GRÉGR JAKO DLOUHÝ - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

GRÉGR JAKO DLOUHÝ

, Marcela Alföldi Šperkerová,
GRÉGR JAKO DLOUHÝ
Zdroj: Euro.cz

Záměr spojit hutě se rozplývá

Ministr Vladimír Dlouhý odmítl v roce 1992 restrukturalizaci ocelářství podle studie společností Sema Group a Roland Berger zpracovanou za peníze Evropské unie. Podobně postupuje i Miroslav Grégr. Studie o restrukturalizaci připravená firmou Eurostrategy skončila podle všeho pod stolem. Přestože ji podpořilo i stanovisko Evropské komise, které podle informací týdeníku EURO obdrželo MPO zhruba před třemi týdny. „Komisaři dali najevo, že nejraději by upřednostnili návrh firmy Eurostrategy. My jsme jim k posouzení předložili i další varianty a oni měli v podstatě výhrady jen k jedné z nich, která nechávala restrukturalizaci hutnictví delší dobu pod vlivem státu. Současná varianta se od Eurostrategy liší jen ve dvou bodech, a to že investor či konsorcium bude vybráno veřejnou soutěží a že jsme minimalizovali náklady státu, tvrdí ministrův náměstek František Kubelka.
Resort průmyslu do připomínkového řízení ale předal materiál, který neřeší vytvoření jednoho hutního podniku v ČR, ale celá navrhovaná transakce spočívá ve spojení Nové hutě, hutní části Vítkovic a Vysokých pecí Ostrava (VPO) a prodeji vytvořené firmy strategickému investorovi. Dokument má týdeník EURO k dispozici.
Jasný a proveditelný projekt restrukturalizace ocelářství je podmínkou uzavření kapitoly hospodářská soutěž v jednáních s Evropskou komisí. Abychom mohli tuto složku uzavřít mezi prvními kandidátskými zeměmi, je nutné, aby nejen vláda, ale i Úřad na ochranu hospodářské soutěže dokument schválil do konce srpna (více str. 34). To se zřejmě nepodaří, protože návrh restrukturalizace sice vláda obdrží do konce července, ale projednávat ho bude na přání odborářů až na svém druhém zasedání po prázdninách. Nejdřív by se k němu totiž měla vyjádřit tripartita, která zasedá ve druhé polovině srpna.

Shiran se může radovat.
Jednání zainteresovaných resortů proběhlo na konci minulého týdne. Ty nakonec dokument v podstatě schválily, jen zástupci Fondu národního majetku (FNM) a ministerstva financí upozornili na jeho neslučitelnost s českými zákony. Role FNM v celém procesu by se tedy měla značně oslabit, jeho úkolem bude jen prodat akcie Nové huti. Ministerstvo zahraničních věcí na jednání potvrdilo, že Evropská komise by neměla mít proti uvedenému návrhu zásadní námitky.
Se studií však nesouhlasí představitelé severomoravských hutí. Jak se týdeník EURO dozvěděl, chystají se jejich ředitelé (Jiří Cienciala za Třinecké železárny, František Chowaniec za Novou huť a Vladimír Bail za Vítkovice) předat tento týden ministru Grégrovi nesouhlasné stanovisko. Údajně totiž žádají, aby se stát na celé restrukturalizace podílel podstatně větší finanční měrou.
Celý plán totiž působí dojmem, že je šit na míru izraelské společnosti Shiran, která je hlavním dodavatelem železné rudy pro VPO. Tato firma již před časem adresovala na ministerstvo nabídku na převzetí Nové huti a Vítkovic Steel (EURO 25/2001). Tento postup však vyšachovává ze hry Třinecké železárny, které mají vlastního dodavatele hlavní suroviny. V zájmu objektivity však dokument uvádí, že tendru se může zúčastnit i Třinec, případně jeho akcionář, čímž se pravděpodobně myslí britský ocelářský obchodník CMC.

Náklady ponese investor.
Eurostrategy navrhovala ozdravení všech českých ocelářských firem a jejich spojení do jednoho podniku, který by byl konkurenceschopný v evropském měřítku. Kontrolu na tímto Českým ocelářským podnikem měli získat prakticky zadarmo akcionáři Třineckých železáren. Náklady státu na restrukturalizaci se podle původních propočtů měly pohybovat kolem pětatřiceti miliard korun. Projekt vyvolal značně kontroverzní reakce. Problémem byly především náklady pro stát a zmíněný převod obrovského majetku soukromým investorům prakticky zdarma. Zpracované alternativní řešení je sice levnější a počítá s veřejnou soutěží o majetek hutí. Je však otázkou, zda se takového projektu vůbec bude chtít někdo další zúčastnit.
MPO předpokládá, že stát uhradí vyvolané náklady především sociální a ekologické ve výši 22,725 miliardy korun. Strategický investor by měl vložit 10,8 miliardy, z vlastních zdrojů Nové hutě a Vítkovic Steel by mělo být uhrazeno 41 miliard a necelých pět miliard by měla dodat Evropská unie.
Výsledkem má být holding Český ocelářský podnik, který bude vlastnit sto procent akcií nově vytvořené společnosti Vítkovice Steel a více než osmdesát procent akcií ozdravené Nové huti.
Transakce má probíhat zhruba následovně. Nejprve nejspíše ministerstvo průmyslu založí společnost Český ocelářský podnik (ČOP). Ten poté odkoupí od Vítkovic jejich hutní část, tzv. D200. Splatnost kupní ceny bude odložena až do konce června 2003. To je doba, kdy je nutné provést platby v rámci soudem schváleného vyrovnání s věřiteli Vítkovic.
Na tento majetek plus státní podíl v Nové huti potom FNM vyhlásí veřejnou soutěž. Součástí podmínek v soutěži bude vložení prostředků do Nové huti a ČOP. ČOP by měl investor půjčit jednu miliardu a Nové huti pět miliard korun. Mělo by jít o konvertibilní dluh, který by bylo možné do jednoho roku kapitalizovat, tedy přeměnit na akcie. Zároveň by se investor měl zúčastnit navýšení kapitálu v Nové huti a upsat akcie za 3,6 miliardy korun.
Výsledkem bude, že investor získá kontrolu nad Vítkovicemi Steel. Podle materiálu ho to bude stát pouze 1,2 miliardy korun. Zbývajících 1,4 miliardy do částky, která je potřebná pro soudní vyrovnání celých Vítkovic, doplatí stát. Investorův podíl v Nové huti však zůstane menšinový.
Získané prostředky mají být použity následovně: z navýšení kapitálu má jít 1,8 miliardy na vyplacení zajištěných věřitelů a zbývajících 1,8 miliardy na pracovní kapitál pro NH. Z převoditelného dluhu by měla NH získat pro pracovní kapitál další tři miliardy a dvě miliardy mají získat zajištění věřitelé. Miliarda investovaná do ČOP má sloužit provoznímu financování Vítkovic Steel.
Po zaplacení by měl investor získat akcie NH a ČOP, které do té doby budou v držení státu. Teprve poté začne kontrolovat celý holding. V tom okamžiku by mu měla Konsolidační banka, v té době již Česká konsolidační agentura, prodat právo na zástavy ve třech železárnách, v Hrádku, Veselí a v Chomutově. Celá transakce by měla být dokončena do dvou let od schválení.

