JÁ TEN ZÁKON NEPSAL - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

JÁ TEN ZÁKON NEPSAL

, Jaroslav Plesl,
JÁ TEN ZÁKON NEPSAL
Zdroj: Euro.cz

T o m á š     K a d l e c

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) začal fakticky pracovat až počátkem letošního roku. Jeho úkolem bude prověřit všechny osoby a firmy, které v budoucnu přijdou do styku s jakýmikoli státem utajovanými informacemi. Šéf NBÚ Tomáš Kadlec figuroval minulý týden v další diskreditační aféře okolo BIS.

EURO: Do kampaně spojené s odvoláním ředitele BIS Karla Vulterina byla zatažena i vaše osoba. Ovlivní to práci NBÚ na probíhajících prověrkách? KADLEC: Nevidím jediný důvod, proč by to mělo proces prověrek komplikovat. Nevím, co jiného k tomu říci.

EURO: Kdo by podle vašeho názoru mohl mít zájem diskreditovat NBÚ právě v době zahájení bezpečnostních prověrek a jen dva měsíce před plánovaným vstupem země do NATO?

KADLEC: Myslím, že kdyby kdokoliv – politická strana, osoba nebo finanční kruhy – zdiskreditoval šéfa NBÚ, byl by to fatální signál do zahraničí. Tam by pochopili, že v České republice bude ještě nějakou dobu trvat, než se demokratické systémy skutečně zaběhnou. Všude ve světě jsou tyto úřady naprosto běžné a mají logické místo ve státním aparátu.

EURO: V čem změní bezpečnostní prověrky český byznys?

KADLEC: Z pohledu podniků a hospodářských organizací je nejdůležitější oblast průmyslové bezpečnosti. To vyplývá ze zákona o ochraně utajovaných skutečností. Všechny organizace, které budou přicházet do styku s utajovanými skutečnostmi, musí být námi prověřeny. Většinou jde o strategické podniky typu ČEZ, SPT Telecom a ty, které se podílejí na výrobně speciální vojenské techniky, například všechny zbrojovky. Zda v nich má stát vlastnický podíl či nemá, je úplně jedno. Musí projít prověrkou NBÚ.

EURO: Jak vlastně prověrka vypadá?

KADLEC: Budu citovat zákon, aby nedošlo k dezinformaci. Firma nebo organizace musí splnit několik podmínek, aby prošla podmínkami zákona. Za prvé musí být schopná zabezpečit ochranu utajovaných skutečností, to znamená, že musí být vybavena příslušnými technickými a zabezpečovacími prostředky a musí být připravena na fyzickou ochranu utajovaných skutečností. Za druhé musí být ekonomicky stabilní. A za třetí musí být bezpečnostně spolehlivá.

EURO: Co to je ekonomicky stabilní firma podle slovníku NBÚ?

KADLEC: Ekonomicky stabilní není organizace, která je v likvidaci, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, na jejíž majetek bylo povoleno vyrovnání, která neplní finanční povinnosti vůči státu nebo která závažným způsobem neplní finanční závazky vůči fyzickým osobám nebo organizacím.

EURO: Na základě čeho NBÚ rozhodne, že firma je nebo není ekonomicky stabilní.

KADLEC: Jestliže neplní závažným způsobem finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo jiným organizacím, jde o nestabilní firmu. Takové firmě nevydáme potvrzení, nebude tedy schopna zúčastnit se například výběrového řízení na dodávky pro armádu či policii.

EURO: Takže výběrových řízení, kde figurují utajované skutečnosti, se budou moci zúčastnit jen firmy, které už mají prověrku úspěšně za sebou?

KADLEC: Myslím, že do budoucna by to měla být podmínka pro resorty typu ministerstva obrany, ministerstva vnitra nebo zpravodajských služeb.

EURO: Zatím to tak není?

