Začalo platit povinné pojištění pro realitní makléře. Zaveďte ho i pro účetní, žádají podnikatelé - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Začalo platit povinné pojištění pro realitní makléře. Zaveďte ho i pro účetní, žádají podnikatelé

Dalibor Dostál, BusinessInfo.cz,
Začalo platit povinné pojištění pro realitní makléře. Zaveďte ho i pro účetní, žádají podnikatelé

Realitní trh by se měl postupně kultivovat na úroveň, která je obvyklá ve vyspělých zemích. Malé firmy a živnostníci přitom dlouhodobě žádají podobný přístup i v dalších oblastech, kde je dlouhodobě špatné poměry ohrožují.

Nový realitní zákon, který začal v Česku platit začátkem března, má přinést v oboru řadu pozitivních změn. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje, že lépe ochrání klienty realitních kanceláří, posune úroveň českých realitních služeb na úroveň západních států Evropské unie a pomůže eliminovat podvodníky v tomto odvětví.

Jednou ze součástí nových pravidel je i povinné pojištění na případné škody, které způsobí. V opačném případě jim hrozí až milionová pokuta.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové má Česká republika nejvyšší počet makléřů na počet obyvatel z celé Evropské unie, současně však čeští makléři dosud nemuseli splňovat téměř žádné podmínky. „Cílem zákona je nyní upravit a jasně vymezit vztahy v oblasti realitního zprostředkování, zejména posílit ochranu klientů realitních zprostředkovatelů. Jednoduše řečeno, zákon zavádí jasná pravidla pro realitní trh a ochranu zájmů občanů, kteří do nemovitostí investují své celoživotní úspory,“ uvedla Klára Dostálová.

Přísnější pravidla pro makléře

Nově tak bude zákonem po makléřích vyžadována bezúhonnost, kvalifikovanost a pojištění. Zatímco termín, do kdy musí makléř prokázat svou odbornost, odložila vláda kvůli koronavirové situaci až do 3. ledna roku 2021, požadavky na povinné pojištění se nemění. Ty museli makléři i realitní kanceláře uzavřít nejpozději do 3. května. „Cena pojištění začíná na 1 949 korunách pro realitní makléře, kteří jsou pod realitní sítí. Zákon pro tyto makléře stanovuje roční limit 1,75 milionu korun. Cena pro makléře, kteří podnikají na vlastní pěst, začíná na 2 634 korunách s ročním limitem 3,5 milionu korun,“ informuje David Kubát z Direct pojišťovny.

Pojišťovny už na realitní zákon zareagovaly nabídkami, které nejen splňují zákonné požadavky, ale přidávají ochranu před dalšími nepříjemnostmi, jež mohou realitní společnosti potkat. „Pojištění tak pomáhá například v případech, kdy makléř při prohlídce bytu nechá otevřené okno a dovnitř naprší nebo tímto oknem pronikne zloděj či kuna. Pojistka pokryje také chybu v dokumentech a ochrání makléře, pokud zapomene odeslat dokument v zákonné lhůtě a způsobí tím klientovi škodu,“ vypočítává David Kubát.

Ihned po první platbě makléři obdrží certifikát, který musejí do deseti pracovních dnů odeslat na ministerstvo pro místní rozvoj. To realitní zprostředkovatele žádá, aby k odeslání využívali pokud možno digitální cestu, ať už formou e-mailu, nebo datové schránky.

Kultivaci potřebuje také účetnictví

Zpřísnění pravidel pro realitní makléře by tak mělo pomoci s kultivací dalšího oboru, kde od divokých devadesátých let fungovala často neetická a neseriózní praxe. Tuzemští živnostníci a podnikatelé přitom požadují, aby stát pokračoval v podobné kultivaci také u dalších oborů. Dlouhodobě je například terčem kritiky oblast účetnictví.

Chyby účetních firem, nebo i vyloženě podvodné jednání, ohrožuje především právě malé firmy a živnostníky. „Bohužel se opravdu v minulosti nastavil přístup, že účetním může být kdokoliv a rekvalifikace na účetního byly dlouhou dobu jedny z nejvyhledávanějších. Podmínky udělení živnostenského oprávnění pro vedení účetnictví jsou pouze v obecné rovině a doložené praxi, nikoliv však na doložení profesní zkoušky, což v důsledku podnikatelům neprospívá,“ konstatuje Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Stále častěji se mluví o takzvaných šmejdech v účetnictví, protože po kultivaci jiných oborů se právě sem stahují nejrůznější podvodníci a neserózní podnikatelé.

