Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Češi si oblíbili nákupy ze zahraničí

Globalizace je znát v každém odvětví a nakupování není výjimkou. Dnes lidé čím dál víc…

Zabezpečení vozu proti krádeži vám zlevní pojištění

Většina dnešních moderních vozů je zabezpečena alarmem, který vás upozorní na neoprávněné…

Immofinanz a O2 prodloužily své partnerství

Společnost Immofinanz prodloužila na konci roku 2018 smlouvu se společností O2, hlavním…

Hodně voňavý byznys s dřevem. Peletami topí 27 tisíc domácností

28. dubna 2018, 17:08 - Radek Pecák
28. dubna 2018, 17:08

Pelety jsou čím dál oblíbenější. „Tohle palivo má budoucnost,“ říká Jindřich Lachout, jednatel firmy Latop.

Na počátku jsou obyčejné dřevěné piliny, na konci ekologické palivo, jehož výhřevnost je na stejné úrovni jako u kvalitního hnědého uhlí. Řeč je o peletách, které v loňském roce v České republice vyrábělo třicet peletáren. Tímto palivem již topí 27 tisíc českých domácností.

Drahý odpad

Zatímco piliny dříve dřevozpracující podniky rozdávaly coby odpadní produkt zdarma, dnes je to komodita, za kterou výrobci pelet platí. „Potřebujeme piliny, které vznikly z odkorněného dřeva,“ vysvětluje Jindřich Lachout, jednatel firmy Latop provozující moderní peletárnu v obci Chotoviny u Tábora a obchodující s topenářským a sanitárním vybavením. Pouze z takových je totiž možno vyrobit „bílé“ pelety zařazené do nejvyšší jakosti kategorie ENplus A1. „Piliny musíme dovážet ze vzdálenosti až sto kilometrů.


Závislost pro každého: Bombus vyváží raw tyčinky do 14 zemí


Část se vozí dokonce až z Rakouska. Za jeden krychlový metr se nyní i s dovozem platí pilám více než 350 korun,“ dodává Lachout.

Naštěstí pro podnikatele v tomto oboru stoupá také cena pelet. Před několika lety se cena kilogramu pelet pohybovala kolem tří korun, dnes je přes šest. V průběhu roku se ale několikrát mění. „Je to podobné jako v případě uhlí. Nejdražší bývají na konci zimy, pak v dubnu a květnu zlevní a postupně během teplého období roku opět nabírají na ceně,“ dodává jedenašedesátiletý Lachout.

Jak s výrobou, tak i s prodejem pelet už má bohaté zkušenosti. Celý život pracoval jako topenář, pak si založil firmu na prodej kamen a kotlů. Také prodává vybavení koupelen. Na myšlenku peletárny přišel v roce 2005, kdy pochopil, že je to evropský trend.

Piliny ze smrku

Ve skladu pilin v Chotovinách začíná celý výrobní proces. Neodoláme a sáhneme si do hromady pro hrst, abychom mohli přivonět. Cítíme krásnou vůni smrkového dřeva. „Opravdu používáme prakticky výhradně piliny ze smrku. Pro naše potřeby jsou ideální. Příměs ostatních dřevin, třeba borovice, je maximálně v řádu několika málo procent,“ říká Lachout.

Pelety pod lupou
Vloni se v Česku vyrobilo celkem 365 tisíc tun pelet, což je v meziročním srovnání o 11 procent více. V tuzemsku se jich spotřebovalo jen přibližně sto tisíc tun, zbytek se vyvezl, hlavně do Německa, Rakouska a Itálie. 96 procent pelet vyrobených v ČR má nejvyšší klasifikaci s nejmenším podílem popela. Kotlíkové dotace můžou uhradit 85 procent ceny nového automatického kotle na dřevní pelety. Pro vytápění jednoho rodinného domku postačí na rok tři až pět tun pelet. Kvalita se neustále sleduje. Peletárny musejí uchovávat pro pozdější rozbor vzorky z každého dne výroby. Chystá se další rozvoj. Například ve Ždírci nad Sázavou, kde funguje druhá největší tuzemská peletárna, se brzy začne stavět další. Kapacita se navýší také v tuzemské „trojce“, v Chanovicích.

I v dlani cítíme, jak jsou piliny vlhké. „Vlhkost dosahuje i padesáti procent,“ dodává. Té se samozřejmě během výrobního procesu je třeba zbavit. „Právě na tom, kolik vody piliny obsahují, závisí denní kapacita výroby. Když jsou totiž piliny vlhčí, musí se rychlost patnáctimetrového pásu, kde se během sušení vrstva pilin pohybuje, náležitě zpomalit. Dříve jsme na piliny pouštěli přímo teplo vzniklé spalováním zemního plynu. To nebylo vůbec efektivní. Nyní se piliny suší vzduchem, který má teplotu pouze 70 stupňů Celsia. Celou technologii jsem si vymyslel sám,“ líčí podnikatel.

