Exšéf ČEZ Schmalz koupil jazykovku Jipka - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Exšéf ČEZ Schmalz koupil jazykovku Jipka

,
Exšéf ČEZ Schmalz koupil jazykovku Jipka
Zdroj: ČEZ

Jazykovými školami v Česku proteče ročně více než miliarda korun. Jednu z největších teď koupil Vladimír Schmalz, bývalý akviziční šéf v ČEZ.

V devadesátých letech se zakladatelé prvních jazykových škol báli, že za deset let už lidé budou cizí jazyky umět a svoje školy budou muset zavírat. Stal se pravý opak. Češi jsou s cizími jazyky pořád na štíru a byznys jazykových škol dobře funguje. Jen v Praze je více než stovka škol.

Mezi ty, kdo se nedostatku studentů cizích jazyků obávali, patřili původně i Jakub Štefeček a Ondřej Kuchař, kteří svou školu James Cook Languages (kombinace jmen zakladatelů Jakub a Kuchař) založili v roce 1999. Dnes patří mezi největší jazykovky v Česku, mají přes 670 lektorů, osm tisíc studentů, učí dvacet jazyků a loni zvýšili tržby ze 110 na rekordních 130 milionů korun. Teď dokonce chystají expanzi k severním sousedům.

Polyglot z ČEZ

Úspěchu jazykových škol si všimli i někteří investoři. Bývalý šéf akvizic energetické společnosti ČEZ Vladimír Schmalz koupil zkraje loňského školu firmu Edua Group, kam patří jazykové školy Tutor či Caledonian School, a také firma na manažerské vzdělávání Top Vision. Na konci loňského roku pak k nim přidal další velkou jazykovku Jipka, čímž se Edua Group stala v tuzemsku největší.

„Majitelé za námi přišli s nabídkou na prodej. Proběhli jsme s nimi klasickým akvizičním procesem, na jehož konci jsme se domluvili, a v těchto dnech Jipku přebíráme,“ řekl týdeníku Euro Schmalz. Manažer, který do roku 2011 v polostátní firmě ČEZ zodpovídal za velkou a dnes nepříliš povedenou mezinárodní expanzí hlavně do balkánských zemí, sám podle svých slov ovládá na velmi dobré úrovni angličtinu, francouzštinu a ruštinu. Jazykovky svým majitelům nesou roční výnos kolem deseti až patnácti procent, což je při současných nízkých úrokových sazbách velmi dobrá návratnost.

V Česku působí zhruba osm velkých jazykových škol, které dohromady tvoří velkou část trhu. „Odhadujeme, že se tu protočí ročně přes miliardu korun v klasickém prezenčním vzdělávání, tj. jazykové kurzy, kam lidé docházejí. K tomu pak musíme přičíst ještě zkoušky, e-learning, učebnice atd.,“ říká David Dvorský, ředitel „pětky“ na trhu, školy Glossa, jíž loni tržby narostly o deset procent na 35 milionů.

Jazykovkám se daří i přesto, že ceny jazykových kurzů jsou kvůli silné konkurenci často nižší než třeba v Bratislavě. Pro firmy se cena za vyučovací hodinu pohybuje v rozmezí 350 až 400 korun, což je podle Dvorského zhruba o padesát až 100 korun méně než před krizí. Ještě nižší pak jsou u některých velkých veřejných zakázek například do státních úřadů, kde cena často skončí na 250 korunách za vyučovací hodinu. Je to méně, než dostávají dobří lektoři. A úroveň výuky je tak často nevalná.

Kvalitní Češi

Učitelé v jazykovkách tak logicky nedostávají na výplatní pásce žádné „rakety“. Mzdy se pohybují kolem 25 tisíc korun měsíčně. V jazykovkách proto často zůstávají jen skuteční nadšenci či manželky cizinců a jazykoví učitelé si hledají práci v jiných oborech. Velká fluktuace je hlavně u zahraničních lektorů, většinou mladých lidí z anglicky mluvících zemí, kteří si udělají třítýdenní certifikát, aby mohli učit, ale po jisté době i kvůli nízkému ohodnocení odjíždějí jinam.

Kvalifikovaní čeští lektoři jsou tak podle jazykovek metodicky mnohem lépe připraveni a naučí cizí jazyk lépe. „Ne vždycky mají studenti či zákazníci realistická očekávání od zahraničních lektorů. Často u studentů přežívá přesvědčení, že když je učí cizinec, tak to bude lepší služba. Ale tak už to dávno není,“ říká Dvorský.

Dále čtěte:

Končí financování na žáka. Školy dostanou peníze podle hodin

Praha chce mít studentský parlament. Radil by magistrátu


Ohodnoťte tento článek
Diskuze