Ministerstvo připouští změnu k lepšímu

Se situací nejsou spokojeny ani odborné organizace, které v odvětví působí. „Institut certifikace účetních potažmo Svaz účetních a zejména Komora certifikovaných účetních, usilují již více než dvanáct let o daleko náročnější podmínky pro živnostenské oprávnění k výkonu vedení účetnictví,“ zdůrazňuje Jaroslav Louka, předseda představenstva Institutu certifikace účetních.

Vedle povinného členství účetních v profesní komoře je právě povinné pojištění jedním z častých požadavků, které by měly pomoci oblast účetnictví zbavit špatné pověsti. Po dlouhodobé kritice ministerstvo financí začíná připouštět, že pravidla pro účetní zpřísní. „Ministerstvo financí vnímá oblast poskytování služeb v oblasti účetnictví a vedení daňové evidence intenzivně.

V současné době je oblast poskytování ‚účetních‘ služeb stejně jako vedení daňové evidence upravena pouze jako živnost v živnostenském zákoně, jejíž rozsah je upraven dále obecně nařízením vlády,“ říká Jakub Vintrlík z odboru vnějších vztahů ministerstva financí a navazuje: „Hovořit o povinnosti sjednání povinného pojištění či regulaci prostřednictvím samostatné komory je nyní předčasné, nicméně nelze jej vyloučit.“

Účetnictví je podle něj klíčový zdroj nejen pro realizaci daňových povinností daňového subjektu, který je účetní jednotkou, ale také pro jeho klíčovou roli při poskytování bankovních úvěrů a záruk, vydávání a posuzování finančních nástrojů, různých následných kontrol včetně daňové a veřejnosprávní či využití údajů při zadávání veřejných zakázek. „O možnosti zavedení povinného pojištění účetních či regulace účetní profese jako takové, například prostřednictvím nové legislativní úpravy, nebo zavedení dalších souvisejících skutečností by mělo být rozhodnuto právě s ohledem na výsledek široké odborné diskuse, přičemž základem by mělo být posílení kvality poskytované služby a zároveň minimalizace bezdůvodného zvýšení administrativní zátěže,“ dodává Jakub Vintrlík.

Resort podle něj konzultuje chystané kroky s odbornými účetními organizacemi a s podnikatelskými sdruženími, jako je Hospodářská komora ČR.

Velké příjmy, malá zodpovědnost

Podobně malé firmy a podnikatelé kritizují také oblast zprostředkování dotací. Vzhledem k extrémně komplikovanému systému dotačních pravidel v Česku se bez nich malé firmy a živnostníci neobejdou. Tyto poradenské nebo zprostředkovatelské firmy za svoje služby sice inkasují vysoké poplatky, v případě chyby či negativního výsledku kontroly dotace ale nenesou žádnou odpovědnost a veškeré pokuty hradí jejich zákazníci, tedy žadatelé o dotaci. Také z toho důvodu požadují malé firmy povinné pojištění dotačních společností, které by podobné situace krylo.

Na rozdíl od oblasti účetnictví se však u zprostředkovatelů dotací změna nechystá. „V tuto chvíli Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) neuvažuje o tom, že by vstupovalo do obchodních vztahů poradenských agentur s žadateli o dotace. Kvalitu práce externí agentury lze podchytit ve smluvním vztahu a mnoho společností tak činí,“ říká Vilém Frček z odboru komunikace MMR.

Náhradní řešení, které resort nabízí, je přitom poměrně chabé. „Ministerstvo pro místní rozvoj se snaží dlouhodobou podporou žadatelů formou školení zajistit, aby se žadatelé o dotace v problematice fondů EU lépe orientovali a dokázali zvládnout podat projektovou žádost sami. Například žadatelé o EU dotace z Integrovaného regionálního operačního programu, který spravuje MMR, také hojně využívají širokou síť Centra regionálního rozvoje, kde jim odborníci s žádostmi pomáhají,“ dodává Vilém Frček.

Hitparáda agentur?

Podnikatelé přitom požadují například vznik veřejně přístupné databáze, kde by byla transparentní nejen úspěšnost jednotlivých dotačních agentur při žádostech o dotace, ale také množství pokut a sankcí, které postihly dotační projekty, které administrovaly. MMR však zatím podobný užitečný nástroj nechystá.

Dlouhodobé kritice malých firem v Česku v této oblasti dala před časem za pravdu i Evropská unie. Podle jejich zástupců jsou dotační pravidla v Česku nastavena tak komplikovaně, že malé firmy od jejich čerpání odrazují a finanční prostředky pak vysají velké firmy.

Článek vyšel na webu BusinessInfo.cz

Ohodnoťte tento článek
Diskuze