KADLEC: To není můj problém. Zeptejte se ministra obrany nebo vnitra. Nemělo by docházet k situaci, kdy firma zvítězí ve výběrovém řízení a za rok se přijde na to, že podle zákona neexistuje. Nikoho nechci jmenovat, ale takový případ se nedávno už stal.

EURO: Jak vysoké budou náklady na zabezpečení utajovaných informací?

KADLEC: Všechny informační systémy musí být certifikovány Národním bezpečnostním úřadem. Musí splňovat podmínky, kterými se řídí vyspělé světové státy. Mnoho našich resortů tyto požadavky nesplňuje, proto budou muset do svých informačních systémů hodně investovat. To bude drahé.

EURO: Vstup do NATO se blíží. Dá se to vše stihnout v nějakém rozumném termínu?

KADLEC: Doufám, že ano. Některá ministerstva asi ne, ale já musím doufat, že ano. Jestli to nestihnou, tak mají smůlu.

EURO: Kolika firem se budou prověrky týkat?

KADLEC: Odhadujeme, že to budou stovky firem, ale nikoli tisíce. Fyzických osob budou desetitisíce.

EURO: Podle našich informací se někteří lidé zvolení do statutárních orgánů státem ovládaných firem budou vyhýbat tomu, aby je NBÚ prověřil.

KADLEC: Bezpečnostní prověrka se provádí před započetím výkonu povolání, při jmenování do funkce nebo zařazení na místo, kde je nezbytné se seznamovat s utajovanými skutečnostmi, pokud tento zákon nestanoví jinak.

EURO: Co se stane, když o prověrku nepožádají?

KADLEC: Za porušení tohoto zákona jsou stanoveny sankce. Pokud se někdo neoprávněně seznámí s utajovanými skutečnostmi, měl by následovat trest.

EURO: Dáme příklad. Jestliže mne na valné hromadě SPT Telecom zvolí generálním ředitelem, tak mám hned druhý den požádat NBÚ o prověrku?

KADLEC: Tak to skutečně zákon nestanoví.

EURO: Tak kdy? Za týden?

KADLEC: Ani to zákon nestanoví. Jestliže však z logiky funkce vyplývá, že by se taková osoba seznamovala s utajovanými skutečnostmi, tak musí o prověrku požádat neodkladně.

Zákon myslí i na přechodné období, kdy je nutné seznámit s utajovanou skutečností osobu, která ještě o prověrku nepožádala. Taková osoba může být dva měsíce určena pro styk s utajovanými skutečnostmi, ale okamžitě musí začít její prověrka, ke které již nedává souhlas. Musí se jí prostě podrobit, zatímco člověk, který žádné tajné informace nezná, nemůže být bez svého souhlasu námi prověřován.

EURO: Pokud tedy nastoupím jako ředitel do podniku a rok o prověrku nepožádám, tak se nic nestane?

KADLEC: Pokud se nebudete seznamovat s utajovanými skutečnostmi, tak ne.

EURO: A kdo mne bude kontrolovat?

KADLEC: Jestliže kdokoliv ví o tom, že se někde nějaká osoba seznamuje s utajovanými skutečnostmi neoprávněně, tak to podle zákona musí oznámit policii, protože byl spáchán trestný čin. Orgány činné v trestním řízení jsou pochopitelně povinny věc vyšetřit.

EURO: Firmy si tedy přizpůsobí vlastní bezpečností systémy tak, aby například neprověřený generální ředitel neměl přístup ke všem složkám?

KADLEC: Součástí podkladových materiálů, které nám firmy budou předávat, je bezpečnostní projekt organizace, ve kterém musí být třeba zabezpečení budovy, ale i takové věci, jako odhad, kolik lidí a na jakých místech se s utajovanými skutečnostmi bude seznamovat. Protože to je nový systém, musí ho nyní organizace nastavit tak, aby vyhovoval zákonu. Odpovídal jsem už na desítky účelově kladených dotazů, že by se třeba generální ředitel nemusel s ničím seznamovat. Je to možné, ale prakticky si to nedovedu představit.