Jindřich Lachout s peletami uspěl

Dokonce nám ani nedovoluje některé části výroby fotografovat. „Není to samozřejmě technologie vyrobená speciálně na zakázku. Jen jsem si ji prostě na míru nakonfiguroval z nabídky různých typů zařízení od několika výrobců,“ dodává. Před čtyřmi lety peletárnu zmodernizoval. Některé díly linky byly vyměněny za nové.

Hlavní změnou byla instalace kogenerační jednotky. Pomocí ní vyrábí ze zemního plynu jak teplo, tak i elektřinu, kterou zhruba z jedné čtvrtiny využívá pro vlastní potřebu. Zbývající tři čtvrtiny prodává do rozvodné sítě energetikům. Každou hodinu takto promění 250 metrů krychlového zemního plynu. Teplo slouží k sušení pilin. Z nich se musí odpařit tolik vody, aby výsledná vlhkost nepřesahovala deset až 13 procent.

Z pilin válečky

Ještě dříve, než se piliny dostanou do lisu, musejí se namlít na menší částečky. „Často jsou v pilinách i odštěpky a třísky, které jsou docela velké. My přitom potřebujeme lisovat piliny, jejichž velikost je maximálně několik milimetrů,“ prozrazuje Lachout.


Majitel minipivovaru Kněžínek: Už mě nebavilo kupovat si pivo


Další fáze výroby je už poměrně jednoduchá. Malé prstence uvnitř většího přitlačují piliny k šestimilimetrovým otvorům na obvodu a z nich vypadávají několik centimetrů dlouhé válečky pelet. Ty se ještě musejí ochladit a pak dopravníkem dojedou k místu, kde se pytlují. „Nejčastěji je distribuujeme v patnáctikilogramových igelitových obalech, jsou ale zákazníci, kteří je odebírají v tunových žocích, případně je lze do zásobníků v místech využití přepravovat i volně ložené v automobilových cisternách,“ informuje Lachout.

Úzké hrdlo

Právě balení je podle Lachouta v současnosti úzkým hrdlem, které brzdí výrobní kapacitu této peletárny. „Chceme koupit automatickou balicí linku,“ říká. V současnosti balení zajišťuje v jedné směně jedna pracovnice.

Kromě ní stačí na obsluhu všech zbývajících technologií peletárny už jen jeden další člověk. „Vyrábíme každý týden od půlnoci v noci z neděle na pondělí a končíme v pátek o půlnoci. V tyto dny tedy máme třísměnný provoz,“ prozrazuje Lachout.

Roční produkce peletárny v Chotovinách, v níž pracuje sedm zaměstnanců, je zhruba šest tisíc tun. To ji řadí k menším až středním podnikům tohoto typu. „Například v Paskově existuje jedna, která má kapacitu přes 80 tisíc tun,“ říká Lachout.

Článek vyšel v magazínu Profit

Čtěte také:

Mléko je pro telata. Mladý pár uspěl s Nemlékárnou



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 6 | Průměrné hodnocení: 4.17

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Na splátku hypotéky již Češi vynakládají téměř 50 % příjmu
GDPR po roce: bouře ve sklenici vody či obří byrokracie?
Kraje rozdělí 3 miliardy korun na nové kotle. Poslední vlna dotací pomalu startuje
Jak zdanit příležitostný příjem?
Test: Co víte a nevíte o dni svatého Valentýna
Auta
V Ženevě se opět představí novodobý Stratos. Tentokrát s…
Opravdu jsou levná auta spolehlivější? Ne, nejspolehlivější je Lexus a Porsche 911
Kvíz: Poznáte správně model auta podle těchto detailů?
FCE Italia a PSA prodlužují smlouvu o spolupráci
Bentley Bentayga Speed: Téměř nejrychlejší SUV světa má 635 koní a jede až 306 km/h
Technologie
Samsung Galaxy Tab S5e je tenký jako břitva a dlouho vydrží
Bez dotací se elektromobily nerozšíří. Lidem se nevyplatí, ukazuje studie
Nvidia měla loni tržby skoro 12 miliard dolarů, GeForce a Tegra teď ale klesly o 45 %
NASA se rozloučila s vesmírným rekordmanem Opportunity
Největšími slídily roku 2018 jsou Facebook, vysavač a politik
Hry pro příležitostné hráče