Hlásit nebo nehlásit? Český spor o ready-made byznys dospěl k evropskému soudu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Hlásit nebo nehlásit? Český spor o ready-made byznys dospěl k evropskému soudu

,
Hlásit nebo nehlásit? Český spor o ready-made byznys dospěl k evropskému soudu
Zdroj: Hynek Glos

Evropský soudní dvůr rozhodne, jestli české společnosti živící se zakládáním ready-made firem musejí uchovávat údaje svých klientů.

Až k Soudnímu dvoru Evropské unie dospěl spor společnosti Corporate Companies a ministerstva financí. Corporate Companies se specializuje na zakládání a prodej tzv. ready-made firem a ve sporu se hraje o to, jak na obchodníky s předzaloženými firmami dopadá evropská směrnice namířená proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Konkrétně jde o to, jestli podobné společnosti musejí s klienty, kteří si firmy koupili, sepisovat identifikační doložky a ministerstvu tyto údaje na požádání poskytnout.

Vypadá to na první pohled jasně: špinavé peníze se perou, teror existuje, řetězce ready-made firem (odhady publikované v posledních letech se shodují, že až čtvrtina českých firem byla založena jako „ready-made“) k zastírání peněz potenciálně sloužit mohou, a pokud by Corporate Companies u soudního dvoru uspěla, mělo by ministerstvo v budoucnu smůlu.

Jenže na druhé straně platí, že založení firmy je u nás vcelku traumatizující záležitostí, a leckdo si ji proto – bez jakýchkoli pokoutních úmyslů – radši koupí už hotovou. Způsob, jakým si ministerstvo dotyčnou eurosměrnici, respektive stejnojmenný český zákon vykládá, ovšem podle jednatele Corporate Companies Michala Zuzy rychlé a snadné získání firmy v praxi ztěžuje.


Přečtěte si o „rychlosti“ českých soudů:

Soudy soudily a já zestárl: některé spory řeší česká justice desítky let

Bomby a soudy. Budovu, o kterou jde ve vleklém restitučním sporu, poškodil v březnu 1945 americký nálet na Prahu. V roce 1948 ji komunisté zabavili a demokratické soudy nebyly schopné ani za 27 let definitivně rozhodnout.


Například tím, že de facto vylučuje jednu docela příjemnou vymoženost: pořídit si firmu výhradně prostřednictvím internetu. Obchodníci s ready-made firmami musejí totiž své klienty – kvůli hrozící ministerské kontrole – identifikovat takříkajíc fyzicky a opsat si údaje z jejich občanských průkazů.

A to je podle Zuzy krok zpět. „Readymade společnost slouží k ušetření času a nákladů, ale určitě ne ke skrývání osob, ty jsou vždy vidět ve veřejných rejstřících. Navíc povinnost hlásit podezřelé obchody platí pro všechny,“ říká.

Jde o princip

Finanční analytický úřad ministerstva financí (FAÚ) zahájil kontrolu v Corporate Companies v srpnu 2015. Táhla se devět měsíců a pro Corporate Companies dopadla bez větších problémů. Společnost nakonec poskytla všechny požadované podklady, a vyhnula se dokonce i původně (v rozporu se zákonem) uložené padesátitisícové pokutě za odepření součinnosti. Jinak řečeno, ve sporu dnes už jde jen o to nejdůležitější: o princip.

Městský soud v Praze dal loni v květnu za pravdu ministerstvu: společnosti zabývající se prodejem ready-made firem podle něj pod dotyčný zákon spadají, a FAÚ v nich tudíž může provádět kontroly dle libosti a žádat identifikaci klientů. Corporate Companies ale podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a tady už výsledek zdaleka tak jednoznačný není.

Nejvyšší správní soud sice míní, že se na podobné podnikání zákon proti praní špinavých peněz spíš vztahuje, ovšem byl si v tom tak nejistý, že o autoritativní odpověď požádal Soudní dvůr Evropské unie.


Přečtěte si o kauze prostějovského židovského hřbitova:

Antisemitská laboratoř. Židovský hřbitov v Prostějově stále čeká na obnovu

Už přes rok se v Prostějově bojuje o podobu starého židovského hřbitova.


Argument, který tak znejistil Nejvyšší správní soud, je krásně absurdní; tak ale na druhé straně zní i sama definice evropského práva. Jde o to, že eurosměrnice proti praní špinavých peněz dopadá na každého, „kdo poskytuje jiné osobě služby spočívající v zakládání právnických osob“, ovšem Corporate Companies – nehledě na to, že ji prodej předpřipravených firem živí – tvrdí, že firmy zakládá v první fázi sama na sebe, navíc za své peníze a na kupce je převádí až druhotně.

Kdo s koho

Zástupce ředitele FAÚ Jiří Tvrdý si prohru nepřipouští. Soudní dvůr by podle něj v takovém případě musel rozhodnout v rozporu se zmíněnou eurosměrnicí i doporučeními mezivládního Finančního akčního výboru (FATF) a „zřejmě celá EU by se poté stala z pohledu FATF nespolupracující jurisdikcí‘ “. Zuza naopak předložení otázky soudnímu dvoru považuje za satisfakci: „Ministerstvo tvrdilo, že jde o jasnou záležitost, kterou musí pochopit i malé dítě; avšak nyní ji bude řešit evropský soudní dvůr, takže ve skutečnosti tak jasná není.“ Doufá také, že spor upřesní výklad dotyčného zákona, který je podle něj natolik nejasně formulovaný, že „ministerstvu umožňuje, aby si ho vykládalo, jak chce“.

Na rozsudek si budeme muset minimálně několik měsíců počkat. Bude důležitý. Nebude se totiž týkat jen společností zakládajících ready-made firmy, ale také advokátů, notářů a dalších lidí z branže.


Čtěte o tom, jak se v Česku trestaly urážky majestátu:

Jak se trestaly urážky prezidenta za první republiky?

Jako filozof prý Masaryk za mnoho nestál.


Ohodnoťte tento článek
Diskuze