EURO: Máte přehled o zabezpečovacích systémech firem, které disponují velice důležitými informacemi?

KADLEC: Zatím ne. Je to nový systém. Pravda je, že některé společnosti by měly o prověrku požádat co nejrychleji.

EURO: Máte právo požádat třeba příslušného ministra o sesazení neprověřeného generálního ředitele státem ovládaného podniku?

KADLEC: Ze zákona dohlížíme na oblast utajovaných skutečností a u podniku se státní účastí bychom jistě měli nějakou možnost na neprověřeného ředitele upozornit.

EURO: Nebylo by logické, kdyby zákon ukládal požádat o okamžitou prověrku všem zaměstnancům, kteří mohou přijít do styku s utajovanými skutečnostmi?

KADLEC: Není to tam. Já ten zákon nepsal. Bezpečnostní prověrka se má podle něj provádět před započetím výkonu jakéhokoli povolání, v němž přijde člověk do styku s utajovanými skutečnostmi.

EURO: Ale ani v Unipetrolu, ani ve společnosti ČEZ se nic podobného nestalo. Proč?

KADLEC: To je jiný problém. Generální ředitel ČEZ nebyl do funkce jmenován. Byl do funkce zvolen valnou hromadou. V tom je zákon nedokonalý. Ale i zvolený manažer musí být časem prověřen, i když ne předem, na rozdíl třeba od členů prezidia Komise pro cenné papíry nebo členů bankovní rady České národní banky. Ti jsou jmenováni prezidentem.

EURO: A ty budete také prověřovat?

KADLEC: Pokud se budou seznamovat s utajovanými informacemi například v působnosti Komise pro cenné papíry či ČNB, tak ano.

EURO: A v ČNB nějaké jsou?

KADLEC: ČNB má poměrně dost položek. Například zlaté rezervy a další.

EURO: To znamená, že bez předchozí prověrky nemohou být noví členové bankovní rady ČNB jmenováni?

KADLEC: Na to neumím odpovědět. To ze zákona nevyplývá. Prověrka by měla být zahájena, ale oni asi mohou být jmenováni do funkce. Problém je ten, že když prověrkou neprojdou, tak sice byli jmenováni, ale nemohou se seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

EURO: A má potom nějaký smysl, aby tam seděl člověk, který se nesmí seznamovat s klíčovými informacemi dané instituce?

KADLEC: To je otázka pro ty, kteří neprověřené osoby jmenují do funkcí. Oni mají zajistit, aby funkcionáři, které jmenují, předtím prošli prověrkou NBÚ.

EURO: Brzy mají být prezidentem republiky jmenováni noví členové bankovní rady. Požádal Václav Havel o jejich prověrku?

KADLEC: Na to vám neodpovím. Zeptejte se těch osob nebo prezidenta.

EURO: Ti by měli o prověrku požádat?

KADLEC: Ano, měli.

EURO: Co se stane, když tak neučiní?

KADLEC: Nestane se nic. Prostě se jen nesmí seznamovat s utajovanými skutečnostmi. Problém by nastal v případě, že budou jmenováni a neprojdou prověrkou.

EURO: Jaký problém?

KADLEC: Jejich problém. Budou ve funkci, v níž se nebudou moci seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

EURO: Bude možné na vašem úřadě zjistit, kdo je a kdo není prověřen?

KADLEC: Jde o shromažďování osobních údajů, takže takové dotazy nezodpovídáme.

EURO: Co se stane, když prověřovaná osoba uvede v dotazníku nepravdivý údaj?

KADLEC: Pokud zatají závažné skutečnosti, třeba v majetkových poměrech, tak je to vážné a taková osoba by pravděpodobně prověrkou neprošla.

EURO: Kdo takovou osobu odvolá?

KADLEC: O tom může rozhodnout jen soud. Já ji odvolat nemohu.

EURO: Kdo má hlídat, jestli se tento člověk s utajovanými skutečnostmi přece jen neseznamuje?

