HLÍDAČ ROZMAŘILÝCH MINISTRŮ - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

HLÍDAČ ROZMAŘILÝCH MINISTRŮ

, Pavel Matocha,
HLÍDAČ ROZMAŘILÝCH MINISTRŮ
Zdroj: Euro.cz

L u b o m í r     V o l e n í k

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník je milovníkem dýmek a tabáku. Dědeček ho prý vždycky varoval: „Každý chlap má nějakou neřest. Většinou buď kouří, nebo pije, nebo karbaničí, anebo je holkař. Dej si proto pozor na ty, kteří nemají ani jednu z nich, ti jsou moc nebezpeční.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vznikl podle české ústavy a na troskách dvou předchozích státních orgánů – Němcova ministerstva státní kontroly a Husákova kontrolního úřadu. Lubomír Voleník (48) ho vede společně s viceprezidentem Václavem Peřichem od jeho ustavení.

„Neřekl bych, že jsem od roku 1993 v čele tohoto úřadu. V roce 1993 jsem byl spíš na jeho chvostu. V čele jsem byl pouze formálně, ale fakticky to pro mě byla španělská vesnice. Dokonce se musím přiznat, že v době studií práv bylo finanční právo tou institucí, která mě zajímala nejméně.

Lubomír Voleník trpí od mládí vážným revmatickým onemocněním páteře a kloubů, a proto již ve svých osmadvaceti letech odešel do invalidního důchodu. Jenže o pět let poz-ději promoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a začal znovu pracovat. Stal se podnikovým právníkem Severočeských vodovodů a kanalizací a ve svém volném čase se snažil o zlepšení životního prostředí severních Čech.

Od roku 1990 byl dvakrát zvolen poslancem Federálního shromáždění za ODS. Po zániku federace se jako osobní zmocněnec Václava Klause podílel na jednáních o církevním majetku. A od roku 1993 je prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu.

Podstatnou úlohou NKÚ je kontrolovat plnění státního rozpočtu, a to jak po stránce příjmové, jestli do státního rozpočtu teče dostatek určených financí, tak i po stránce výdajové, zda jsou prostředky ze společné kasy rozdělovány rozumně. Nejvyšší kontrolor má tedy na starosti i finanční úřady. Kolik stojí výběr jedné koruny daní dosud v Čechách nikdo nespočítal a na neefektivnost výběru daní poukazovala i současná vládní strana.

„Zjišťujeme, že systém výběru daní je dost nedokonalý. Objevili jsme mnoho rozporů a nejasností v právních předpisech upravujících činnost finančních úřadů. Navíc je tristní, že v rámci naší kontroly jsme dokázali s pár lidmi v průběhu několika týdnů zjistit větší daňové úniky, než dokáže aparát jednoho finančního úřadu za celý rok. Je to signál o tom, že pes nízkých daňových příjmů může být zakopán v produktivitě práce finančních úřadů.

Kromě příjmové stránky kontroluje Voleníkův úřad i výdajovou stránku státního hospodaření. A právě zde kontroloři leckdy šlápli na kuří oko ministrům a ti si to nechtěli nechat líbit.

„Vůči mně nikdo nikdy politický tlak nevyvíjel, pominu-li intermezza, jako byla diskuse s premiérem Klausem a vicepremiérem Kalvodou a představa ČSSD o roli NKÚ v jejich akci čisté ruce. Je úplně normální, když se kritizovaný ministr brání. Ale ve skutečnosti, byť byly první reakce dotčených politiků navenek popudlivé, tak ve svých důsledcích většinu námi odhalených problémů řešili, ale mlčeli o tom. Například ministerstvo zemědělství stále zpochybňovalo všechny naše kontrolní nálezy a namítalo, že ani nemáme působnost kontrolovat jeho dotační politiku. Nakonec ale naše kontrolní zjištění vzalo v úvahu a postupně věci zlepšovalo.

Z Nejvyššího kontrolního úřadu se během let stala respektovaná instituce a z Lubomíra Voleníka respektovaný muž. O tom svědčí i nabídka Josefa Tošovského, aby přijal místo v jeho vládním kabinetu. Prezident NKÚ se ale ministerským postem zlákat nedal. Nyní je Tošovský opět guvernérem centrální banky, s níž má úřad nevyjasněné vztahy.

„Náš vztah je paradoxní. Po-dle zákona totiž máme kontrolovat vydávání a umořování státních cenných papírů, ale na druhou stranu je z naší působnosti centrální banka vyloučena. To je podivné i proto, že ČNB zcela nekontrolovaně hospodaří se značnými státními prostředky. Ve světě panují úplně jiné zásady. Například rakouský kontrolní úřad kontroluje hospodaření jejich centrální banky, a dokonce prezident rakouského účetního dvora musí kontrasignovat z hlediska formální správnosti každý akt, který vydává šéf národní banky. Ve Velké Británii můj kolega spolupodepisuje každou směnku, kterou vydává šéf národní banky a kterou se pouští peníze ze státní kasy. Stav v České republice, kde ČNB je suverénem přes všechny únosné míry, je opravdu světovou raritou. V centrální bance například panují i zcela jiné platové poměry než v ostatních státních orgánech.

Předloni byl Lubomír Voleník zvolen na tři roky předsedou Řídící rady Evropské organizace nejvyšších kontrolních institucí EUROSAI.

„Ve srovnání s ostatními evropskými kontrolními úřady jsme na tom dobře. Evropská unie měla výhrady prakticky ke všem státním institucím České republiky s výjimkou NKÚ. Zatím máme v zahraničí absolutorium. Doma ale nikdo není prorokem. Osobně mám jenom skromné přání – neuříznout si ostudu a vyjít z prezidentování Nejvyššího kontrolního úřadu pokud možno se ctí.