání VDV, ovšem vedly nás i zájmy jiné – bez kvalifikovaných mladých lidí znalostní ekonomiku, do níž jaderná energetika patří, nevybudujeme,“ vysvětluje manažer projektu MIR-1200 Roman Zdebor.

„Jakožto student technického oboru se zajímám o vše, co se týká techniky, technického zabezpečení budov a procesů. Proto pro mě byla nabídka na studijní pobyt, návštěvu jaderné elektrárny a projektového institutu nesmírnou poctou a příležitostí se něco nového dovědět,“ říká Martin Gregor, student magisterského oboru bezpečnostní inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

BRAND24

Martin Gregor, který od svých pěti let vyrůstal v dětském domově, absolvoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Rožnově pod Radhoštěm a v roce 2009 ukončil bakalářské studium oboru bezpečnostní inženýrství.

Některé studenty cesta inspirovala k budoucímu uplatnění. „Mě osobně tento pobyt inspiroval k možné budoucí práci. V budoucnu bych se chtěl věnovat počítačovému modelování ve fyzice a technice a studijní cesta mi ukázala, že tento obor má velmi dobrou perspektivu,“ pochvaluje si úspěšnou cestu Jakub Hromádka, student oboru obecná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).