KADLEC: Nevím. Asi akcionáři, valná hromada nebo dozorčí rada.

EURO: Není zákon příliš měkký?

KADLEC: To bylo politické rozhodnutí. Tak rozhodla Poslanecká sněmovna.

EURO: Jak dlouho trvá jedna prověrka?

KADLEC: Zákon nestanoví lhůtu. Pro stupeň důvěrný odhadujeme zhruba čtyři až šest týdnů. Pro stupeň tajný a přísně tajný to nezáleží jen na NBÚ, protože v těchto případech se na prověrce podílejí zpravodajské služby.

EURO: Má NBÚ operativní složku?

KADLEC: Ne.

EURO: Takže se spoléháte na informace, které dostáváte ze zpravodajských služeb?

KADLEC: Zákon říká, že tajné služby šetří bezpečnostní rizika k navrhované osobě pro práci v režimu tajné v okruhu členů domácnosti, v režimu přísně tajné pak v prostředí, ve kterém se tato osoba běžně pohybuje. Musíme se tedy spoléhat na to, že zpravodajci svou práci odvedou kvalitně a předloží nám relevantní výsledek. Materiály vyhodnocuje NBÚ.

EURO: Jak se vám spolupracuje s BIS?

KADLEC: Nevím, co bych k tomu řekl. S BIS stejně jako se třemi dalšími zpravodajskými službami jednáme o způsobu provádění prověrek. Osobně jsem se sešel s dnes už bývalým ředitelem BIS Vulterinem před několika týdny, kdy jsme řešili s prověrkami spojené problémy.

EURO: NBÚ je tedy jediným garantem výsledků prověrek, ale samotnou práci provádí tajné služby?

KADLEC: Tajné služby dělají pouze specializované úkony. My jsme garantem a děláme další úkony. Předávají nám výsledky své práce a NBÚ potom vyhodnotí všechny podkladové materiály i z jiných složek, třeba od policie.

EURO: Když někomu NBÚ vydá osvědčení a tato osoba potom předá do zahraničí nějakou strategickou informaci, kdo za to ponesete odpovědnost? Selhal NBÚ, nebo tajné služby?

KADLEC: NBÚ nese odpovědnost za kvalitu provedení prověrky. Prověrka se ze zákona periodicky opakuje po pěti letech. V tom čase se pochopitelně může mnoho věcí v životě prověřované osoby změnit, ale my neseme za kvalitu své činnosti zodpovědnost. Jako BIS nese odpovědnost za kvalitu svých informací předávaných vládě, tak my neseme odpovědnost za kvalitu provádění prověrek.

EURO: Pokud bude občana zajímat, zda v čele státem ovládaného podniku pracují neprověření lidé, kam se má se svým dotazem obrátit?

KADLEC: Každá demokracie má přece nějaké principy, novináři mohou vytvořit tlak, rozpoutat debatu o tom, že nějaký člověk asi není prověřen. Mohou vytvořit tlak na ministry, na poslance, aby se o případ zajímali.

Tomáš Kadlec (37)

Narodil se v Praze. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou (obor technické inženýrství) v Praze. Od roku 1977 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu ochrany materiálů. Od roku 1991 pracuje v civilních zpravodajských službách (FIS, FBIS, BIS ČR a BIS). Byl šéfem ekonomické kontrarozvědky v rámci těchto služeb. Absolvoval stáže v USA a ve velké Británii (1992 – 1997). Podle MF Dnes patřil mezi ty příslušníky tajné služby, kteří stáli v opozici vůči bývalému šéfovi BIS Stanislavu Devátému. Od začátku roku 1998 se stal bezpečnostním poradcem premiéra Josefa Tošovského. Ředitelem Národního bezpečnostního úřadu byl jmenován 21. srpna 1998. Nebyl a není členem žádné politické strany. Dobře ovládá angličtinu, francouzštinu a ruštinu.