Méně propouštění, více uzavírání.
Během finanční restrukturalizace by měla probíhat i restrukturalizace věcná a také nezbytné ekologické investice. Počet zaměstnanců v celém hutnictví by měl klesnout do roku 2010 z 33 tisíc na 24,7 tisíce. To je mnohem skromnější cíl, než s jakým počítala studie Eurostrategy. Podle ní měly počty pracovníků jen v Nové huti, Vítkovicích a Třineckých železárnách klesnout o dvanáct tisíc již do roku 2003.
Ve snižování produkčních kapacit je ale studie MPO odvážnější. Uzavřeny by měly být dvě vysoké pece v Ostravě, dvě elektrické ocelářské pece v Kladně Dříni, tři elektrické pece ve Vítkovicích, tři válcovací tratě v Nové huti, dvě v Třinci, všechny staré tratě v Poldi a středojemná válcovna v kladenské Dříni. Uzavřena vy měla být i protlačovna ve Válcovnách trub v Chomutově. Celkem mají být ukončeny válcovenské kapacity o ročním objemu produkce 1,3 milionu tun.

Hrozí model Vítkovice.
Navržený projekt má kritiky mezi ocelářskými odborníky i investičními bankéři, kteří však proti němu nechtějí veřejně vystupovat. Jejich výhrady jsou ovšem zásadní. Dodávají, že program nevytváří nový konkurenceschopný celek na evropské ocelářské scéně.
Především pomoc státu ve výši pouhé 1,4 miliardy korun formou slevy při prodeji Vítkovic Steel je zcela nedostatečná. Nejasný je také důvod, proč vlastně stát zakládá společnost Český ocelářský podnik, když investor kupuje přímo akcie Vítkovic Steel a Nové huti. Proč má tyto akcie dále vkládat do nějakého ČOP, je sotva zdůvodnitelné.
Investor je vůbec po všech stránkách v nevýhodné pozici. Jednak při nákupu Vítkovic Steel má zaplatit polovinu okamžitě, ale stát bude držet všechny akcie v zástavě až do zaplacení celé částky. Kromě toho v Nové huti má navyšovat jmění o 3,6 miliardy korun, čímž získá minoritní podíl a zaplatí tisíc korun za akcii, která je na trhu k mání za čtyřicet korun. Stejná situace nastane při konverzi pětimiliardového dluhu. I když se započítá další převod akcií státu za symbolickou hodnotu, přesáhne cena akcie pro investora částku pět set korun, což je velmi vysoká suma. Nová huť totiž zdaleka nemusí být investovanými prostředky ozdravena.
Podnik má zhruba 12,7 miliardy úvěrů, které jsou okamžitě splatné, protože je fakticky platebně neschopný. Kritici tvrdí, že peníze, které se objeví na účtech, věřitelské banky okamžitě zinkasují k úhradě svých pohledávek, a tak i přes příliv miliard může zůstat Nová huť bez provozního kapitálu. Banky dostanou mnohem více, než je dnešní reálná hodnota jejich pohledávek.
Podobná situace nastala, když ministr Grégr na podzim roku 1999 zachraňoval Vítkovice a vláda schválila pro krachující podnik třímiliardovou injekci. Projekt tedy nezaručuje, že po provedení všech transakcí nebude Nová huť nadále ohrožována konkursem.
Investor přitom vloží více než deset miliard vlastních prostředků. Další požadavky budou před ním. Hutě totiž nemají a nebudou mít prostředky na ekologii, modernizaci a sociální důsledky uzavírání kapacit v rozsahu 41 miliard korun, jak je projekt předpokládá. Ty buď dodá investor, nebo se nebudou konat.
Samostatnou kapitolou je návrh, aby ČOP odkoupil takzvanou Dolní oblast Vítkovice, kde stojí uzavřené provozy, za 400 milionů korun. Je záhadou, proč by se měl ČOP věnovat likvidaci dávno zastavených provozů cizího podniku a ještě za to platit.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze