FIKTIVNÍ KŘESLA REÁLNÉ MOCI - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

FIKTIVNÍ KŘESLA REÁLNÉ MOCI

, Pavel Matocha,
FIKTIVNÍ KŘESLA REÁLNÉ MOCI
Zdroj: Euro.cz

Ze dvou ministerstev (školství, doprava a spoje) mohou být čtyři

Rozdělení fiktivních křesel ve stínové vládě, o němž v těchto dnech jednají strany čtyřkoalice, se může někomu jevit jako nezajímavé porcování ještě neuloveného medvěda. Ve skutečnosti jde již při rozdělování těchto fiktivních křesel o skutečnou moc. A to hned z několika hledisek. Přestože má čtyřkoaliční lídr Cyril Svoboda termín na sestavení stínové vlády až do konce března, již dnes se lze podívat, o co se hraje a kdo je ve hře.

Velký význam má především obsazení postů stínového ministra financí a stínového ministra průmyslu a obchodu. Ti totiž ihned po zveřejnění začínají přitahovat zástupce všech možných podnikatelských a lobbistických kruhů. Být dobře zapsán u nastupujícího klíčového ministra je významné aktivum. Známosti s nástupci Mertlíka a Grégra mohou být pro konkrétní podnikatelské skupiny výhodné a snadno převeditelné na peníze. Ať už čtyřkoalice do těchto pozic nanominuje kohokoliv, začne se diář těchto stínových ministrů rychle plnit schůzkami s významnými manažery a konzultanty a jejich pošta bude plná nabídek účasti na nejrůznějších zahraničních konferencích. Ještě koncem minulého týdne byli nejžhavějšími kandidáty Ivan Pilip (US) na finance a Miroslav Kalousek (KDU–ČSL) na průmysl.

Druhým momentem, kdy v souvislosti se stínovou vládou jde o moc, je rozdělení konkrétních významných resortů mezi jednotlivé strany. Zatímco poměr křesel – sedm pro US, čtyři pro KDU–ČSL, dvě pro ODA a jedno pro DEU – si čtyřkoalice dohodla již při volbě lídra, konkrétní rozdělení resortů bude předmětem ostrého vyjednávání. Unie svobody již oznámila, že má zájem zejména o ministerstva financí, zahraničních věcí, školství, práce a sociálních věcí a spravedlnosti. Lidovci požadují resort zemědělství, vnitra a financí. ODA zveřejnila zájem o dvě z ministerstev zahraničních věcí, obrany a školství. A nejmenší DEU by nejraději vnitro, nebo případně obranu. Dosavadní čtyřkoaliční vyjednávání (o volbě předsedy senátu, o lídrovi a regionální o hejtmanech) ukázala, že největší silou a vyjednávacími schopnostmi disponuje KDU–ČSL. Pokud by lidovci získali všechny tři posty, o které mají zájem, byl by to významný signál o iluzivnosti proklamované rovnosti vah mezi KDU–ČSL a US.

Podobný význam bude mít jednání o nejkontroverznější ze zatím zvažovaných osob pro místa ve stínové vládě. Tedy zda uspěje Miroslav Kalousek. Tento bývalý náměstek ministra obrany má zatím velmi silnou pozici v lidové straně, ale naopak pro US a pro ODA je v podstatě nepřijatelný. Pokud ho unionisté a ODA nezablokují jako stínového ministra průmyslu (očekává se, že jeden z připravených ústupků KDU–ČSL bude sleva z financí na průmysl), pak jde o další znamení, že hrát se bude především podle lidoveckých not.

Význam obsazení stínové vlády je v neposlední řadě i v tom, že pokud čtyřkoalice vyhraje volby, bude muset reálný kabinet nutně vykazovat významnou podobnost se stínovou vládou. Jinak by nová vláda hned při svém jmenování zdiskreditovala předvolební sliby vítězného volebního subjektu.

Jak by tedy čtyřkoaliční vláda měla vypadat? Na základě rozhovorů týdeníku EURO s reprezentanty (zejména poslanci a senátory) US, ODA a KDU–ČSL je možné jako nejpravděpodobnější načrtnout tento základ stínové vlády Cyrila Svobody: Karel Kühnl (ministr zahraničí, US), Ivan Pilip (ministr financí, US), Miroslav Kalousek (ministr průmyslu a obchodu, KDU–ČSL), Michael Žantovský (ministr obrany, ODA), Jaroslav Kopřiva (ministr vnitra, KDU–ČSL), Hana Marvanová (ministryně spravedlnosti, US). Přestože ani tito politici nejsou definitivními kandidáty a politická jednání mohou dnešní představy zvrátit, další osoby a obsazení jsou ještě nejistější. A závisejí mimo jiné na dohodě o změnách v kompetencích jednotlivých ministerstev.

Velký zájem o ministerstvo školství a možná programová priorita vědy a vysokého školství může vést k rozdělení současné podoby ministerstva školství na ministerstvo pro vědu, výzkum a vysoké školy a ministerstvo pro základní školy, rodinu a mládež. O stínového ministra školství se ucházejí Daniel Kroupa (ODA) a Petr Mareš (US). Někteří unionisté hovoří v souvislosti se školstvím i o Josefu Zielencovi. Z ministerstva dopravy, kde je možným kandidátem Milan Šimonovský (KDU–ČSL), by se mohlo vydělit ministerstvo pro informační technologie a telekomunikace – ušité na míru Vladimíru Mlynářovi. Stejně tak se uvažuje o sloučení ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí, pro které jsou ve hře Stanislav Volák (US), Zuzana

Roithová a Josef Janeček (oba KDU–ČSL). Ve hře je rovněž spojení ministerstev pro místní rozvoj a životního prostředí pod Tomášem Kvapilem (KDU–ČSL).